Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Mlýn je starý několik století. Na konci 19. století vyhořel a na stejném místě byl vystavěn nový, na tehdejší dobu moderní mlýn, který byl poháněn elektrickou energií z vlastních zdrojů.
Vedle mlýna stála na náhonu Svratky elektrárna se 2 Francisovými turbínami.
Vlastníkem mlýna byla Hrušovanská cukerní společnost.
1903 - Alexander Kleveta (RR)
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
r. 1926 - mlýn koupili bratři Hartlové
r. 1928 - k elektrárně přistavěna kyslíkárna, která využívala přebytečnou elektrickou energii.
r. 1930-1936 - uvedeni bratři Hartlové, u mlýna byla pila
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
r. 1938 - mlýn stál v Sudetech a po jejich záboru se majitelé mlýna odstěhovali do Bystřice p. Hostýnem. Správcem mlýna se stal obecní hlídač.
po r. 1945 - bratři Hartlové náprava škod na budovách a zařízení
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
r. 1950 - mlýn znárodněn, R. Hartl byl na 2 roky uvězněn
50. léta: mlýn šrotoval, byl veden jako záložní mlýn a následně jako sklad surovin pro pekárny
Vývoj po roce 1989
r. 1991 - restituce mlýna,
r. 1993 - dědička mlýna Naděžda Feithová s ředitelem mlýna Ing. Karlem Feithem mlýn uvedli do půl roku do provozu
Události
Vznik mlynářské živnosti Zánik mlynářské živnosti
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1903 - Alexander Kleveta (RR)
1926-1950 - bratři Hartlové,
1993 - Naděžda Feithová
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
