Vříšťský mlýn

Roku 1587 byl sestaven soupis majetku panství tzv. urbář za účelem prodeje Novoměstského dílu panství Janem Maxmiliánem z Pernštejna vladykovi Vilému Dubskému z Třebomyslic v roce 1588. V urbáři je zapsán jeden majitel huti sklenné a mlýna. Mlýn moučný a pilný stál asi v místech nynějšího mlýna, huť sklenná zřejmě v blízském sousedství. Roku 1598 koupil mlýn s pilou, huť a Vřítský dvůr od Pavla Štrafy majitel panství Vilém Dubský. Předchůdcem Pavla Štrafy byl Jan Sklenář. V roce 1651 je majitelem Novoměstského panství František Maxmilián Kratzer ze Schönsberka. Původně právo řezati klády na pile náleželo panství Novoměstskému, až mlynář Bedřich Janáček toto právo i pilu od panství kupuje. 

Vříšťská sklárna, o které je první písemná zpráva z roku 1559, byla v provozu až do začátku 18. století. Zanikla pravděpodobně před rokem 1738. Tak jako sklárna ve Fryšavě, měla i vříšťská sklárna zřejmě dvě hutě. Sklářští odborníci se domnívají, že právě ze vříšťské sklárny pochází nejstarší známá dochovaná sklenice z této oblasti, tzv. pernštejnský vítací pohár, uložený ve sbírkách na hradě Buchlově. Byl zhotoven již před rokem 1582. Je vyroben ze slabě zahnědlého skla a ozdoben ve smaltové barvě provedeným znakem Vratislava z Pernštejna a jeho manželky. Soudobá literatura uváděla, že se zde vyrábělo sklo ušlechtilé, něžné a čisté. Sklárna stála nad domem č. 6. Ke sklárně patřil také mlýn. Mlýn byl v 60. letech tohoto století přebudován na výrobnu krmných směsí, která byla v roce 1990 zrušena a objekt navrácen majiteli. Při postavení kadovských železářských hutí v roce 1651 byly současně postaveny tři zkujňovací výhně (nepřesně hamry), které dále zušlechťovaly surové železo, a to na Kuklíku, ve Vříšti a v Líšné. Ve Vříšti se v roce 1741 objevuje další hamr, nazývaný drátovna, a při té je ještě v roce 1746 navíc zmiňován tzv. cánhamr. Drátovna vyráběla drát na tzv. protahovačkách a cánhamr vyráběl hřebíkářské zboží. Po zastavení provozu v kadovských pecích v roce 1874 byla ukončena činnosti i ve vříšťských hamrech. Drátovna s cánhamrem stála na místě domu č. 13 v ostré zatáčce. Druhý hamr byl v roce 1910 přeměněn na elektrárnu, která dodávala v roce 1913 do tehdejšího Německého proud. V roce 1948 zde byla zřízena přádelna. Dnes stojí tento objekt již vlastně na katastru obce Líšná. V době rozkvětu železářské výroby na novoměstském panství se Vříšť stala správním centrem této výroby. Sídlil zde totiž tzv. šichtmistrovský úřad, který rovněž vykonával funkci úřadu báňského. Po zániku výroby železa sloužila budova jako penzion pro vysloužilé úředníky novoměstského panství.