Podskalní mlýn, Městská elektrárna

1797: 2 stoupy, 1 pila
Významná městská vodní elektrárna s prvky klasicismu a pseudoslohových vlivů z roku 1901 stojí na místě bývalého podskalského mlýna. V průmyslové budově se dochovalo plně funkční technologické zařízení.
Dnešní elektrárna stojí na místě bývalého Podskalského mlýna, připomínaného již roku 1511, a staré vodní elektrárny. Již v září roku 1887 nabídl František Křižík královskému městu Písek zřízení vodní elektrárny a elektrizaci města. V tomto roce bylo instalováno ve městě 5 obloukových lamp napájených elektřinou vyráběnou parním strojem. Pro účely zřízení elektrárny byl v roce 1888 mlýn adaptován na elektrárnu, jejíž provoz byl po několika dnech zastaven v důsledku povodně. Elektrárna v Podskalí byla po povodni opět uvedena do provozu a fungovala až do přelomu století, kdy byla od základu v roce 1901 zmodernizována a přebudována na dnešní vodní elektrárnu. Původní vodní kolo bylo nahrazeno dvěma Francisovými turbinami a tolik časté kolísání vody bylo vyřešeno akumulátory. V podobě z let 1922-26 pak elektrárna dodávala elektrický proud do veřejné sítě až do roku 1986. V roce 1997 byla tato významná technická památka zpřístupněna veřejnosti spolu s expozicí veřejného osvětlování a energetiky ve vztahu k městu. K roku 1924 byla elektřina vyráběna pomocí parní lokomobily o výkonu 240 ks, která poháněla stejnosměrné dynamo o výkonu 168 kW. Dynamo vyrobila v roce 1907 firma Bartelmus-Donát z Brna. Vodní sílu Otavy zužitkovávaly dvě Francisovy turbíny o výkonu 52 ks, které poháněly dvě stejnosměrná dynama o výkonu 35 kW, obě z roku 1902 od firmy Brown Boweri. Posledním energetickým zdrojem byl plynový motor o výkonu 250 ks, který hnal stejnosměrné dynamo o výkonu 190 kW z roku 1908 od firmy Františka Křižíka. Doplňkovým strojem byl synchronní konvertor o výkonu 160 kW. V roce 1924 bylo počítáno se zrušením parního pohonu lokomobilou a plynový pohon byl veden jako záložní v případě nedostatku vody.
Městská vodní elektrárna se nachází při pravém břehu řeky Otavy, při jezu a téměř v polovině ulice Podskalí, která je mezi řekou Otavou a vnější městskou hradbou. Elektrárna se nachází na území městské památkové zóny města Písek. Rozsáhlá stavba vodní elektrárny je situována na nepravidelném půdorysu písmene "T", jejíž jednotlivé prostory jsou funkčně, provozně i dispozičně propojeny. Komplex elektrárny je tvořena výstavním prostorem o dvou místnostech otevřených do krovu, dále navazujícím prostorem vlastní strojovny s turbínovou místností, kde se dochovalo technologické zařízení. Tyto dva prostory strojovny jsou na sebe půdorysně kolmé. Na západní straně na strojovnu (turbínovou místnost) navazuje patrový hlavní domek obdélného půdorysu situovaný na ostrůvku. Na severu je k hlavní budově připojen dům čp. 159. Na jihu se před jižní fasádou západní budovy nachází kamenný pylon, který je předmětem památkové ochrany.
Vodní elektrárna nacházející se na území městské památkové zóny stavebně představuje mimořádně zdobnou průmyslovou stavbu s prvky klasicismu a pseudoslohových vlivů. Velmi významnou hodnotu a mimořádnost objektu však představuje dochované a plně funkční technologické zařízení (řemenice na hřídeli turbín, původní alternátor, původní rozvodná deska, spojovací hřídel a dvě Francisovy turbíny s palečnicovým kolem). Elektrárna královského města Písku je první veřejnou městskou elektrárnou v Čechách a v provozuschopném stavu je bezesporu technickou památkou celonárodního významu. Vodní elektrárna odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči.
V Písku večer dne 23. června 1887 rozsvítil František Křižík pět obloukových lamp na Velkém a Malém rynku. Elektrický proud dodávalo dynamo poháněné parní lokomobilou. Téhož roku bylo dynamo přemístěno do Podskalského mlýna, kde jej pohánělo jedno z vodních kol, což umožnilo zapojit celkem osm obloukových lamp. Po roce je ve mlýně uvedena do provozu nová elektrárna, přičemž pět vodních kol mlýna nahradilo jedno velké kolo Sagebienova typu. Toto kolo o průměru 8 a šířce 4m pohánělo tři mlecí složení a tři dynama, která dodávala elektrický proud 24 obloukovým lampám a 61 žárovkám.