Když je mlýn zavřený, osli flirtují.
(italské přísloví)

Červený, Čertíkův mlýn

Červený, Čertíkův mlýn
37
1
K Úsilnému
Nemanice
370 10
České Budějovice
České Budějovice 3
49° 0' 29.7'', 14° 29' 38.2''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn se nachází v ulici K Úsilnému 1/37 na nároží ulic K Rybníku a U Čertíka (pod hrází rybníka Čertík). Dříve znám také jako Červený nebo Čertíkův mlýn. Mlýn již na původní funkci upomíná pouze svým umístěním. Objekt je dnes v soukromých rukou a důkladně oplocen (fy. stavitelství Briezstienský s.r.o.)
Stav III/2015: areál po dokončení rekonstrukce, zlikvidováno původní oplocení u hrázní silnice, vybitými okny v přízemí mlýnice bylo možno pohlédnout dovnitř - původní podlaha mezipatra a podlaha v turbínovém domku
Stav II/2016 - objekt zničen, změněn status karty
III/2016 - zahlazeno
na SV okraji Nemanic
Čertík
nepřístupný

Obecná historie:

Pojmenování osady

Mlýn se dodnes nachází pod hrází rybníka Čertík a dá se říci, že jde o první stavbu v Nemanicích.

Osada jako taková byla založena roku 1706 na dominikálních pozemcích hlubockého panství a její vznik je spojen právě se zdejším mlýnem. Právě do jeho okolí se museli přestěhovat z Opatovic čtyři chalupníci díky stavbě tzv. Nové Obory, kteří byli odškodněni Schwarzenbergy a dostali nové pozemky právě zde u "Červeného" nebo také "Čertíkova" mlýna. Nejdříve se tyto chalupy jmenovaly Nové Chalupy u Čertíkova Mlýnu nebo také Čertíkov (to se užívalo až do konce 18. st.). Jméno Nemanice měla osada ale již od roku 1712. Roku 1740 je osada nazvána v soupise poddaných jako Čertíkova ves.

Ke vzniku oficiálního jména osady se Smolíkové podařilo v citovaném článku zjistit pouze to, že v letech 1706-1710 se nová osada označovala jako Nové chalupy u Červeného mlýna a že nejstarší záznam jména Nemanice pochází z matriky z roku 1712. Ovšem také uvádí, že znalci toponomastiky (= nauka o vzniku místních jmen) se domnívají, že toto jméno vzniklo lidovým vtipem a označuje místo, kde je nouze. Ostatně nemusíme chodit daleko - nedaleký Borek se také dříve jmenoval Bída.

Podle Smolíkové se od mlynáře Čertíka pojmenování mlýna jistě neodvíjelo - mezi léty 1706-1747 prý na Červeném mlýně žádný takový mlynář nepůsobil. Mlynář toho jména však mlel v nedalekém Podhradí (dnešní Hluboká n. Vltavou), takže podle ní bylo pravděpodobné, že vrchnost právě po tomto známém a úspěšném podnikateli pojmenovala mlýn i novou osadu. Označení Čertíkov se, jak píše Smolková ve své studii, všeobecně neujalo. Jan Čechmann-Čertík byl však však pravděpodobně jeden z mlynářského rodu Čertíků z Hluboké. Po této mlynářské rodině se ostatně rybník a z něho vycházející potok jmenuje dodnes.

Historie mlýna

Mlýn samotný je znám jako Červený poprvé z urbáře hlubockého panství z roku 1677. Mlýn byl znám také jako Čertikower / Woselner Mühle (Úsilenský).

Při číslování domů v roce 1770 dostal Čertíkovský mlýn čp. 1. Na katastrální mapě z roku 1827 má mlýn čp. 7 namísto dvora Světlík.

Mlýn do tzv. emfyteutického vlastnictví (*) koupil Jan Čechman (Čertík) 1. srpna 1750. Mlynář Jan Čechman (Čertík) pocházel z mlynářské rodiny Čechmanů (Čochmanů) z Podhradí (byl vnukem Vavřince Čochmana).

CZECHMAN, Jakub – manželský syn mlynáře z Čertíkovskýho mlýna č. 1 a pachtýř lázní v Libniči, syna † Augustýna Čechmana, mlynáře z toho mlejna a jeho manželky Marie rodem Němec z Libníče č. 12 a Terezie, dcery Jana Březkýho, mlynáře z Horusic a jeho manželky Kateřiny rozené Waňkové z Vodňan
(*25.7.1837, Libníč 17 -http://jihoceske-rody.eu/rody/kategorie/index/svobodni/mlynari/#ixzz4Tb26JQKb )

Mlýn u rybníka Oselno se v tomto rodě udržel do roku 1840, kdy jej Jiří Čechman prodal Josefu a Anně Schmausovým i s pozemky za 7200 zlatých konvenční měny. Tehdy zde byla 2 mlýnská složení, 5 stup a pila. Dodejme, že chalupa Augustina Čochmana čp. 8 vznikla na emfytetutických pozemcích mlýna, louka byla koupena od vsi Úsilné.

Ve stavebním protokolu stabilního katastru obce Hrdějovice z roku 1842 je u mlýna již uveden nový majitel Josef Schmaus (resp. chalupy a mlýna).

V 70. letech 19. století jsou zde znamenána již 3 mlýnská složení českého systému.

Na přelomu století se na mlýn dostává Jan Bican. V červenci 1912 vypracovala budějovická forma UNION projekt na zavedení Francisovy turbíny - povolení dostal Bican 30. října 1912. Kolaudace přestavby proběhla 22. 4. 1913. Další turbína byla zřízena v roce 1922 bez úředního povolení - v roce 1946 nahrazena Francisovou od UNIONu. Za tímto účelem proběhla přístavba na severní straně mlýnice (v místech dřívějšího kola na svrchní vodu).

K roku 1930 (Seznam vodních děl) se uvádí na mlýně mlynář Jan Veselý. Technologické vybavení obsahovalo 1 Francisovu turbínu (průtok 0,178 m3/s, spád náhonu 4,5m, výkon vodního motoru 8 HP). Veselý je uváděn na mlýně za WW2 i po roce 1945.
-------------------------------
pozn. *: nájemce koupil od města pozemek, odkud měl odvádět roční plat.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Pojmenování osady

Mlýn se dodnes nachází pod hrází rybníka Čertík a dá se říci, že jde o první stavbu v Nemanicích.

Osada jako taková byla založena roku 1706 na dominikálních pozemcích hlubockého panství a její vznik je spojen právě se zdejším mlýnem. Právě do jeho okolí se museli přestěhovat z Opatovic čtyři chalupníci díky stavbě tzv. Nové Obory, kteří byli odškodněni Schwarzenbergy a dostali nové pozemky právě zde u "Červeného" nebo také "Čertíkova" mlýna. Nejdříve se tyto chalupy jmenovaly Nové Chalupy u Čertíkova Mlýnu nebo také Čertíkov (to se užívalo až do konce 18. st.). Jméno Nemanice měla osada ale již od roku 1712. Roku 1740 je osada nazvána v soupise poddaných jako Čertíkova ves.

Ke vzniku oficiálního jména osady se Smolíkové podařilo v citovaném článku zjistit pouze to, že v letech 1706-1710 se nová osada označovala jako Nové chalupy u Červeného mlýna a že nejstarší záznam jména Nemanice pochází z matriky z roku 1712. Ovšem také uvádí, že znalci toponomastiky (= nauka o vzniku místních jmen) se domnívají, že toto jméno vzniklo lidovým vtipem a označuje místo, kde je nouze. Ostatně nemusíme chodit daleko - nedaleký Borek se také dříve jmenoval Bída.

Podle Smolíkové se od mlynáře Čertíka pojmenování mlýna jistě neodvíjelo - mezi léty 1706-1747 prý na Červeném mlýně žádný takový mlynář nepůsobil. Mlynář toho jména však mlel v nedalekém Podhradí (dnešní Hluboká n. Vltavou), takže podle ní bylo pravděpodobné, že vrchnost právě po tomto známém a úspěšném podnikateli pojmenovala mlýn i novou osadu. Označení Čertíkov se, jak píše Smolková ve své studii, všeobecně neujalo. Jan Čechmann-Čertík byl však však pravděpodobně jeden z mlynářského rodu Čertíků z Hluboké. Po této mlynářské rodině se ostatně rybník a z něho vycházející potok jmenuje dodnes.

Historie mlýna

Mlýn samotný je znám jako Červený poprvé z urbáře hlubockého panství z roku 1677. Mlýn byl znám také jako Čertikower / Woselner Mühle (Úsilenský).

Při číslování domů v roce 1770 dostal Čertíkovský mlýn čp. 1. Na katastrální mapě z roku 1827 má mlýn čp. 7 namísto dvora Světlík.

Mlýn do tzv. emfyteutického vlastnictví (*) koupil Jan Čechman (Čertík) 1. srpna 1750. Mlynář Jan Čechman (Čertík) pocházel z mlynářské rodiny Čechmanů (Čochmanů) z Podhradí (byl vnukem Vavřince Čochmana).

CZECHMAN, Jakub – manželský syn mlynáře z Čertíkovskýho mlýna č. 1 a pachtýř lázní v Libniči, syna † Augustýna Čechmana, mlynáře z toho mlejna a jeho manželky Marie rodem Němec z Libníče č. 12 a Terezie, dcery Jana Březkýho, mlynáře z Horusic a jeho manželky Kateřiny rozené Waňkové z Vodňan
(*25.7.1837, Libníč 17 -http://jihoceske-rody.eu/rody/kategorie/index/svobodni/mlynari/#ixzz4Tb26JQKb )

Mlýn u rybníka Oselno se v tomto rodě udržel do roku 1840, kdy jej Jiří Čechman prodal Josefu a Anně Schmausovým i s pozemky za 7200 zlatých konvenční měny. Tehdy zde byla 2 mlýnská složení, 5 stup a pila. Dodejme, že chalupa Augustina Čochmana čp. 8 vznikla na emfytetutických pozemcích mlýna, louka byla koupena od vsi Úsilné.

Ve stavebním protokolu stabilního katastru obce Hrdějovice z roku 1842 je u mlýna již uveden nový majitel Josef Schmaus (resp. chalupy a mlýna).

-----------------------
pozn. *: nájemce koupil od města pozemek, odkud měl odvádět roční plat.

1827 Jiří Čechmánek-Čertík

před 1839 nájemci Jan a Kateřina Koubovi z Čertic, 1839 zakoupili Krčský mlýn u Protivína

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V 70. letech 19. století jsou zde znamenána již 3 mlýnská složení českého systému.

Na přelomu století se na mlýn dostává Jan Bican. V červenci 1912 vypracovala budějovická forma UNION projekt na zavedení Francisovy turbíny - povolení dostal Bican 30. října 1912. Kolaudace přestavby proběhla 22. 4. 1913.

Další turbína byla zřízena v roce 1922 bez úředního povolení - v roce 1946 nahrazena Francisovou od UNIONu. Za tímto účelem proběhla přístavba na severní straně mlýnice (v místech dřívějšího kola na svrchní vodu).

 

K roku 1930 (Seznam vodních děl) se uvádí na mlýně mlynář Jan Veselý. Technologické vybavení obsahovalo 1 Francisovu turbínu (průtok 0,178 m3/s, spád náhonu 4,5m, výkon vodního motoru 8 HP). Veselý je uváděn na mlýně za WW2 i po roce 1945.

Za války a po válce byl majitelem Jan Veselý.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Čechmann
  • Čertík
  • Schmaus
  • Bican
  • Veselý
  • Kouba

Historie mlýna také obsahuje:

1827 Jiří Čechmánek-Čertík

před  1839 Jan Kouba (pachtýř)

1930 Jan Veselý

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
        zděná
        jednopatrový
        Velmi pěkné je vročení 1916 na štítu bývalé stodoly (zřejmě datum rekonstrukce), dále viz. článek http://www.severniceskobudejovicko.estranky.cz/clanky/mlyny/cerveny-certikuv-mlyn--nemanice-.html
        Objekty mlýna jsou založeny při západní straně rybníční hráze a zčásti zapuštěny i do jejího svahu. Jižněji stojí obytné a hospodářské budovy, obklopující malý dvorek, na severu k nim přiléhá vlastní obdélný objekt mlýnice se sedlovou střechou a přístavkem pro turbínu v místě vodního kola.
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • střešní nástavba
          • zcela bez technologie aj.
          po 1840 - 2 mlýnská složení, 5 stup a pila

          70. l. 19. století - 3 mlýnská složení českého systému

          K obytné části přiléhá bývalá mlýnice, která má suterénní část, zvýšené přízemí a půdní prostor. Podlaží jsou propojena jednoduchými schody a nákladním výtahem. Dnes se prý v budově nachází jediný relikt vybavení a to starý výtah.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pila
          • stoupa
          po 1840 se uvádí 5 stup a pila
          • náhon
          • rybník
          • turbínový domek
          Vtok do náhonu z roku 1947 přímo z rybníka Čertík s kamennými schůdky po straně a dvojicí drážek pro fošny. Voda byla pouštěna přímo přepadem v tělese hráze, takže mlýn nepotřeboval dlouhý náhon.
          1930 - spád náhonu 4,5m, průtok 0,178m3/s
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          VýrobceUnion a. s., České Budějovice
          Popisod 1913 Francisova turbína UNION

          údajně 1922 zavedena další turbína, ta měla být 1946 nahrazena Francisovou UNION (přístavba na severní straně mlýnice)

          1930 - 1 Francisova turbína o hltnosti 0,178 m3/s, spádu 4,5 m a výkonu 8 HP
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          VýrobceUnion a. s., České Budějovice
          Popisod 1913 Francisova turbína UNION

          údajně 1922 zavedena další turbína, ta měla být 1946 nahrazena Francisovou UNION (přístavba na severní straně mlýnice)

          1930 - 1 Francisova turbína o hltnosti 0,178 m3/s, spádu 4,5 m a výkonu 8 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          • šnekový dopravník | Počet:
          • AutorAnna Smolková
            NázevVznik a vývoj osady Nemanice v letech 1706 - 1855
            Rok vydání1989
            Místo vydáníJihočeský sborník historický 1/1989
            Další upřesněnís. 29 - 31
            Odkazhttp://jihogen.ic.cz/n_soubory/nemanice-smolkova.pdf
            Datum citace internetového zdroje
            AutorAnna Smolková
            NázevVznik a vývoj osady Nemanice v letech 1706 - 1855
            Rok vydání1989
            Místo vydáníJihočeský sborník historický 1/1989
            Další upřesněnís. 29 - 31
            Odkazhttp://jihogen.ic.cz/n_soubory/nemanice-smolkova.pdf
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJarolím Mařík
            NázevSpis pamětní vydaný na oslavu čtyřicetileté působnosti okresního zastupitelstva hlubockého
            Rok vydání1905
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníPřepsal a poznámkami doplnil Alois Sassmann, duben 2005
            Odkazhttp://alois-sassmann.wz.cz/marik.htm
            Datum citace internetového zdroje
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.severniceskobudejovicko.estranky.cz/clanky/mlyny/cerveny-certikuv-mlyn--nemanice-.html
            Datum citace internetového zdroje3. 4. 2014
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam vodních děl k roku 1930
            Rok vydání1930
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 02 (České Budějovice), s. 10
            AutorMilan BINDER - Daniel KOVÁŘ
            NázevTechnické památky Českých Budějovic
            Rok vydání2013
            Místo vydáníČeské Budějovice
            Další upřesněnís. 70 - 71
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Místo uložení
            Název fondu
            Název archiválie
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura
            Místo uložení
            Název fondu
            Název archiválie
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura

            Mapová zobrazení
            II. vojenské mapování 1836-1852 - Czertiker T. (= Teich)
            stabilní katastr Čechy 1826–1830 a 1837–1843 - Czertiker teich (mapa dole)
            mapa topo s 52, 1:10 000 - zde vidíme ještě i původní průběh náhonu a odtokové strouhy
            -----------------
            článek http://severniceskobudejovicko.cz/2015/08/12/cervenycertikuv-mlyn-nemanice/
            galerie stav XII. 2013, III. 2015, III./2016 http://peterth.rajce.idnes.cz/Certikuv_mlyn_-_Nemanice

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            2.4.2014 22:41 uživatelem pkhistory (Petr Kozel)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 21.8.2017 19:10
            doxa (Jan Škoda) 8.10.2024 23:05