Mlýn sloužil svému původnímu účelu jen krátce. Postavil ho v letech 1786-87 suchdolský hostinský z hospody U Urbanů Jan Burda. Využil patentu z roku 1783, rušícího povinné mletí v stanovených panských mlýnech a zavádějícího volnou konkurenci.
L.P. 1784 předložil Jan Burda, šenkýř a držitel panské hopspody poníženou žádost JMC Josefu II. žádaje, aby v Suchdole na potoce pod Dolejším mlýnem pro sebe a cizí lidi včas potřeby, ale také pro hlavní město pražské a Kopist neb Theresienstadt mohl mleti.
1785 zakoupil od emauzského kláštera pozemky za 1000 zl. (velkou zahradu, 3 stavební místa a 4 kusy polí a luk o výměře 1 ha). Klášter pozemky prodal pod podmínkou, že nebude místní rolníky nutit, aby u něho mleli, tudíž nebude konkurovat dosavadním dvěma suchdolským mlýnům.
Jelikož komise přísežných mlynářů neměla námitek, vydal krajský úřad 1786 povolení. 1786 zahájil jen se se svým synem a sousedskou výpomocí stavbu. 1787 ještě nedostavěný uveden do provozu.
Mlýn byl v provozu pouze několik měsíců, když z neznámých důvodů vyhořel a začalo se mu říkat Shořelý (později Spálený) mlýn. Hostinský Burda zůstal bez prostředků a místo opustil.
1811 Jan Burda zemřel, spáleniště zdědila dcera Anna, po dohodě s bratrem Václavem, který převzal hospodu, se rozhodla mlýn znovu vystavět.
1813 Nový mlýn - Spáleník zprovozněn, emauzskému klášteru odvádí 80 zl. roční činže, laudemium v případě prodeje činí 4% ceny.
1815 Anna Burdová prodala mlýn za 895 zl. Anně Králové.
Mlýn neprosperoval a stal se předmětem spekulace, do r. 1849 se zde vystřídalo 13 majitelů.
Prodeje 1817, 1818, 1825, 1829, 1831, 1835, 1837 ad., označován jako Černý nebo Shořelý
