Je čas pro osla a čas pro mlynáře.
(francouzské přísloví)

Podchloumecký mlýn

Podchloumecký mlýn
9
Turnov - Podchloumek
511 01
Semily
Bělá u Turnova
50° 35' 14.6'', 15° 10' 50.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Komplex mlýnských budov s umělecky ztvárněným mlynářským znakem v průčelí mlýna.
Činnost mlýna byla ukončena za komunistické totality, v současné době slouží k obytným účelům.
Mlýn se nachází na polosamotě Podchloumek mezi Bělou a Turnovem.
Stebenka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Existoval patrně již v pol. 16. stol., když panství zakoupili Smiřičtí

1613, 19. srpna Jeremiáš Řešetákův koupil dvoreček Vlkoviny nad mlejnkem Podchlumeckým od Jana, sirotka po Janu Švestkovi  (uvádí prof. J.V.Šimák)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1706 vrchnost Valdštejská z Hrubé Skály vystavěla mlýn pod Chlomkem

1.1.1707 mlýn prodala Jakubu Pustovi, mlynáři Podkostelnímu v Turnově, byl povinen odvádět ročně: 71 zl, vídeňských, 1 krocana, 1 vykrmené prase, za španceduli 1 zl. víd., vrchnost za to povinna udržovat splav, strouhy a potrubí rybníka, vše robotou z panských lesů a lomů

1787 přestavěn na 2 složení

1821 Václav Preisler postoupil synu Františkovi

1844 nájemce Josef Drahoňovský, rolník z Chlomku čp. 2 se synem Josefem

po smrti syna podnájemce Horák

 

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1851, 1852 vrchnost žaluje Fr. Preislera za neodvádění poplatků ze mlýna

1853 od Fr. Preislera koupil nájemce Drahoňovský pro syna Antonína za 3.700 zl.

30.3.1855 Antonín Drahoňovský žalován pro nezaplacení poplatků vrchnosti, byl donucen zaplatit 65 zl. i s 4% úrokem a soudní náklady

poté co mu vrchnost zakázala připouštět vodu z rybíka Nohavice a přestala plnit staré povinnosti, podal žalobu k soudu, spor skončil až 1859 úplným zamítnutím  mlynářových nároků, neboť v kontraktu z roku 1707 nebyl tento rybník výslovně jmenován a náhon a zařízení mlýna bylo bez vědomí vrchnosti změněno, tudíž se už na něj kontrakt nevztahuje.

26. května 1867 podepsána výkupní smlouva, poddanské povinnosti zrušeny, mlýn prohlášen svobodným

1870 Ant. Drahoňovský zemřel, mlýn nadále vede vdova Františka Drahoňovská

1888 převzal syn Pavel Drahoňovský

1895 mlýn přestavěn na válcový

 

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1928 Pavel Drahoňovský zemřel, mlýn koupil od dědiců Josef Drahoňovský z Chlomku za 260.000 Kč.

1930 Josef Drahoňovský za pomoci svého zetě Antonína Staňka starý mlýn zbořil a na jeho místě vystavěl nový, větší moderní mlýn z cihel a betonu

1932 zavedeno vlastní elektrické osvětlení

9. březen 1934 Josef Drahoňovský zemřel bez poslední vůle, 1/2 mlýna převzala dcera Marie s dluhem 50.000 Kč, druhou polovinu předala vdova zeti Antonínu Staňkovi za dluh 40-50.000 Kč a upsání 20.000 Kč kapitálu

1935 Antonín Staněk postavil nové chlévy a nad nimi šalandy

1936 instalována turbína

1939 mlýn zařízen na elektrický pohon

za války se zde mlelo i načerno

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

6.12.1955 Antonín Staněk zatčen za nákup obilí nad povolený limit, na základě falešných svědectví odsouzen v Liberci k 11 letům vězení, po odvolání v dubnu 1956 trest snížen na 6 let

22. ledna 1957 zemřel ve vězení Plzeň-Bory na neléčený zápal plic

duben 1956 Stańkova polovina mlýna propadla státu

ve mlýně pomáhá syn Václav se ženou Ivanou

1957 mlýn převzalo místní JZD, nadále se zde pouze šrotuje, poté slouží jen jako skladiště

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

2008 ve mlýně žije dcera Marie, provdaná za Josefa Haška ze Všeně

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Pust
  • Preisler
  • Drahoňovský
  • Horák
  • Staněk

Historie mlýna také obsahuje:

1707 Jakub Pust

-1821 Václav Preisler

1821-1853 František Preisler

1844-1853 František Drahoňovský (nájemce)

Horák (podnájemce)

1853-1870 Antonín Drahoňovský

1870-1888 Františka Drahoňovská

1888-1928 Pavel Drahoňovský

1928-1934 Josef Drahoňovský

1934-1957 Antonín Staněk

1957-2008 Josef Hašek

Dobrý den,
k Podchlomeckému mlýnu v Podchloumku mezi Bělou a Turnovem bych Vám chtěla doplnit aktualizaci. Dcera Marie Hašková, kterou máte zmíněnou jako poslední majitelku, zemřela 5. 12. 2014 (https://www.turnovskovakci.cz/kronika-vse/kronika/spolecenska-kronika-prelomu-roku/) a její manžel pan Josef Hašek zemřel 21. 11. 2023 (https://www.turnovskovakci.cz/kronika-vse/rijnova-a-listopadova-spolecenska-kronika-a-pocta-vyznamnemu-sochari/). Byli to přátelé našich už nežijících prarodičů. Mlýn je nyní podle všeho prázdný, v dědictví několika potomků. Dokud pan Hašek žil, vše ve mlýně zůstávalo při starém, nic neopravoval ani nevyhazoval. Jak je to teď, nebo co bude, netuším.
S pozdravem
Alžběta Kulíšková


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • podpis mlynáře
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    vícepodlažní
    1930 Josef Drahoňovský za pomoci svého zetě Antonína Staňka starý mlýn zbořil a na jeho místě vystavěl nový, větší moderní mlýn z cihel a betonu

    1935 Antonín Staněk postavil nové chlévy a nad nimi šalandy
    • pavlač, balkón
    • dveře
    • okno
    • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • schodiště
    • vyskladňovací otvor
    • drobné sakrální památky
    • dveře
    • existující umělecké složení
    Ve mlýnici se dochovalo téměř kompletní složení válcového mlýna.
    VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
    Popis
    VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
    Popis
    1870: Mlýn se skládá ze dvou složení, vnitřní kola jsou dva sáhy vysoká, dalších strojů a zařízení u tohoto mlýna není.
    1895 přestavěn na válcový
    • náhon
    • jalový žlab
    • odtokový kanál
    • most, propustek
    • turbínový domek
    1844 prokopán nový náhon s větším spádem
    1870: U Stebenského potoka jest náhon 150 sáhů dlouhý, kterým se voda vantrokami vede 14 coulů vysokými, 18 coulů širokými a 4 sáhy dlouhými z fošen zařízenými na vodní kolo 12 loket vysoké. Na půl kola toho teče přímo z Bělského potoka voda. Ovšemže v Stebenském potoce také nalézá se splav, ale jen 2 sáhy dlouhý a rozličně vysoký, an je jen z nouze udělán ze čtyř břeven do země zastrčených. Nádržka není žádná, ani stavidlo. Od mlýna vede pak voda mlýnskou strouhou 12 sáhů dlouhou do jalového potoka. Ke mlýna má v náhonu 3 coule spádu.
    Vodní kolo mlýna Chloumku (k. ú. Bělá), o průměru přes sedm metrů, poháněla voda Stebenského potoka jako horní, voda z Bělského potoka přicházela na totéž kolo jako střední.
    Typturbína Bánki
    StavDochovaný
    Výrobce
    Popisinstalována 1936
    Typturbína Bánki
    StavDochovaný
    Výrobce
    Popisinstalována 1936
    Typvodní kolo na vrchní vodu
    StavZaniklý
    Popis1844 pořízeno větší kolo
    1928: 1 vodní kolo, spád 4,45 m, průtok 0,04 m3, účinnost 55%, instalovaný výkon 1,89 HP
    1930: dřevěnné vodní kolo na svrchní vodu (Stebenka), kombinované na střední vodu (Bělský potok), průměr kola 6,6 m, šířka lopatek 0,85 m, počet lopatek 64, užitečný spád celkem 9,58 m, u kola 7,4 m (Stebenka), u kola 4,6 m (Bělský potok), max. množství vody 40 l, max výkonnost 1,89 HP
    1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,036 m3/s, spád 7 a 4,45 m, výkon 3.91 HP
    Typnaftový motor
    StavZaniklý
    Popiszakoupen 1929
    výkon 8 HP
    Typnaftový motor
    StavZaniklý
    Popiszakoupen 1929
    výkon 8 HP
    Typdynamo
    StavNezjištěn
    Popiszřízeno 1932 pro vlastní osvětlení
    Typelektrický motor
    StavNezjištěn
    Popis1939 mlýn přestavěn na elektrický
    Historické technologické prvky
    • pískovcový kámen | Počet:
      • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
      • šnekový dopravník | Počet:
      • kapsový výtah | Počet:
      • AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 8, str. 40
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 8, str. 40
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorLadislav Šourek
        NázevZa tajemstvím kraje pod Kozákovem
        Rok vydání2011
        Místo vydáníTurnov
        Další upřesněnís. 79 - 87
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách VII.
        Rok vydání2003
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 156-159

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        17.3.2015 22:48 uživatelem kolssteyn

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 11.6.2024 20:14
        David Veverka (David Veverka) 5.4.2015 17:54
        doxa (Jan Škoda) 15.9.2025 23:36