panský mlýn, pronajímán vždy na 2 roky, 1/2 před koncem musí mlynář žádat o prodloužení nebo dát výpověď. Vyhoří-li mlýn jeho vinou nebo vinou mlýnské chasy, hradí škody sám.
1. známý nájemce Václav Šmahel (*1637)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Kašpar (24 let), žena Kateřina (21), děvka Kateřina (12), všichni poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení.
1667 při prodeji Krucemburku vdova po Václavu Šmahelovi propuštěna i s dětmi doTrojovic
Šmahelové zde byli do roku 1743
mlynář povinen ročně odvádět 15 korců žita a vykrmit dva vepře (nebo místo nich odvést 5 zl. 50 kr.)
1743 nájemce Jan Březina, mlynář z Borové, syn mlynáře Jiřího Březiny, ročně odvádí 12 zl. a 24 korce žita
povoleno zřídit 2. kolo pro 2. složení nebo pro stoupu
1.7.1757 Jan Březina mlýn emfyteuticky odkoupil za 100 zl., roční činže nezměněna (12 zl. 24 korců žita), užívá 6 korců desátkového pole a louku na fůru sena.
Mlýn a mlecí zařízení udržuje mlynář, splav a náhon vrchnost. Kdyby voda strhla splav a nemohl více jak 4 týdny mlít, byla by mu příslušná částka z roční činže odečtena. Mlynář povinen zdarma mlít pro panské úředníky a sluhy a šrotovat pro dobytek v panských dvorech. Vojenské dodávky zajišťuje vrchnost. Mlynář bude z mlýna vypuzen, nebude-li se držet katolické bvíry, bude-li mlýn zanedbávat a nechá jej zpustnout, vrchnost mlýn převezme za soudem stanovenou náhradu.
léto 1762 mlynář prosí, aby vrchnost posečkala dlužných 37 1/2 korce žita, neboť byl suchý rok. 1763 sloučeny oba druhy činže v jednotný poplatek 45 zl.
1779 Jan Březina prodal mlýn za 800 zl. Antonínu Wagnerovi, ten však záhy zemřel
1.1.1781 vdova prodala mlýn Karlu Svobodovi za 840 zl.
