Mít mouku v puse a říkat mummum.
(německé rčení)

Podhorní, Kalikovský mlýn, mlýn U Kozince

Podhorní, Kalikovský mlýn, mlýn U Kozince
40
Radčická
Plzeň
301 00
Plzeň-město
Plzeň
49° 45' 1.6'', 13° 21' 55.4''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Mlýn nazýván též U Kozince, Petličovský, Stehlíkovský a nakonec Kalikovský.
Zachovalá budova bývalého mlýna. Adaptováno na restauraci a nejspíš i byty či kanceláře.
Mže
veřejně přístupný

Obecná historie:

Mlýn na řece Mži je zmiňovaný ve středověku, kdy patříval rodině Kaliků. Roku 1856 jej zakoupil František Hýra a roku 1861 přestavěl na parní pohon. Po požáru v roce 1883 jej získala trojice podnikatelů, Markus Weiner, Bernard Kussi a Hermann Zuckermann, jež dala v letech 1886–1887 vystavět firmou Emanuela Klotze čtyřpatrovou moderní mlýnici, poháněnou Girardovou turbínou, roku 1910 nahrazenou modernější Francisovou o výkonu 100 HP. Další požár postihl mlýn dne 23. června 1913. Mlýnice byla obnovena v letech 1914–1915 firmou Müller & Kapsa, zařízení žitného a pšeničného mlýna dodala firma J. Kohout ze Smíchova. Po první světové válce nesla firma název H. Kussi a syn, Kalikovský mlýn v Plzni, a provozovala též pekárnu, v roce 1934 adaptovanou na sklad obilí. Roku 1936 přistavěli Müller & Kapsa na severní straně dvora třípatrové skladiště s plochou střechou (v přízemí se nacházely garáže), zároveň Francisovu turbínu nahradila Kaplanova od brněnské firmy Ignác Storek. Po znárodnění byl podnik začleněn do n. p. Západočeské mlýny Plzeň, mlýn zůstal v provozu až do začátku tohoto století. V letech 1958–1960 prodělal rekonstrukci, při níž byla ke skladišti z roku 1936 přistavěna stejně vysoká provozní budova a nad oběma vztyčena sedlová střecha, aby vzhled fasády převzal tvarosloví mlýnice. Tento vzhled si mlýn zachoval dodnes, kdy je v něm restaurace, kavárna, sportovní a relaxační centrum atd.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Historie tohoto místa na řece Mži, pár minut chůze od historického jádra města Plzně, sahá až do roku 1409.

Zmiňován 1409, 1418 a 1427.

za husitských válek náležel bohaté plzeňské rodině Pabiánků

1462 Jan Petlič

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1585-91 Šebestián Kříž

16. stol. rodina Kalikova

rod Stehlíků

rod Pecháčků

 

1860-1875 mlynářský magnát František Hýra (1875 zkrachoval)

Po staletí se zde zpracovávalo obilí a vyráběla kvalitní mouka. V průběhu mnoha let se zde vystřídala velká řádka majitelů a mlynářů a časy byly dobré i zlé. Snad nejtěžší období zažil Kalikovský mlýn v roce 1883, kdy celou budovu zachvátil mohutný požár  a zcela ji zničil. Na spáleništi zbyly pouze ohořelé obvodové zdi. Roku 1886 koupil celý objekt pan Hermann Kussi se synem a vše zrekonstruoval a zmodernizoval.

Mlýn vyhořel v roce 1883 a znovu 1913

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

V roce 1930 byl majitelem mlýna H. Kussi, syn

V dalších letech byly přistavovány další části až do dnešní podoby. Kalikovský mlýn plnil svou funkci až do roku 2003, kdy už ovšem sloužil pouze jako sklad mouky.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kussi
  • Pabiánek
  • Petlič
  • Stehlík
  • Pecháček
  • Hýra
  • Kříž
  • Kalik

Historie mlýna také obsahuje:

1425  rodina Pabiánků

1462 Jan Petlič

1585-91 Šebestián Kříž

rod Stehlíků

rod Pecháčků

1860-1875  František Hýra 

1886-1939 - Hermann Kussi a syn (RR)

Podle pověsti "Straka z domu Zlaté slunce", uvedené ve sbírce Pověsti plzeňského kraje od K. Drhovského, se u Kalikovského mlýna utopila služebná Mařenka, která byla neprávem nařčena paní z domu Zlaté slunce v Plzni z krádeže zlatého prstýnku. Přestože paní prohledala všechny Mařenčiny věci a nic nenašla, Mařenku vyhnala. Ta běžela ik Kalikovskému mlýnu a tam se utopila. Po Mařenčině pohřbu kominík čistil komíny v okolních domech u domu Zlaté slunce a našel ve stračím hnízdě ten zlatý prstýnek, kvůli kterému se Mařenka utopil. Zlá paní se odstěhovala do Klatov, kde zanedlouho zemřela, prý ji terfil šlak. (HŠ)

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
  • plomba na pytel
částečně adaptován
05 2012
    městský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice je součástí dispozice domu
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    zděná
    vícepodlažní
    • zdobený zděný štít
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • okno
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • náhrobky, pamětní desky
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      • jez
      • stavidlo
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      Typturbína Kaplanova
      StavDochovaný
      VýrobceJ. G. Storek, Brno
      PopisTurbína instalována v roce 1932. Dnes výkon 80 kW. Za rok asi 400 000 kWh.
      Typturbína Kaplanova
      StavDochovaný
      VýrobceJ. G. Storek, Brno
      PopisTurbína instalována v roce 1932. Dnes výkon 80 kW. Za rok asi 400 000 kWh.
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 3,16 m3/s, spád 2,17 m, výkon 71,1 HP
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Popis6 kol
      Typparní stroj, lokomobila
      StavZaniklý
      Popis1861 přestavěn na parní pohon
      Typparní stroj, lokomobila
      StavZaniklý
      Popis1861 přestavěn na parní pohon
      Historické technologické prvky
      AutorMichaela Vondráčková
      NázevTajemství obrazu
      Rok vydání2017
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.rozhlas.cz/plzen/folklor/_zprava/tajemstvi-obrazu-svatba-v-kalikovskem-mlyne-proc-ho-narodopisci-strezi-jako-oko-v-hlave--1755479
      Datum citace internetového zdroje18.9.2017
      AutorMichaela Vondráčková
      NázevTajemství obrazu
      Rok vydání2017
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.rozhlas.cz/plzen/folklor/_zprava/tajemstvi-obrazu-svatba-v-kalikovskem-mlyne-proc-ho-narodopisci-strezi-jako-oko-v-hlave--1755479
      Datum citace internetového zdroje18.9.2017
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Další upřesněníPlzeň, str. 37 (HŠ)
      AutorK. Drhovský
      NázevPověsti Plzeňského kraje
      Rok vydání2014
      Místo vydánívytiskl Dragon Print
      Další upřesněnípověst Straka z domu Zlaté slunce (HŠ)
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorJan Hajšman - Jaroslav Vogeltanz
      NázevTajemství plzeňských vod
      Rok vydání2019
      Místo vydáníPlzeň
      Další upřesněnís. 16
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      Autorkol.
      NázevTechnické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - III. díl P - S
      Rok vydání2003
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 98-99
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách IV.
      Rok vydání2001
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 21
      AutorIrena Lehkoživová
      NázevKalikovský vodní mlýn
      Další upřesněníIndustriální topografie
      Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V003584
      Datum citace internetového zdroje03 2025

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Vytvořeno

      17.1.2014 11:26 uživatelem frufru

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 25.11.2020 12:52
      Helena Špůrová 12.1.2018 18:43
      Radomír Roup (Radomír Roup) 17.6.2018 17:52
      doxa (Jan Škoda) 10.3.2025 00:01