Když přijdou tři pytle do mlýna, rozpráší se na dva.
(německé přísloví)

Podskalní mlýn, Městská elektrárna

Podskalní mlýn, Městská elektrárna
159, 2537
10
Podskalí
Písek
397 01
Písek
Písek
49° 18' 27.7'', 14° 8' 45.6''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Bývalý vodní mlýn přestavěný na městskou elektrárnu.
Otava
35283/3-6023
veřejně přístupný

Obecná historie:

Vodní elektrárna byla zbudována na konci 19. století Fr. Křižíkem a do dnešní podoby přestavěna v 1. desetiletí 20. století. Dochováno je původní technologické zařízení firmy J.C. Bernard, které představuje zejména 2 Francisovy turbíny, společné převodové a náhonové ústrojí s novějším alternátorem. Jde o jednu z nejstarších elektráren na našem území, uvedenou do provozu r. 1901, která svou exponovanou polohou významně dotváří panorama píseckého podhradí a která je svým výlučně českým strojním vybavením cenným dokladem vývoje českého strojírenství na přelomu 19. a 20.  století.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn spolu s protilehlým patřil v minulosti ke královskému hradu. V roce 1511 postoupil Podskalský mlýn s valchou král Vladislav II. Jagellonský purkmistru, konšelům a vší obci města Písku.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V květnu roku 1771 prodala obec mlýn tzv. emfyteuticky v licitaci Martinu Hanzlovi za 2850 fl.

V roce 1778 vystřídal Martina Hanzla mlynář Jozef Žižkovský.

Pozústalá vdova Barbora mlýn prodala Františku Vorlovi.

Od roku 1793 púsobil ve mlýne František Pasauer

Ještě v roce 1799 byl mlynář Pasauer, následujíci rok už ve mlýně hospodařil jiný nájemník - Jan Zelenka. Po něm následovalo několik majitelú z rodu Honsú.

Kolem roku 1800 byla snaha mlýn využít k čerpání vody pro město podle projektu Ing. Josefa Rosenauera. Avšak myšlenka byla realizována až v roce 1836. Voda byla čerpána do městských kašen pomocí čerpadla od fy. Josefa Božka z Prahy.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Kolem roku 1853 je tu zaznamenaná mlynářka Barbora Šrámková, vdova po Karlu Honsovi (*cca 1795, +26. apr. 1833)

1855 Karel Honsa, mezi roky 1865 až 1872 měl spor s městem ohledně vodního žlabu.

 V předvečer příjezdu císaře Františka Josefa I. do Písku byla dne 1. září 1888 uvedena do provozu elektrárna jejíž zařízení dodal závod Františka Křižíka. Elektrárna pracovala až do roku 1986.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V roce 1930 je v Seznamu vodních děl uvedeno čp. 10 a jako majitel město Písek. V provozu je opět elektrárna od roku 1994. 

22. 4. 1991 elektrárna včetně strojního vybavení prohlášena kulturní památkou

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Svoboda
  • Forka
  • Kapusta
  • Vojta
  • Puernebl
  • Seman
  • Vodička
  • Ochec
  • Šimon
  • Suchomel
  • Hanzl
  • Žižkovský
  • Vorel
  • Pasauer
  • Zelenka
  • Honsa
  • Šrámek

Historie mlýna také obsahuje:

1674 Matěj Svoboda

1685 Forka z Prachatic

1716 Kapusta,

1724 Šimon Vojta,

1725 Puernebl

1726 Jozef Seman,

1730 Tomáš Vodička,

1741 Pavel Forka,

1746 Václav Ochec a Jakopek Šimon,

1748 Tomáš Svoboda a

1767 Matěj Suchomel

1771  Martin Hanzl

1778 Jozef Žižkovský

František Vorel

1793-1799 František Pasauer

1800 Jan Zelenka

-1833 Karel Honsa

1833-1853 Barbora Šrámková

1855 Karel Honsa..."


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • povodňová značka
      • krov
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      1797: 5 mlýnských složení
      1888: 3 složení
      Zaniklý
      • pila
      • stoupa
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      1797: 2 stoupy, 1 pila
      Významná městská vodní elektrárna s prvky klasicismu a pseudoslohových vlivů z roku 1901 stojí na místě bývalého podskalského mlýna. V průmyslové budově se dochovalo plně funkční technologické zařízení.
      Dnešní elektrárna stojí na místě bývalého Podskalského mlýna, připomínaného již roku 1511, a staré vodní elektrárny. Již v září roku 1887 nabídl František Křižík královskému městu Písek zřízení vodní elektrárny a elektrizaci města. V tomto roce bylo instalováno ve městě 5 obloukových lamp napájených elektřinou vyráběnou parním strojem. Pro účely zřízení elektrárny byl v roce 1888 mlýn adaptován na elektrárnu, jejíž provoz byl po několika dnech zastaven v důsledku povodně. Elektrárna v Podskalí byla po povodni opět uvedena do provozu a fungovala až do přelomu století, kdy byla od základu v roce 1901 zmodernizována a přebudována na dnešní vodní elektrárnu. Původní vodní kolo bylo nahrazeno dvěma Francisovými turbinami a tolik časté kolísání vody bylo vyřešeno akumulátory. V podobě z let 1922-26 pak elektrárna dodávala elektrický proud do veřejné sítě až do roku 1986. V roce 1997 byla tato významná technická památka zpřístupněna veřejnosti spolu s expozicí veřejného osvětlování a energetiky ve vztahu k městu. K roku 1924 byla elektřina vyráběna pomocí parní lokomobily o výkonu 240 ks, která poháněla stejnosměrné dynamo o výkonu 168 kW. Dynamo vyrobila v roce 1907 firma Bartelmus-Donát z Brna. Vodní sílu Otavy zužitkovávaly dvě Francisovy turbíny o výkonu 52 ks, které poháněly dvě stejnosměrná dynama o výkonu 35 kW, obě z roku 1902 od firmy Brown Boweri. Posledním energetickým zdrojem byl plynový motor o výkonu 250 ks, který hnal stejnosměrné dynamo o výkonu 190 kW z roku 1908 od firmy Františka Křižíka. Doplňkovým strojem byl synchronní konvertor o výkonu 160 kW. V roce 1924 bylo počítáno se zrušením parního pohonu lokomobilou a plynový pohon byl veden jako záložní v případě nedostatku vody.
      Městská vodní elektrárna se nachází při pravém břehu řeky Otavy, při jezu a téměř v polovině ulice Podskalí, která je mezi řekou Otavou a vnější městskou hradbou. Elektrárna se nachází na území městské památkové zóny města Písek. Rozsáhlá stavba vodní elektrárny je situována na nepravidelném půdorysu písmene "T", jejíž jednotlivé prostory jsou funkčně, provozně i dispozičně propojeny. Komplex elektrárny je tvořena výstavním prostorem o dvou místnostech otevřených do krovu, dále navazujícím prostorem vlastní strojovny s turbínovou místností, kde se dochovalo technologické zařízení. Tyto dva prostory strojovny jsou na sebe půdorysně kolmé. Na západní straně na strojovnu (turbínovou místnost) navazuje patrový hlavní domek obdélného půdorysu situovaný na ostrůvku. Na severu je k hlavní budově připojen dům čp. 159. Na jihu se před jižní fasádou západní budovy nachází kamenný pylon, který je předmětem památkové ochrany.
      Vodní elektrárna nacházející se na území městské památkové zóny stavebně představuje mimořádně zdobnou průmyslovou stavbu s prvky klasicismu a pseudoslohových vlivů. Velmi významnou hodnotu a mimořádnost objektu však představuje dochované a plně funkční technologické zařízení (řemenice na hřídeli turbín, původní alternátor, původní rozvodná deska, spojovací hřídel a dvě Francisovy turbíny s palečnicovým kolem). Elektrárna královského města Písku je první veřejnou městskou elektrárnou v Čechách a v provozuschopném stavu je bezesporu technickou památkou celonárodního významu. Vodní elektrárna odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči.
      V Písku večer dne 23. června 1887 rozsvítil František Křižík pět obloukových lamp na Velkém a Malém rynku. Elektrický proud dodávalo dynamo poháněné parní lokomobilou. Téhož roku bylo dynamo přemístěno do Podskalského mlýna, kde jej pohánělo jedno z vodních kol, což umožnilo zapojit celkem osm obloukových lamp. Po roce je ve mlýně uvedena do provozu nová elektrárna, přičemž pět vodních kol mlýna nahradilo jedno velké kolo Sagebienova typu. Toto kolo o průměru 8 a šířce 4m pohánělo tři mlecí složení a tři dynama, která dodávala elektrický proud 24 obloukovým lampám a 61 žárovkám.
      • jez
      • stavidlo
      • jalový žlab
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      • most, propustek
      • turbínový domek
      1797: 3 žlaby
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceJ. C. Bernard, Karlínská továrna na stroje, Praha
      Popis1901: dvě Francisovy turbíny o výkonu 52 ks
      V roce 1930 byly ve mlýně dvě Francisovy turbíny o celkové hltnosti 6909 l/s, na spádu 1,25 m, o výkonu 86,25 HP.
      2015: 2 x Francis, výkon 74 kW, roční produkce 0,367 GWh
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceJ. C. Bernard, Karlínská továrna na stroje, Praha
      Popis1901: dvě Francisovy turbíny o výkonu 52 ks
      V roce 1930 byly ve mlýně dvě Francisovy turbíny o celkové hltnosti 6909 l/s, na spádu 1,25 m, o výkonu 86,25 HP.
      2015: 2 x Francis, výkon 74 kW, roční produkce 0,367 GWh
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Popispřed 1888 5 vodních kol na spodní vodu
      TypSagebienovo kolo
      StavZaniklý
      Popis1888 pět vodních kol mlýna nahradilo jedno velké kolo Sagebienova typu o průměru 8 a šířce 4m.
      1901 nahrazeno turbínou
      Typparní stroj, lokomobila
      StavDochovaný
      Popis1924 elektřina vyráběna pomocí parní lokomobily o výkonu 240 ks
      Typparní stroj, lokomobila
      StavDochovaný
      Popis1924 elektřina vyráběna pomocí parní lokomobily o výkonu 240 ks
      Typdynamo
      StavDochovaný
      VýrobceBartelmus Donát - Brno
      Popisod lokomobily: stejnosměrné dynamo o výkonu 168 kW vyrobila v roce 1907 firma Bartelmus-Donát z Brna.
      od turbín: dvě stejnosměrná dynama o výkonu 35 kW, obě z roku 1902 od firmy Brown Boweri
      od plynového motoru: stejnosměrné dynamo o výkonu 190 kW z roku 1908 od firmy Františka Křižíka
      Typplynosací motor
      StavDochovaný
      Popisplynový motor o výkonu 250 ks
      Historické technologické prvky
      AutorFröhlich Jiří-Jaroslava Pixová
      NázevStará Otava mezi Pískem a Zvíkovem
      Rok vydání2000
      Místo vydáníPísek
      Další upřesněnís. 145-150
      AutorFröhlich Jiří-Jaroslava Pixová
      NázevStará Otava mezi Pískem a Zvíkovem
      Rok vydání2000
      Místo vydáníPísek
      Další upřesněnís. 145-150
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 12, s. 26
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách IX. - dodatky
      Rok vydání2005
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 96
      AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
      NázevVodní elektrárna
      Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-elektrarna-19183968
      Datum citace internetového zdroje08 2025

      Žádná položka není vyplněna

      Historické mapy

      Plány - stavební a konstrukční

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér

      Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Ostatní

      Vytvořeno

      22.8.2014 13:47 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      doxa (Jan Škoda) 2.10.2025 18:06