Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Roku 1748 kupuje mlýn Havel Šmíd od Hotovičkových. V držení rodu Šmídů se pak mlýn nachází až do roku 1871, kdy jej kupuje jejich tchán. (Martin Shrbený)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Mlýn byl zbořen roku 1962. (Martin Shrbený)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
do 1748 - Adam & David Hotovičkovi
od 1748 - Havel Šmíd
od 1786 - Havel Šmíd (II.)
od 1800 - Josef Šmíd
od 1834 - Josef Šmíd (II.)
od 1864 - Josef Šmíd (III.)
od 1871 - Josef Koucký
od 1875 - Josef Kučera
od 1879 - František Svatý
od 1908 - František Svatý (II.)
od 1916 - Žofie Svatá > František Albrecht (manž. Žofie) (chronologii zpracoval Martin Shrbený)
1930-1939 - František Albrecht (RR)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Někdy koncem 17. století přišel do mlýna krajánek, ale byl mlynářem hrubě odbyt. Po jeho odchodu se však začal mlynář třásti a nechtělo to přestat. Tak poznali, že mu krajánek asi učaroval. Trvalo to několik let. Po čase přišel krajánek znovu a mlynář s mlynářkou jej prosili, aby pomohl. A on že ano a odešel. Zanedlouho se však vrátil s tím, že pomoci nemůže ,Ona ta bříza, co sem to do ní zavrtal, je už zatím poražená.' A tak se mlynář prý klepal do smrti.
xxx
Mlynářka udržovala zvyk zdobit na sv. Jana síta devatero kvítím z devatera mezí a v noci na ně kladla dětem drobné dárečky.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
