Uživatel

Hledat

| Sign up

V olejném mlýně se olejnému semínku nedaří o nic lépe
než semeni plevele, které je pod ním.
(lužické přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
mlýn a pila U Kučerů, u Lundáků, Wimmrův mlýn

mlýn a pila U Kučerů, u Lundáků, Wimmrův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Líchovy

PSČ

264 01

Okres

Příbram

Katastrální území

Líchovy

GPS

49° 40' 4.6'', 14° 17' 52.7''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn o dvou velkých budovách na prostorném dvoře stojí na pravém břehu říčky Brziny. Mlýn slouží k obytným účelům.
U mlýna je v provozu pila.
Na současných mapách je uveden název Kučerův mlýn.

Poloha vůči obci

Samota

Vodní tok

Brzina

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

přístupný po domluvě

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn byl nazýván "U Lundáků", "Wimmrův" - podle Čeňka Habarta. Název "Luntak MM" je uveden na mapě z l. 1836-1852 (mapy.cz).

1839 Matěj Sosnovec z Hrachova

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1881 Jan Sosnovec

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

r. 1920 - majitel mlýna Tomáš nebo Teodor Kordík - iniciály ve štítě mlýna - info od pí. Anežky Kučerové

V roce 1925 byl majitelem mlýna p. Petržílek z Vojkova

19.12.1925 od něho zakoupil Josef Kučera

1930 Josef Kučera

8.5.1933 podal žádost o živnostensko-policejní a vodoprávní schválení, 6.6.1933 proběhlo schvalovací řízení

k mlýnu náleželo 15 ha orné půdy, 1 ha luk a 15 ha neplodné půdy.

za koupi a modernizaci vázl na mlýně dluh 25.000 Kč

23.12.1935 obchodní kontingent 120 q pšenice a 354 q žita

21.6.1937 námezdní kontingent 930 q obilí

1938 semleto 1218 q obilí a 100 q šrotů

kapacita 10-15 q obilí/24 hod., ročně 20-30 vagonů obilí

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

do konce května 1939 semleto 566 q obilí a 60 q šrotů

mlýn sice ležel ve IV. vysídlovacím prostoru, ale zůstal v provozu a vysídlen nebyl

září, říjen 1947 pro katastrofální sucho a poruchu přídavného motoru pro zdejší mlýn semílal mlýn bratra Ladislava Kučery ze Svatého Pole

Informace od pí. Anežky Kučerové, která se do mlýna přivdala: Mlýn byl v provozu do r. 1949,

Události

Zánik mlynářské živnosti

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Informace od pí. Anežky Kučerové, která se do mlýna přivdala:

Provoz pily byl obnoven po r. 1968, v provozu dosud

Vývoj po roce 1989

1997 požár, naštěstí se oheň vyhnul obytnému stavení i mlýnici

Provoz pily

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Kordík
Petržílek
Kučera
Lundák
Wimmer
Luntak
Wimmr
Sosnovec

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1839 Matěj Sosnovec

1881 Jan Sosnovec

1920 - Tomáš/Teodor Kordík

1925 - Petržílek

1925-1939 - Josef Kučera (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

10 2014

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920
moderní 1920 – 1945
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Na starší obytné budově jsou iniciály TK , letopočet 1920 a č. 36.
Štít nad mlýnicí je z prken.
Jednopatrová zděná mlýnská budova 9 x 10 m, 6 m vysoká, k ní těsně přiléhá budova 20 x 6 m, v patře obytná, nad byty sýpka, v přízemí chlévy a pod nimi sklepy. Později celá budova sloužila jako obytná.
Dvůr lemován dvěma dlouhými stavbami - obytnou mlýnicí orientovanou sz - jv a s ní rovnoběžnou budovou u potoka.

Historické stavební prvky – exteriér

skládaný bedněný štít
plastická omítková výzdoba fasád a štítů
okno
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

válce, francouzské a české složení
1930:
v podkolí 8,4 x 9,3 m, vcházelo se dveřmi ze dvora nebo po schidech z vyšších pater:
přídavný naftový motor
hlavní transmise
paleční kolo
koukolník
konce výtahů
na mlecí podlaze 8,6 x 9 m, vstup ze dvora nebo z domovní předsíně:
čtyřválcová rýhovaná stolice Seck 800 x 300 x 300 mm
dvouválcová stolice Seck 500 x 300 mm
loupačka Prokopec
umělý šrotovací kámen o prům 0,95 m
míchačka vlastní výroby
otevřený větrák vlastní výroby
v podkroví 8,6 x 9 m:
prachový a hrudkový vysévač vlastní výroby
třídící, moučný a dunstový vysévač vlastní výroby
sortýr vlastní výroby
reforma Prokopec
1944 povoleno vyměnit třidící, moučný a dunstový vysévač za jednoskříňový dvoudílný rovinný vysévač Koma a jednoduchou reformu Prokopec za dvojitou reformu Koma.
namísto francouzský kamenů nová stolice za účelem zvýšení kvality, nikoliv kvantity
1947 mlynář v zastoupení svého bratra Ladislava Kučery žádal o stroje z firmy O.Vogel, mlýn Kynšperk nad Ohří, okres Sokolov (dvě dvouválcové stolice UNION a dvoudílný rovinný vysévač) - úředně schváleno

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

pila

Zaniklý

výroba elektrické energie
pohon zemědělských strojů

Doplňkové a další provozy – popis

Pila přistavěna vedle lednice, poháněna stejným kolem, 1 katr.
U mlýna byla pila, obnoven provoz po r. 1968. Pohon pily je elektrický.
Kolo rovněž pohánělo dynamo, cirkulárku, mlátičku a řezačku na píci

Cesta vody ke mlýnu

náhon
odtokový kanál

Popis cesty vody ke mlýnu

Voda přitéká ke mlýnu náhonem od 14 m dlouhého jezu v místech soutoku s Lichovským potokem 500 m východně od mlýna, odtéká krátkým hlubokým přepadem do Brziny. (Jeden z nejdelších náhonů v oblasti protínal podkovovitý oblouk Brziny.)
Později před mlýnem zřízena akumulační nádržka. Vantroky původně kamenné šířka 1,6 m, časem nahrazeny dřevěným žklabem.
Lednice na jv štítové sttaně mlýna.
30.8.1881 zasazena 2 normální znamení.
1) U jezu na 0,9 vysokém a 1,5 dlouhém kamenném balvanu vzdáleném 5,5 m od rohu pole a 12 m od začátku mlýnské strouhy - 34 cm dlouhá tabulka s nápisem J.S. 1881
2) Na budově mlýna na straně vantrok 0,56 m od rohu stavení - destička 35 x 3 cm.
Při revizi 1933 zjištěna změna poměrů, na budově zasazen nový cejch 1 m od rohu budovy ve výšce 1,1 m - železná kramle 35 x 3 cm s nápisem J.K. 1933.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,152 m3/s, spád 4,15 m, výkon 5,5-6 HP, prům. 4,3 m

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,152 m3/s, spád 4,15 m, výkon 5,5-6 HP, prům. 4,3 m

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceUNION a.s. Továrna na mlýnské stroje a turbíny Č. Budějovice

Popispostavena na poč. 1941, Mlynářské ústředí však instalaci zamítlo
16.9.1943 zažádal mlynář Kučera o úřední povolení
24.3.1944 proběhlo místní šetření
výkon 11-14 HP

Pomocné motory a generátory

Typelektrický motor

StavDochovaný

Popisk pohonu pily

Typelektrický motor

StavDochovaný

Popisk pohonu pily

Typnaftový motor

StavNezjištěn

VýrobceLaurin & Klement, Mladá Boleslav

Popispůvodní 10 HP
později nahrazen novým L&K 12 HP

Typdynamo

StavNezjištěn

Popispro vlastní osvětlení

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorČeněk Habart

NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko. I

Rok vydání1925

Místo vydání

Další upřesněnístr. 219

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorČeněk Habart

NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko. I

Rok vydání1925

Místo vydání

Další upřesněnístr. 219

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 29

AutorŠárka Mašková Janotová

NázevVodní mlýny Sedlčanska na prahu modernizace

Rok vydání2017

Místo vydáníSedlčany

Další upřesněnís. 191-193

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách II.

Rok vydání2000

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 113, 118

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Plány - stavební a konstrukční

Historické fotografie a pohlednice

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Ští starší obytné budovy - okna, datace, iniciály, plastická výzdoba omítky, 2014, © Josef Kočandrle, (Prvky na obrázku: okno, epigrafické památky (nápisy, datování aj.), plastická omítková výzdoba fasád a štítů)