Historie
Obecná historie:
Původní mlýn v Přelíci, stojící na hrázi rybníka, měl č.p. 1 a spadal pod velkostatek Smečno. Při dělení velkostatku roku 1923 získal nové číslo popisné (115, dnes 147) a o deset let později byl zmodernisován. Už k roku 1930 je za Františka Tölga evidována jedna Francisova turbína, která nahradila vodní kolo. Podle pamětníků se v mlýně naposled mlelo za války.
Dnes je mlýn užíván k obytným a rekreačním účelům. Na jaře roku 2009 však málem vyhořel, když došlo k požáru v jedné z místností. Díky včasnému zásahu slanenských a smečenských hasičů byl požár během necelých dvou hodin zcela zlikvidován, takže k výraznému poškození nedošlo a ani nijak nezasáhlo do architektury stavby.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Náležel k smečenskému velkostatku
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1923 při dělení velkostatku obdržel nové čp. 115
1930 František Tölg
1932 mlýn vyhořel, Tölg se rozhodl jej znovuvybudovat a zvětšit, nedostávalo se mu však peněz
1933 instalována turbína
1934 Tölg prodala rozestavěný mlýn za 200.000 Kč Bohumilu Bořilovi (*1900)
Bořil mlýn dostavěl a rozšířil a modernizoval, ořistavěl sklad mouky a silo na 80 t obilí
výkon 8 tun za týden
Bohumil Bořil byl v Přelíci radním a starostou Sokola
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
od 1945 Bohumil Bořil předsedou Mlynářského společenstva ve Slaném, od 1947 místopředsedou
do r. 1951, kdy bylo rozpuštěno, byl Bohumil Bořil posledním předsedou Společenstva mlynářů Čech a Moravy
1956 mlýn znárodněn, převzalo JZD Ledce-Řisuty, sloužil ke skladování a šrotování
do r. 1965 v provozu jako námezdní, přesto však chátral, strojní zařízení postupně demontováno
1991 devastovaný mlýn vrácen Miroslavu Bořilovi, prodán k rekreačnímu využití, opraven
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1900-1934 František Tölg
1934-1956 Bohumil Bořil
1991- Miroslav Bořil
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
