Pytlíkovský mlýn

Přesné datum vzniku není známo, je však pravděpodobné že jej nechali postavit cisterciáci na pozemcích patřících ke klášteru. První zmínka se váže ke zlomku urbáře kláštera, který vznikl kolem roku 1400. Mezi popisovaným klášterním majetkem je uvedena také ves Jabloneček s 15 čísly, mezi kterými je veden mlýn v Křižanově, dle J.V.Šimáka totožný s Pytlíkovským mlýnem. (Samota Pytlíkovský mlýn patřila pod obec Jabloneček). Klášteru odváděl 6 grošů úroku při sv. Jiří a sv. Havlu. (MH)

Další zmínku o mlýnu lze najít v zápisech komorního soudu z roku 1555. Tehdy probíhalo několik mezních soudů – hraničních sporů – mezi Adamem z Vartenberka a majiteli okolních panství. V uvedeném roce vedl spor s  Kateřinou z Vesce a na Loukovci o hranice nad Mukařovem a o mlýn Pytlíkovský (dříve Křižanův), který si Kateřina neprávem přivlastnila. (MH)

V pozemkové knize Jablonce u Mimoně (Jabloneček) je k roku 1615 zápis, že Jan Nyklů, mlynář pytlíkovský, koupil v sobotu po svatém Jiří chalupu od pozůstalé vdovy a sirotků po nebožtíku Janu Milhonsovi za 75 kop míšeňských. (MH)

Dne 6. 9. 1629 koupil Martin Nyklů živnost od svého otce Jana Nyklů za 260 kop míšeňských. (MH)

Dne 1646 se v Pytlíkovském mlýně (Sackmühle) narodila Judita dcera Fridricha Kehlera. (Petronila)

Roku 1676, 3. května je na témže mlýně zaznamenán Hans Georg Köhler, kterému se narodil syn Georg Jakob. (Petronila)

Mlynář Antonín Köhler je jako kmotr v Loukovescké matrice zmiňován již roku 1726 při narození syna Václava mlynáři Franzi Köhler ze mlýna Podhora. (Petronila)

Ke dni 25. 3. 1732 je v loukovecké matrice narozených z let 1726-1784 jako svědek u narození dítěte z Vicmanova uváděn pytlíkovský mlynář Antonn Khöller a jeho manželka Alžběta. Po nich, v 60. a v 70. letech 18. st. uvádějí matriky mlynáře Františka Khellera a jeho manželku Apollinii. V té době se jim na mlýně narodily 3 děti, syn Franz (1769) a dcery Anna (1771) a Maria Theresia (1774). (MH)

Dne 20. 6. 1800 se na Pytlíkovském mlýně narodil Johann Georg, syn Floriana Millera mistra mlynáře a Magdaleny Herfortové. (Petronila)

Od 80. let 18. st. jsou na mlýně mlynáři z roku Müller (Miller). Prvním byl Florián Müller s manželkou Apollonií rozenou Wünschovou, která pravděpodobně pocházela z mlýna v Klášteře čp. 37. Když se jim 5. 9. 1784 narodila dcera Marie Anna, byla za její kmotru vybrána Johanna Wünschová, mlynářka v Klášteře. (MH)

Na přelomu 18. a 19. století se jméno Florián Miller objevuje znovu, tentokrát je jako manželka uváděna Magdalena Herfortová, dcera hostinského z Brenné čp. 38. Je možné, že se jedná o syna předešlého mlynáře Floriána Müllera. (MH)

Ve 20. a 30. letech 19. st. je uváděn Floriánův syn Josef Miller. Za manželku měl Barboru Appeltovou z Doubí. V Pytlíkovském mlýně se jim narodily 4 děti, synové Emanuel Josef (1826), Eduard (1827) a Johann (1830) a dcera Maria (1833). (MH)

V polovině 30. let 19. st. přišel do mlýna rod Fechtnerů, který zde žil až do 60. let 20. st. Prvním příslušníkem tohoto rodu byl mlynář Prokop Fechtner, syn Josefa Fechtnera, obchodníka z Kuřívod.  Jeho manželkou byla Františka Theumanová, dcera Františka Theumana, mlynáře z Hradčan čp. 7. Také matka Františky pocházela z mlynářského rodu, byla to Elisabeta rozena Rirgat, dcera mlynáře z Hradčan čp. 7. Manželé Prokop a Františka Fechtnerovi měli 2 děti, dceru Františku (1835) a syna Prokopa (1839). Mlynář Prokop Fechtner potom ovdověl, neboť se podruhé oženil, a to s Franziskou Heinrichovou z Ploužnice. S ní měl další 2 děti, dceru Emilii Marii (1846) a syna Ferdinanda (1849), který později po otci převzal mlýn. (MH)

V roku 1840 je uváděn na Pytlíkovském mlýně ještě nájemce, a to mlynář Franz Lang z Frýdlantu. Mlýn měl ale stále v držení Prokop Fechtner, protože je uváděn na mapách stabilního katastru z roku 1843 jako majitel. (MH)

V 50. letech 19. st. je mlynář Prokop Fechtner uváděn se třetí manželkou. Byla jí Eleonora Steinfelderová  ze Stráže. S ní měl opět 2 děti, dceru Henriku (1850) a syna Ewalda (1856). (MH)

V 70. letech 19. st. vystřídal Prokopa Fechtnera na mlýně jeho syn z druhého manželství Ferdinand narozený v roce 1849. Za manželku měl Marii Annu, dceru sedláka Josefa Pietsche z Tacha čp. 13. Měli spolu 6 dětí, 2 dcery a 4 syny. U syna Ferdinanda je v matrice zajímavá poznámka faráře, že si Ferdinand Fechtner z Pytlíkova vzal za manželku Marii Pytlíčkovou. (MH)

Z doby Ferdinanda Fechtnera se ve vodní knize z let 1878 – 1931 dochoval popis mlýna z konce 19. st. Dle tohoto popisu fungovala usedlost jako mlýn a pila a měla 3 vodní kola. V roce 1899 byla provedena rekonstrukce jezu a bylo zrušeno regulační stavidlo nad mlýnem.  (MH)

Od začátku 20. st. provozoval mlýn Otto Fechtner. V roce 1911 zrušil mlynář stará vodní kola a místo nich instaloval Francisovu turbínu. V té době byla také zrušena pila. V roce 1913 se mlynáři Ottu Fechtnerovi narodil syn Jaroslav. (MH)

Na mlýně hospodaří Otto Fechtner. V zápise z roku 1915 je psáno, že pila je již déle zrušena. (MH)

Mlynářem je stále Otto Fechtner (v této době psán také Ota Fechtner). (MH)

Otto Fechtner provozoval mlýn do roku 1943. Němci z blízkého Jablonečku se snažili přesvědčit mlynářova syna Jaroslava (narozen 1913) ke spolupráci.  Ten několikrát odmítl.  Následně přišla do mlýna velká revize a po ní byl mlýn uzavřen. V lednu 1944 odvleklo gestapo mlynáře do káznice v německém  Amberku. Zde museli vězni pracovat v místních dolech a Otto Fechtner po 46 dnech zemřel.  V listopadu 1944 Němci uvěznili i jeho syna Jaroslava. Ten pobyt ve vězení v Landsbergu přežil a po válce se vrátil domů. Manželka mlynáře zavražděného v Ambergu požádala po válce o povolení k provozování mlýna, který vedl syn Jaroslav. Provoz úřady nejprve v červenci 1945 zastavily, ale v říjnu téhož roku opět povolily. Provoz mlýna skončil do roku 1948. Jaroslav v té době pracoval jako hajný a využíval pouze pozemků patřících ke mlýnu.  V roce 1948 úřady mlýn Fechtnerovým zabraly a stal se součástí vojenského prostoru (Ralsko). (MH)

1946 kapacita 16 q/24 hod.

mele pro obce Jabloneček, Okna, Kracmanov, Židlov, Proseč a část Kuřívod

V roce 1965 koupila objekt vojenská správa Litoměřice a Jaroslav Fechtner se odstěhoval do Dolní Bukoviny. V posledních letech existence měla budova vojenského správce. (MH)

Pravděpodobně na přelomu 80. a 90. let 20. st. došlo k jejímu stržení. Zůstala jen sousední hospodářská část, kterou se dnešní majitel snaží již několik let opravovat. (MH)