Nový, Vydrův mlýn

Podle kamenného portálu s erby Šternberků a Martiniců patrně vznikl po roce 1586, kdy Jiřík Bořita z Martinic  přestavěl smečenský zámek. 

Lukášův syn František byl v Čisté kovářem (přijat do cechu v 1718). Jeho děti jsem již cíleně nevyhledával, jen jsem uvedl k Václavovi sestru Veroniku, jelikož si za muže vzala v roce 1743 zdeslavského mlynáře. A přes ní a švagra se mohl dovědět Václav Veselý (1724-1792) o mlynářské vdově Alžbětě Barochové na Novém mlýně u Smečna, že ji zemřel muž Matěj Baroch v roce 1748. Podle mě, mlynáři o sobě věděli. Paradoxem je, že přes Alžbětu se Václav dostal k mlýnu, ale ona mu zemřela již 8 let po svatbě, přesto na mlýně zůstal přes 40 let a stal se v okolí známým mlynářem. Z dětí ale na mlýně nezůstal nikdo, většina se přesunula do blízkého Smečna.

(doplnil Karel Veselý)

mlynář Vydra

u mlýna 29.108 m2 polí, 76.302 m2 vodní plochy, lesní pozemek a louka.

Mlýn navštěvoval Karel Havlíček Borovský, který byl od 22.3.1856 na léčení v šternberských lázních. Na jeho památku se zde uchovával dubový stůl, u něhož sedával. (Údajně odvezen posledním mlynářem Skolilem a dnes je nezvěstný.)

Kol. 1900 navštívil mlýn T.G.Masaryk při příležitosti otvírání lázeňského pramene ve Šternberku.

kol. 1900 Vydra pronajal mlýn Josefu Klempovi

nájemce  Josef Klempa

1928 vyhořela stodola plná obilí, poté se Josef Klempa přestěhoval k dceři do Knovíze, na mlýně hospodařila nová majitelka paní Pekárková, pomáhali jí manželé Formánkovi a jako včelař pan Čermák.

Mlýn prodán Skolilovům 

v 50. letech mkynář Skolil zemřel a mlynářka sama nemohla na práci stačit, mlýn proto převzalo JZD

Po smrti mlynářky Skolilové už mlýn pracoval jen sporadicky a budova mlýna sešla.

Mlýn koupili Romana a Josef Hübnerovi z Kladna, 1997 původní budovu mlýna zbourali. Mají prý v plánu postavit mlýn znova včetně rybníka a kamenného portálu s erby Šternberků a Martiniců.