Historie
Obecná historie:
Přízemní mlýn, který byl na umělém vodním kanálu postaven patrně již před několika staletími, patřil od roku 1923 manželům Josefu a Františce Pleštilovým. Roku 1938 jej i se sousední vodní nádrží koupil František Prášil (1868–1954) pro svého syna Oldřicha. Brzy po tomto datu nechal Oldřich Prášil (1912–1984) společností Akciová strojírna a slévárna Union z Českých Budějovic zvýšit starý mlýn o dvě podlaží a nainstalovat nové strojní zařízení. Firma Union do jednoduché zděné stavby s dřevěnými podlahami a stropy nainstalovala sila o kapacitě 600 q obilí, po jedné šrotovací, vymílací a dvojité stolici. Pokud dostačovala nádrž, poháněla mlýn Francisova turbína 10 HP (osazená již v roce 1925), po pěti hodinách ji nahradil elektromotor 30 HP. Denní výkon činil 100 q žitné nebo pšeničné mouky a k obsluze stačili dva lidé. V roce 1953 byl mlýn znárodněn, současně zrušen vodní pohon a nadále využíván pouze elektrický. Provoz převzaly Pekárny a cukrárny Jičín, později n. p. Mlýny a těstárny Pardubice, po ukončení mletí roku 1984 spravoval objekt MNV Železnice. V roce 1991 byl mlýn vrácen v restituci rodině stavebníka. Od roku 2009 majitelé pracovali na obnově budovy i strojů, a po dvou letech otevřeli soukromé muzeum Mlýn Oldřicha Prášila, v němž veřejnosti zpřístupňují mlýnici s kompletním strojním zařízením z konce třicátých let 20. století formou komentované prohlídky.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 Jan Pleštil
Mlynář František Paclt byl na mlýně Železnice od roku 1931 do 1.7.1938. info Tomáš Klášterka (RŠ)
patřil od roku 1923 manželům Josefu a Františce Pleštilovým. Roku 1938 jej i se sousední vodní nádrží koupil František Prášil (1868–1954) pro svého syna Oldřicha.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Paclt
- Louda
- Pleštil
- Prášil
- Breuer
Historie mlýna také obsahuje:
1842 Josef Breuer
1921 - Josef Louda (RR)
1923 Josef Pleštil
1930 Jan Pleštil
1931 Oldřich Paclt
1938 Oldřich Prášil
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: