Uživatel

Hledat

| Sign up

Nalij, ať popoženeš mlýn!
(německé rčení)

mlýn Kasárna

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn Kasárna

Čp.

Bývalé čp.

11, 9

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Políčany

PSČ

257 56

Okres

Benešov

Katastrální území

Nahoruby

GPS

49° 43' 44.4'', 14° 25' 36.4''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Mlýn Kasárna fungoval v údolí Mastníku až do zřízení Slapské přehrady, kdy byl po roce 1953 rozbourán a zatopen. Za nízkého stavu vody v přehradě jsou stále viditelné základy mlýna i průběh krátkého náhonu kolem ostrůvku, na němž stával.

Poloha vůči obci

Při pravém břehu potoka Mastníka, v údolí proti Psaným skalám

Vodní tok

Mastník

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn Kasárna, připomínaný minimálně v 18. století, stával na pravém břehu potoka Mastníka naproti Psaným skalám.

19. 3. 1759 pokřtěn Josef, otce Jana Čamskýho, na ten čas mlynáře a Doroty, osob svobodných - matrika Chlum 03, snímek 11

2. 10. 1760 pohřbena Anna Čámská, mlynářka ze mlýna Kasárna, 41 let . matrika Chlum 03, snímek 219

3. 1. 1761 pokřtěna Veronika, otec Josef Procházka, toho času mlynář, matka Maria Anna - matrika Chlum 03, snímek 20

(doplnil Antonín Podzimek)

1805 Jan Dufek mlynář
1812 zm. František Nešejda mlynář
1817 Jan Mikš – mlynář z Poličan

1822 zakoupil Štafa
1824 zm. Jan Hagenbach mlynář
1828 zm. 23.9.1847 zemřel Antonín Tomášů mlynář věk 63

dcera Marie Štafová provd. za Františjka Dvořáka

1840 majitel František Dvořák
1851 zm. Antonín Tomáš mlynář (MH)

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

dcera Marie Dvořáková provdána za Bedřicha Rákosníka

1878 Bedřich Rákosník

Hnací řemen zachytil stárka a uškrtil jej

1884 Anna Rákosníková

Roku 1907 mlýn vyhořel a byl znovu vystaven. Následně využíval sílu 7-8 HP produkovanou vodním kolem na svrchní vodu. Mlýn měl loupačku, válcovou mlecí stolici a francouzský kámen. Kolo pohánělo i další hospodářské stroje.

majitel Bedřich Rákosník ml. (*1.1.1862), manž. Barbora (4.12.1867-01.1936)

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

První republika (1919–1938)

1920 poslední rekonstrukce mlýna

1924 převzal syn Bohumil Rákosník (*16.1.1894) s manž. Marií roz. Kváčovou

hospodářství 8 ha

1930 uveden ještě Bedřich Rákosník ml.

vdovským právem Barbora Rákosníková

hospodářství 7 ha

leden 1936 + Barbora Rákosníková, ukončeno mletí pro živnosteské účely, nadále jen pro vlastní potřebu

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

V roce 1940 a 1941 došlo díky povodním a ledu k poškození jezu, který již nikdy nebyl opraven. 1941 úředně zastaven provoz, povolena oprava jezu a používání vodní síly, ovšem ne k mletí. Jez obnoven jen provizorně a pouze v délce necelých 12 m, mlýn však i nadále mlel, ovšem pouze v minimálním množství a to až do 50. let, než došlo k jeho destrukci. Po napuštění Slapské přehrady z vody údajně vystupoval 0,5 metru zdi mlýnské budovy.

Za války mlýn pro jistotu zaplombován, při jedné kontrole však nalezeny plomby poškozené, patrně došlo k černému mletí, vzhledem k odlehlosti a stavu mlýna však případ policejně neřešen.

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Zánik mlynářské živnosti
Zánik budovy mlýna

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1953 při stavbě přehrady mlýn rozbořen

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Rákosník
Dvořák
Dufek
Nešejda
Mikš
Hagenbach
Tomáš
Čamský
Procházka
Štafa

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1759 Jan Čamský

1761 Josef Procházka

1805 Jan Dufek
1812 František Nešejda
1817 Jan Mikš

1822 Štafa
1824 Jan Hagenbach
1828-1847 Antonín Tomášů

1840 František Dvořák
1851 Antonín Tomáš

od 1878 - Bedřich Rákosník

1884 Anna Rákosníková

1924 Bohumil Rákosník

1930 Bedřich Rákosník ml.

-1936 Barbora Rákosníková

Pověst

Každý rok ve výroční den tragické smrti stárka prý vrzaly všechny stroje, i když se namazaly.

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

do r. 1838 dřevěný, pak přestavěn
hlavní zděná trojpodlažní budova 14 m dloihá a 10 m široká

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1907 po požáru:
loupačka
válcová stolice
český kámen prům. 0,9 m ke šrotování
1925 válcový mlýn o 1 složení
1939:
původní válcová stolice
pískovcový kámen
koukolník
prachové žejbro s větrákem
perioická loupačka Kašpar
2 hranolové vysévače
1 savka domácí výroby na čištění krupic
v mlýně možno uskladnit pouze 200 q obilí

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila

Dochovaný

pohon zemědělských strojů

Doplňkové a další provozy – popis

1838 zřízena pila
1930 ke kolu připojeny mlátička, cirkulárka a řepadlo

Cesta vody ke mlýnu

jez
náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

150 m nade mlýnem kamenný jez dlouhý 33 m, od něho vedl krátký náhon, který u budovy přecházel v betonový žlab délky 5,3 m z šířkou při dolním okraji 1,4 a při horním okraji 2,2 m, na konci 2 stavidla, regulující vtok na dřevěné vantroky. Vodní kolo v kamenné lednici 7,2 m dlouhé a 3,5 m široké.
1884 zasazeno normální znamení
V roce 1940 a 1941 došlo díky povodním a ledu k poškození jezu, který již nikdy nebyl opraven. 1941 povolena oprava jezu a používání vodní síly, ovšem ne k mletí. Jez obnoven jen provizorně a pouze v délce necelých 12 m.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1875: 3 vodní kola, prům. 2,5, 2,4 a 3,5 m, šířka u všech 0,8 m.
1907: po požáru 1 kolo na svrchní vodu, výkon 8 HP
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,156 m3/s, spád 3,65 m, výkon 6,5 HP
1939: 1 kolo, prům. 2,9 m, šířka 1,31 m, spád 3 m, průtok 340 l/s, výkon 9 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce