Seidlův, Panský mlýn

Počátky zdejšího mlýna musíme hledat již v 16. století, neboť jako panský existoval již za Zdislava Dobřenského na Dobřenicích, syna Mareše Dobřenského na Dobřenicích, který byl roku 1537 ve službách šlechtického rodu Trčků z Lípy. V roce 1552 byli zmíněni Mikuláš a Zdislav Dobřenští na Kratonohách, přičemž později vlastnil tuto ves pouze Mikuláš a jeho bratr si podržel sousední Obědovice. V té době se tu nacházelo dokonce několik mlýnů, u nichž se však těžce identifikuje, kde se nacházely, protože s častými katastrálními změnami může jít teoreticky o některý mlýn, který později připadl k některé ze sousedních obcí. Příkladem budiž roku 1905 vyhořelý „Mlýnek“ u Požár a v roce 1897 požárem zničený mlýn „Na hrázce“ u Třesického rybníka, jehož nemocný mlynář Slavík byl během selského povstání v roce 1775 nucen, aby se přidal k povstalcům, ale díky zásahu obědovického rychtáře Luňáka mohl místo sebe vyslat svého stárka.

Roku 1615 držela Kratonohy Anežka Dobřenská, o níž se soudí, že byla vdovou po Václavu Dobřenském na Kratonohách, synovi Mikuláše Dobřenského na Kratonohách. V té době je uváděno, že v obci existovala 3 mlýnská kola.

(Boris J. - www.turistika.cz)

V roce 1623 přišel Jan mladší Dobřenský z Dobřenic se svým bratrem Mikulášem Zdislavem o třetinu majetku jakožto pokutu za účast ve stavovském povstání. Její součástí byly též Kratonohy – ves s podacím kostelním a mlýnem.

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Vilím (28 let), katolík, manželka Mandalena (26), nekatolička s nadějí na obrácení, dcera Anna (2)

Roku 1684 se konala pod mlýnem komise ohledně toho, že v nch lovil ryby Arnošt hrabě Schaffgotsch, vlastník trnavského statku, což se nelíbilo majiteli Kratonoh. V roce 1713 byl v Kratonohách uveden mlýn o 1 kole a 1 stoupě, na němž mlynařil Václav Bezprstka.(tehdejší čp. 33). Roku 1841 byl mlynářem v čp. 59 Jan Seidl, což dosvědčuje rovněž indikační skica stabilního katastru od adjunkta 2. třídy Franze Wappnera a geometra Josefa Falty (tehdy byl celý mlýn ještě roubenou stavbou)

V seznamu z roku 1841 v katastrálním protokolu stavení je uvedena zmínka o vlastníku mlýna, kterým byl pan Jan Seidl, následován Antonínem, zřejmě synem.

(Boris J. - www.turistika.cz)

1847 - 1862 zm. Václav Novotný (syn Františka Novotného mlynáře z Kratonoh 59, vzal si Annu dceru Antonína Čerycha mlynáře)

1861 Franz Seidl, pozdější obecní starosta (1867-1868). Zmínka o něm souvisí s velkým požárem v Kosičkách, jenž se udál 17. srpna 1861 a kratonožský mlynář v rámci pomoci věnoval pohořelým půl korce obilí. V roce 1866 Franz Seidl odkoupil od Václava Novotného z čp. 58 několik sáhů pro stavbu. Následně byl mlýn přestavěn a zvětšen přístavbou. Roku 1879 byl zdejším mlynářem Alois Seidl, který byl v témže roce zvolen obecním zastupitelem v I. sboru a roku 1884 předsedou zdejšího živnostenského společenstva.

Další z rodu, Franz Seidl, se stal v roce 1867 starostou, podobně jako Alois Seidl, který zastával funkci starosty od roku 1905. Jeho syn, Ing. Jaroslav byl další majitel, který mlýn udržoval v chodu, zaměstnával jak místní, tak i obyvatele z okolí.

Přestože se mlýn nacházel u vody, byl zasažen několika ničivými požáry, z nichž největší se udál 30. října 1888, kdy vyhořela jeho hospodářská stavení. Díky spoluobčanům se však podařilo zachránit sám mlýn Aloise Seidla, v letech 1890-1893 obecního prvního radního, později pouze člena obecního zastupitelstva. Zde byla rovněž poprvé použita předchozího roku pořízená stříkačka. V roce 1901 byla přeložena cesta vedoucí skrze mlýn na luka a vlastník mlýna se zavázal k postavení mostu za náhradu 200 K, přičemž za práci byla určena náhrada ve výši 90 K. Za Aloise Seidla byl též vodní mlýn přestavěn v umělý mlýn s turbinou, jež byla objednána v roce 1911 u továrny na stroje a stavbu mlýnů Jos. Prokopa synové z Pardubic. Tehdy byli jeho zaměstnanci plně zaopatřeni, pouze prádlo si museli platit sami. To můžeme vidět z jednoho inzerátu, který vyšel v „Mlynářských novinách“ 1. prosince 1911: „Přijme se mladší mlynářský dělník, třeba hned po vyučení. - Práce stálá, celé zaopatř. vyjma prádla. Přihlášky přijímá válcový mlýn A. Seidla v Kratonohách, Čechy.“

(Boris J. - www.turistika.cz)

Období 1. světové války bylo nejen složité, ale též tvrdé. V březnu 1917 byl mlynář Alois Seidl odsouzen pro přestupky mlecího řízení pokutou 300 K, po případě trestem vězení v trvání 30 dnů a mimo to ztrátou živnosti. Pokutu tak raději uhradil, aby mohl nadále podnikat.

(Boris J. - www.turistika.cz)

Ve mlýně býval moučný sklad s pekárnou na chléb a později až do roku 1922 zde bylo „u Holečků“ provozováno pekařství s obchodem smíšeným zbožím. V roce 1921 došlo k zavedení elektrické energie. Během známé vichřice 4. července 1929 byly očesány od krytiny všechny střechy. Téhož roku byla zdejší pekárna rozšířena přestavbou nové pece. V roce 1930 byla ve mlýně zaměstnána čtveřice mlynářských. O 4 roky později byla část stáje upravena na byt pro stárka. Téhož roku se stal kratonožský mlýn komisionářem nově vzniklého obilního monopolu, a tak každý hospodář z celého okolí musel prodat obilí pouze jemu.

V r. 1930 vlastnil mlýn Ing. Jaroslav Seidl.

Ing. Seidl Jaroslav starší dohlížel na chod mlýna, pekárny a zemědělství. Ve mlýně pracoval syn majitele Jaroslav Seidl a druhý syn Zdeněk žil v Praze. Ve vile v 1. poschodí bydlela rodina majitele, pan a paní Seidlovi se synem. Rodina pana Moravce dostala k bydlení deputátní byt v přízemí. Dole bydlela ještě služka „Mařenka“.

V roce 1938 byla provedena nástavba mlýna.

(Boris J. - www.turistika.cz)

1939 Ing. Jaroslav Seidl nechal přistavět poschodí na obytnou část mlýnského areálu. Ten se stal po osvobození členem místního národního výboru.

V roce 1945 přijal ing. Seidl pekaře pana Josefa Šindlera do své pekárny a dostal k disposici byt patřící k pekárně.

Roku 1947 byla zbořena stará stodola a špýchar. Následně došlo k vybudování nové stodoly.

Od roku 1947 tu pracoval p. J. Klofanda z Trnavy jako stárek. V roce 1948 nastoupil na funkci stárka p. Josef Moravec.

(Boris J. - www.turistika.cz)

Po únoru 1948 byl Ing. Jaroslav Seidl vyloučen akčním výborem z MNV. Později dokonce obviňován za štváče proti rozvoji místního JZD a všechny jeho neúspěchy byly směřovány právě k němu, že poštvával lidi proti socializaci vesnice a roku 1953 byla rodina Seidlova násilně vystěhována. V roce 1954 byl u mlýna vybudován nový most. V té době se stal z mlýna konfiskát, jenž byl předán do správy MNV. Roku 1957 byl mlýn převzat do správy n. p. Východočeské mlýny a hospodářské budovy začalo spravovat místní JZD, jež tu mělo do výstavby nového kravína ustájeno část svého skotu a později využívalo areálu zejména ke skladovacím potřebám. Podle současného vzhledu je vidět, že na stav mlýna se příliš nehledělo. Svého času se uvažovalo i o jeho demolici. V roce 1985 byl zřízen vodovod.

Po nástupu KSČ byla rodina Seidlova kolem roku 1953 násilně vystěhována a majetek jim byl zabaven. Byl jim přidělen rozpadlý domek na kraji obce Košík, kde zatékalo a tak postupně přišli o zdraví a brzy rodiče zemřeli. Syn Jaroslav se dožil návratu svobody, ovšem s podlomeným zdravím. Majetek převzalo MNV Kratonohy po roce 1953. Ve vile se vystřídalo mnoho nájemníků. V přízemí zůstala rodina Moravcova. Po Seidlových se nastěhoval pan Vratislav Štěrba s rodinou. V přízemí se z kanceláří patřící ke mlýnu upravil byt, do kterého se asi v roce 1960 nastěhoval pan Jaroslav Kratochvíl s rodinou.

Po nich tam ještě bydlela paní Růžena Vodičková. Později se v tomto bytě vystřídalo mnoho rodin. Byla to rodina Ing. Mináře, rodina Podesznova a Prokop Holý s rodinou. V patře ještě bydlela paní Švondrová s dcerou.

(Boris J. - www.turistika.cz)

1962 JZD ve dvoře mlýna vystavělo čističku a sušičku obilí

1991 Zemědělská společnost čističku a sušičku demontovla

1994 pan Jaroslav Seidl získal v restituci majetek na zpět do vlastnictví, ovšem mimo dům čp. 58 tj. pekárna, kterou odkoupil pan Josef Šindler. Pan Seidl si jen krátce užíval znovu nabytých nemovitostí, asi po 3 letech zemřel.

Všechen majetek zdědila rodina Pleštilová, sestřenice pana Seidla, která dům čp. 59 prodala včetně hospodářských staveb roku 2001 rodině Jílkových. “

Dnes je majitelkou čp. 59 Věra Jílková a o historii mlýna krásně hovoří i článek Josefa Zackla, jenž vyšel ve „Zpravodaji obce Kratonohy“ v březnu 2019.

(Boris J. - www.turistika.cz)