Vernerův mlýn

Pozdně barokní areál modernizovaný na přelomu 18. a 19. stol. tvoří vodní mlýn, stáje, hospodářské budovy, brány a náhon. Pětipodlažní část obsahuje kompletně dochovaný mlecí provoz, vodní kolo na vrchní vodu i doplňkový pohon - spalovací motor L&K.
V interiéru obytného stavení meziválečné zařízení malé pekárny.
Pozdně barokní budova mlýna byla při modernizaci na přelomu 18. a 19. stol. opatřena empírovou fasádou. Je členěna do 2 prostorných celků. Levá, dvoupodlažní část sloužila administrativním a bytovým účelům. Pravá, pětipodlažní část obsahuje mlecí provoz.
stáj:
Podlouhlá patrová budova je kryta sedlovou střechou. V severnější polovině se nachází v přízemí vozová kolna, nad ní vystupuje vnější dřevěné schodiště. Jižní část má v patře zavěšen dřevěný holubník. Přízemí bylo omítnuto hrubě, patro do dvora hladce.
Zděná stavba příčně průjezdné stodoly má sedlovou střechu krytou pálenými taškami. Oba vjezdové otvory jsou uzavřeny dřevěnými posuvnými vraty. Prosté, hrubě omítnuté a železem utažené fasády člení pouze profilované podokapní římsy.
Sušárna vznikla adaptací a nástavbou části navazujícího kombinovaného hospodářského objektu
Vysoký objekt sušárny se obrací do dvora štítovou stěnou. Kryje ho nízká sedlová střecha. Drobné horizontální okenní otvory jsou bez šambrán, fasáda hladká bez ozdob. Ze střechy vystupuje odsávací lucerna a ze severozápadního štítu eternitem krytý arkýř.
Brána je rámována zděnými režnými pilíři. Pilíře jsou jemně členěné na sokl a hlavici. Hlavice má nad římsou tři stupně, vše ukončuje koule. Dřevěná křídla vrat mají spodní část bedněnou, vrchní tvoří plaňky. Zavěšení křídel je řešeno kovovými oky.
Mlýn, pocházející zřejmě z první poloviny 17. století a později upravovaný, je mimořádně dobře dochovaný příklad vodního mlýna, dosud obsahující i původní technologické vybavení; jde tak o cenný doklad vývoje a způsobu provozování mlynářství v daném období