Šturmův, Mukařovský mlýn

V urbáři kláštera v Klášteře Hradiště nad Jizerou z doby kol. 1400 je uveden mlýn u obce Mukařov, z něhož se platí 30 grošů úroku při sv. Jiří a sv. Havlu a odvádějí poctou dvě slepice. Jiná zmínka o tomto mlýně již není a rovněž jeho přesná poloha není známa.

Dle stabilního katastru vlastnil nemovitost a okolní pozemky v roce 1843 Josef Hyka. Usedlost měla tehdy čp. 16.

Dle zápisu ve vodní knize z pol. 19. st. vydaly úřady povolení ke zřízení mlýna k této usedlosti dne 15. 9. 1865. Normování vodního díly se uskutečnilo 15 října 1867. Mlýn tehdy sestával z jednoho složení a jednoho špičáku.  Vodní kolo na spodní vodu mělo průměr 6,8 m, šířku 1,16 m a šířku hřídele 60 cm. Majitelem mlýna je v zápise ve vodní knize uveden František Jireš z Jiviny čp. 28, manž. Kateřina Šťastná, 1861 se jim zde narodila dcera Marie. (MH)

 Pravděpodobně v roce 1908 nahradila vodní kolo horizontální Francisova turbína Kohout. V roce 1912 přistavěl mlynář k budově mlýna (dnešní čp. 31) novou obytnou patrovou část na místě původní přízemní budovy (dnešní čp. 29). (MH)

V 1. pol. 20. let 20. století je ve mlýně jmenován mlynář František Štěpán. Ke konci 20. let 20. Století ho vlastnil Václav Šturma s manželkou Kateřinou, koupili jej od Josefa a Marie Vaňkových z Jiviny. Václav a Kateřina Šturmovi původně provozovali pekařství v Ledčicích na okrese Roudnice nad Labem. Jako mlynář je uváděn Jaroslav Šturma, živnostenský list mu vydal Okresní úřad v Mnichově Hradišti 19. 6. 1929.

1930 Jaroslav Šturm

V roce 1933 proběhla revize vodního díla. Mlýn Jaroslava Šturmy mlel pro okolní obce Prosíčka, Okna, Jabloneček, Jezová, Horní a Dolní Krupá, Horní a Dolní Rokyta. Zákazníkům dodával kromě mlýnských výrobků také chléb z pekárny na mlýně. V době kolem obsazování pohraničí musel mlýn od 20. 9. do 20. 10. 1938 přerušit provoz. Následkem ztráty odbytiště mouky v zabraném pohraničí se obrat mlýna snížil o 80 %. (MH)

Na přelomu let 1939 a 1940 Jaroslav Šturma mlýn pronajal. Dne 15. 9. 1939 ho převzal do nájmu Josef Odnoha, který provozoval mlynářskou živnost do 15. 9. 1940. Poté zase pokračoval v podnikání Jaroslav Šturma. Od 1. 9. 1943 byl mlýn s okamžitou platností zastaven. Za obnovení jeho provozu v červenci 1945 se postavil Okresní národní výbor v Mnichově Hradišti a také Místní národní výbor v Mukařově. Jaroslav Šturma byl v té době ve velmi tíživé situaci. Musel se starat o rodinu (manželku a 3 děti), plnit závazky z podmínek výměnku pro bývalé majitele mlýna, dlužil peníze své matce a splácel hypotéku. Navíc byl postižen těžkou oční vadou, na jedno oko neviděl vůbec a na druhé málo. Mlýn se mu nakonec podařilo znovu zprovoznit. Svědčí o tom schválená žádost Jaroslava Šturmy z prosince 1945, dle které zamýšlel provést výměnu některých strojů v čistírně. Není známo, zda tuto obnovu provedl a v jakém rozsahu. (MH)

1939 se zde semlelo 350 q pšenice a 2.960 q žita. Sešrotováno 150 kg obilí.

Později Jaroslav Šturma odešel, jeho manželka zůstala sama a část domu, ve které fungoval mlýn, prodala (čp. 31). (MH)

V současné době je protáhlá budova bývalého mlýna rozdělena mezi 2 majitele a má 2 čísla popisná – 29 a 31. Bývalou obytnou část s čp. 29 vlastní potomci mlynáře. Strojní vybavení se nedochovalo. (MH)