Janečkův mlýn

Ostatní

Mlýn č. 237 v Halenkovicích na Dolině byl dle smlouvy z z 15. května 1791 zbudován vrchností na panském vykoupeném pozemku a opatřen 21 ½ měřicemi pozemků. Zato byl mlynář povinen:

1. platit roční dědičné činže 100zl. a smluvního poplatku ročně 1 zl. 30kr.

2. při změnách majitelů příbuzných 5% a cizích 10% z hodnoty majetku, získané odhadem nebo kupem, jako schvalovacího polatku, tj. laudemia.

3. semlít vrchnostenským sluhům halenkovického dvora deputátní obilí bez jakékoli srážky mírek, mouky nebo spropitného a tato práce se mu počítala v penězích za 66 zl 1 kr v poměru celkové povinnosti semlít pro vrchnost ročně 168 ¼ měřice obilí a v poměru k průměrným takovým cenám a mzdě za mletí.

Naproti tomu měl mlynář právo:

1. na dovoz mlýnských kamenů ze vzdálenosti čtyř mil čtyřspřežením robotním povozem, kdykoli bylo třeba, což se mu cenilo jako roční čtyřspřežní robotní den,

2. na roční robotní dovoz jednoho červeného a dvou bílých buků, pak každý třetí rok jedné třípalcové dubové fošny, což vše se počítalo v ceně 5 zl.


První mlynář byl Josef Kopečný ze Slušovic 1791-1820.

Druhý mlynář byl Martin Tuřan z Přerova 1820-1850.

Třetí mlynář byl Jan Komárek 1850-1870.

Čtvrtý mlynář byl Augustin Rokos ze Starého Města přibližně 1870-1885.

V roce 1874 majitel mlýnu Augustin Rokoš žádal o zaknihování, že jeho mlýn byl již zbaven břemen.

Pátí mlynáři byli Josef Novák a následné jeho syn Josef 1885-1930.

Šestý mlynář byla Františka Opravilová 1930 – 1933 přivedla mlýn do ex. dražby.

Sedmý mlynář byl Josef Janeček který v roce1933 koupil mlýn v ex. dražbě.

Po žních v roce 1951 bylo státem zastaveno mletí pouze se šrotovalo obilí pro krmení dobytka.

Poslední mlynář v Halenkovicích pan Josef Janeček koupil vodní mlýn v exekuční dražbě po paní Františce Opravilové v roce 1933. postupně mlýn včetně vodního díla rekonstruoval a modernizoval. V roce 1936 to byl již válcový mlýn. Mlýnská budova byla postavena z materiálu ohnivzdorného, podlahy byly vesměs dřevěné (v patrech) střecha byla sedlová dřevěné konstrukce pokryta lepenkou a z části břidlicí.

Mlýn byl v provozu až do žní roku 1951, kdy v důsledku všeobecného zastavení provozu mlýnů, byl zastaven i mlýn v Halenkovicích a uveden do klidu. Mlýn byl zařazen do skupiny C, to je mlýny zastaveny a majitelům zůstaly jako jejich osobní majetek. Skupina A byly podniky sestátněné, skupina B byly podniky združstevnělé.

15. března 1952 byl pan Janeček donucen předat klíče celého objektu včetně veškerého příslušenství a zařízení čtyřem osobám zastupující tehdy vzniklé předsednictví JZD v Halenkovicích, které mělo záměr tyto prostory využívat pro své skladovací plochy a šrotování obilí pro dobytek.

Tím prakticky začala neoprávněná a násilná postupná likvidace a zánik Halenkovického mlýnu.

Mlynář pan Josef Janeček byl v srpnu roku 1952 zatčen a nakonec pro údajné znečistění družstevního obilí pilousi uskladněného ve mlýně do kterého neměl od odebrání klíčů přístup, odsouzen k trestu vězení a peněžité pokuty. Soud proběhl veřejně v Halenkovicích v neděli 18.srpna 1952 v pohostinství u Lhotských.

Novým nástupcem Halenkovického JZD bylo v roce 1972 JZD Agrokombinát Slušovice. Toto JZD se svým právním oddělením a v té době neomezenou mocí po mnohých jednání docílilo, že vyčerpaný a zlomený bývaký mlynář pan Josef Janeček nakonec podepsal dne 23.12.1987 kupní smlouvu k prodeji objektu mlýnu č.p.237 a přilehlých parcel nabyvateli JZD Agrokombinátu Slušovice. Cena nebyla ani jedna desetina hodnoty dle vypracovaných posudků v době funkčnosti mlýnu, což nabyvatel odmítal uznat.

Mlynář pan Josef Janeček zemřel 18.června 1990 ve věku 83 let.

V současnosti na místě bývalého mlýnu a přilehlých pozemcích je zbudována firma Fagus Container System s.r.o. který vyrábí obytné kontejnery.

Z mlýnských budov, zařízení včetně vodních děl se již nic nenachází.