Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1651 Soupis podaných podle víry - mlynář Jakub Krcál (30 let), manželka Mandalena (26), bratr jeho tovaryš Matouš (23), všichni poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení
29.1.1679 Koráb Václav - syn mlynáře Václava Korába z Krcálova mlýna
(Skutečská matrika oddaných, signatura 309 str 95)
Na mapě z roku 1765 je označen jako "Kerzale M", patřil mlynářskému rodu Krcálů. Roku 1784 je uváděn na mlýně mlynář Jan Krcál, po něm roku 1878 Josef Krcál (*1822).
V tomto roce 1878 měl jedno složení s krupníkem a kolo na vrchní vodu o průměru 330 cm.
Posledním mlynářem na mlýně byl Josef Netolický, který zde mlel do roku 1910.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Jakub Krcál (Krčal)
1679 Václav Koráb
1784 Jan Krcál
1878 Josef Krcál
-1910 Josef Netolický
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
