Podrobně psal o historii mlýna hronovský řídící učitel František Souček (1844-1919) v sérii článků Z pamětí farnosti Hronovské - otištěno v Ratiboru 24. 11. 1888 (ročník 6, číslo 9, strana 125):
Při potoce stojí mlýn č. p. 16. V čele domu mezi čtyřmi okny jsou zazděny tři tabulky kamenné. Na první mezi prvním a druhým oknem v levo je nápis: Proprio Filio suo non pepercit Deus, sed pro nobis omnibus tradidit. (Svého vlastního syna neušetřil Bůh, ale za všechny nás jej obětoval.)
Mezi druhým a třetím oknem je na kameni vytesáno umučení Páně.
Za třetím oknem stojí: Haec mola et presens dedificium tutum fundatum er constructum est opera et impensis nobilis dom Johannes Kosteleczky a Sladova et Nachodio. Anno dom. MDCXIIII.
Z tohoto nápisu dovídáme se, že mlýn tento r. 1614 založil a zřídil pan Jan Kostelecký ze Sladova a v Náchodě. V městě tom žili totiž dva měšťané šlechtičtí toho jména: starší a mladší, myslím otec se synem. Starší žil v prvních letech toho věku, jistě ještě r. 1624, když paní Marie Magdalena Trčková z Lobkovic Náchodsko koupila a jej z panství toho vypověděla. Jan Kostelecký ze Slavíkova, někdy vůdce žoldnéřů Náchodských proti Turkům r. 1594., před soudem vinil r. 1624. Jindřicha mladšího Kustoše Zubří, regenta panství Trčkovských, že zamlčel mnoho důchodů a výnosů panství Náchodského, aby se arcivévodovi Karlu Rakouskému drahé býti zdálo. (Ludvík 164). To příčina výpovědi! Ale nedošlo na to.
Mladší žil ještě r. 1652 a byl úředníkem Piccolominským. Soudíme, že Jan starší Kostelecký mlýn ve Vys. Srbské založil.
Ke mlýnu patří louka za potokem; tedy na Policku. Vypravuje se tu, že takto byla nabyta: Jednou skryl se jakýsi představený kláštera před bouřkou ve mlýně. Když pak se bouře přehnala, spustil se tak silný liják, že v malé chvíli rozvodněný potok lávku odnesl. Aby řeholník do kláštera dojíti mohl, přenesl jej mlynář vodou na zádech na druhý břeh. Za tu službu dostal prý louku.
