Mlynáři a pekaři se bijí.
(alsaské rčení)

Malého mlýn

Malého mlýn
115
2
Velký Vřešťov
544 54
Trutnov
Velký Vřešťov
50° 21' 14.6'', 15° 45' 24.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn je zakreslen již na mapě I. vojenského mapování.
Původní č. p. bylo 2.
Trotina
nepřístupný

Obecná historie:

Majitelem mlýna býval Konopáč, který prodal celý majetek Františku Plichtovi. Ten ho postoupil svému synovi Janovi. Jan dal mlýn věnem své dceři Boženě. která se provdala za Josefa Feygla, rolníka z Máslojed.

Po nich obdržela jako část věna dcera Božena, která se provdala za Ludvíka, statkáře a majitele cihelny v Jeníkovicích u Třebechovic.

Ti pak na poč. 20. stol. mlýn prodali Františkovi Říhovi z Vrchovnice. K mlýnu tehdy patřilo 5,23 ha pozemlů.

Zdroj: Vřešťovská kronika, roky nejsou uvedeny.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Fridrich Claus (30 let), manželka Anna (24), dcery Marie a Anna, tovaryš Jiřík (18)

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Majitelem mlýna býval Konopáč, který prodal celý majetek Františku Plichtovi. Ten ho postoupil svému synovi Janovi. Jan dal mlýn věnem své dceři Boženě. která se provdala za Josefa Feygla, rolníka z Máslojed.

Po nich obdržela jako část věna dcera Božena, která se provdala za Ludvíka, statkáře a majitele cihelny v Jeníkovicích u Třebechovic.

Ti pak na poč. 20. stol. mlýn prodali Františkovi Říhovi z Vrchovnice. K mlýnu tehdy patřilo 5,23 ha pozemlů.

Od Františka Říhy koupil 1909 mlýn Jaroslav Malý, původně mlynář v Bílých Poličanech za 10.000 zl. Manželkou byla Marie roz. Jonešová z Rašína. U mlýna byla tehdy jen dlouhodobě propachtovaná pole panství smiřického, která do vlastnictví připadla až při pozemkové reformě 1923.

Mlynář Malý převzal ze mlýna jen spáleniště a musel jej znovu postavit, kolaudace novostavby se konala 14.10.1911 a prováděl ji komisař z Hořic (viz příloha)

V r. 1930 byl majitel Jaroslav Malý.

1940 převzal nejst. syn Jaroslav Malý (*1909)

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

8.4.1951 mlýn na příkaz ONV v dvoře Králové předán Hospodářskému družstvu ve dvoře Králové, Jaroslav Malý se stal zaměstnancem Východočeských mlýnů.

1.1.1953 mlýn znárodněn a uzavřen, Jaroslav Malý s rodinou dostal z mlýna výpověď bez udání důvodu. 27.8. nastoupil na organizovaný nábor do jáchymovských dolů, aby se vyhnul uvěznění.

17.12.1987 + Jaroslav Malý

1987 mlýn převzala dcera Květa Batková s manželem, využíván k rekreaci, v obytném stavení žije bratr Jaroslav Malý ml.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Konopáč
  • Říha
  • Malý
  • Zolmann
  • Petera
  • Kučera
  • Pekárek
  • Berger
  • Plychta
  • Plichta
  • Feygl
  • Ludvík
  • Klaus
  • Claus

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Fridrich Klaus

1784-1791 František Zolmann
1786 Jan Petera
1791 Jan Kučera
1800 Václav Pekárek
1813 -1828 Jan Berger

Konopáč

Františku Plichta
1849 Jan Plychta (Plichta)

Josef Feygl

Ludvík

-1909 František Říha

1909-1940 Jaroslav Malý

1940-1951 Jaroslav Malý ml.


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        jednopatrový
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
          • zcela bez technologie aj.
          zařízení údajně dochováno
          Žádná položka není vyplněna
          1911: obnoveno jen žitné zařízení: loupačka, prašný cylindr, žitná stolice, šrotový vysévač a moučný vysévač.
          1924 zařízení doplněno pšeničnou kombinovanou stolicí, odstředivým vysévačem a reformou.
          1940 postavena míchačka a 2 výměnné koše za celk. sumu 22.000 K.
          1942 dostavěny 4 koše na výměnu, 1943 vyměněna loupačka a šrotovník
          Zaniklý
          • pila
          zřízení pily zamýšleno v roce 1912
          • náhon
          Voda z potoka Trotinky vedena cca 2 km dlouhým náhonem s malým spádem. Náhon vedený v dlouhém úseku nad terénem vznikl patrně ještě v 17. nebo 18. stol. a poháněl též mlýn v Jeřičkách. V Jeřičkách ústil zpět do Trotinky.
          Mlýnský náhon nebyl udržován, v místech nadsedlání prosakovala voda a podmáčela louku zvanou Jílný. Voda odvedena jalovým odpadem a náhon v místech nadsedlání zrušen.
          Vantroky postaveny 1918, znovu vystavěny 1928.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1911: 24 lopatek, prům 3,2 m, šířka 1,4 m.
          1927 postaveno nové vodní kolo
          V r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,087 m3/s, spád 4 m, výkon, 2,8 k.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1911: 24 lopatek, prům 3,2 m, šířka 1,4 m.
          1927 postaveno nové vodní kolo
          V r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,087 m3/s, spád 4 m, výkon, 2,8 k.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 16
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 16
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách VI.
          Rok vydání2003
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 106-108

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          13.7.2013 22:12 uživatelem Radomír Roup (Radomír Roup)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 17.7.2013 22:16
          doxa (Jan Škoda) 26.9.2025 22:57
          kolssteyn 25.3.2017 12:34