Stojící mlýn nemele mouku.
(holandské přísloví)

Spálený, Shořelý, Černý mlýn, Spáleník

Spálený, Shořelý, Černý mlýn, Spáleník
26/5
302
Praha - Suchdol
165 00
Hlavní město Praha
Suchdol
50° 8' 48.1'', 14° 23' 2.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn byl postaven koncem 18. století, ale záhy vyhořel. Po obnovení začátkem 19. století opět vyhořel. V polovině 19. století v něm byla zřízena továrna na mýdlo a svíčky, dále pekárna, pražírna ječmene. Nyní slouží jako obytný dům, budova někdejší továrny chátrá.
Samota
Únětický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn sloužil svému původnímu účelu jen krátce. Postavil ho v letech 1786-87 suchdolský hostinský z hospody U Urbanů Jan Burda.  Využil patentu z roku 1783, rušícího povinné mletí v stanovených panských mlýnech a zavádějícího volnou konkurenci.

L.P. 1784 předložil Jan Burda, šenkýř a držitel panské hopspody poníženou žádost JMC Josefu II. žádaje, aby v Suchdole na potoce pod Dolejším mlýnem pro sebe a cizí lidi včas potřeby, ale také pro hlavní město pražské a Kopist neb Theresienstadt mohl mleti.

1785 zakoupil od emauzského kláštera pozemky za 1000 zl. (velkou zahradu, 3 stavební místa a 4 kusy polí a luk o výměře 1 ha). Klášter pozemky prodal pod podmínkou, že nebude místní rolníky nutit, aby u něho mleli, tudíž nebude konkurovat dosavadním dvěma suchdolským mlýnům.

Jelikož komise přísežných mlynářů neměla námitek, vydal krajský úřad 1786 povolení. 1786 zahájil jen se se svým synem a sousedskou výpomocí stavbu. 1787 ještě nedostavěný uveden do provozu.

Mlýn byl v provozu pouze několik měsíců, když z neznámých důvodů vyhořel a začalo se mu říkat Shořelý (později Spálený) mlýn.  Hostinský Burda zůstal bez prostředků a místo opustil.

1811 Jan Burda zemřel, spáleniště zdědila dcera Anna, po dohodě s bratrem Václavem, který převzal hospodu, se rozhodla mlýn znovu vystavět.

1813 Nový mlýn - Spáleník zprovozněn, emauzskému klášteru odvádí 80 zl. roční činže, laudemium v případě prodeje činí 4% ceny.

1815 Anna Burdová prodala mlýn za 895 zl. Anně Králové.

Mlýn neprosperoval a stal se předmětem spekulace, do r. 1849 se zde vystřídalo 13 majitelů.

Prodeje 1817, 1818, 1825, 1829, 1831, 1835, 1837 ad., označován jako Černý nebo Shořelý

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1849 zakoupil Jan Romanský, mlynář z Prahy.

1852 prodal za 4600 zl. roztockému sedlákovi Čáslavskému, který mlýn pronajímal.

1862 nájemce Karel Grilo, téhož roku mlýn zakoupil

1872 K. Grilo získal povolení, aby zde mohl zřídit výrobu mýdla a svíček z kostí, za což měl na své náklady rozšířit obecní cestu v údolí.

1878 mydlárna uvedena do provozu, znečišťovala potok, využívaný v Roztokách jako zdroj vody, a zamořovala okolí nepříjemným zápachem.

Mydlárnu zakoupil továrník Fischl z Vídně, Grilo zde zůstal jako její ředitel.

V roce 1880 pak za podezřelých okolností znovu vyhořel. Hašení vedl starosta obce Antonín Fuks, čerstvé spáleniště si přišel naskicovat Mikoláš Aleš.

Obnova továrny nebyla povolena, mlýn zůstal v provozu.

1898-1914 výletní restaurace s možností přespání, vystřídalo se zde 9 nájemců

Usedlost koupil od Fischlů mlynář Možný, komín továrny využil pro zřízení pekárny. Stárek Václav Rubeš.

V roce 1904 pak vyhořel potřetí, tentokrát po úderu blesku. Mlýn nebyl obnoven, pekárna zrušena.

1907 spáleniště zakoupil pražský podnikatel Vanda a s MUDr. Procházkou zde vybudovali dětské plicní sanatorium.

1909 sanatorium zaniklo, objekt zakoupil majitel Trojanova mlýna Jan Dvořák a přeměnil jej na hotel.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

1918 hotel zakoupil Josef Kopřiva, hostinský a řezník.

Od Kopřivy zakoupil Vratislav Černý, hotel a hostinec zrušil a obě stavení upravil na byty.

Po první světové válce (v roce 1919) v něm byla zřízena pražírna ječmene.

1948 vdova po V. Černém odkázala objekt svému bratru Kopeckému.

1949 od Kopeckého koupil Jan Jindra

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Burda
  • Král
  • Romanský
  • Čáslavský
  • Grilo
  • Možný

Historie mlýna také obsahuje:

1787-1811 - Jan  Burda

1811-1815 Anna Burdová

1815 Anna Králová

1815-1849 13 majitelů

1849 Jan Romanský

Čáslavský

1862 Karel Grilo

Fuschl

-1904 Možný

1907-1909 Vanda

1909-1918 Jan Dvořák

1918- Josef Kopřiva

-1948 Vratislav Černý

1948-1949 Kopecký

1949 Jan Jindra

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    12 2010
      průmyslový areál
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      jednopatrový
      Obytná budova je jednopatrová, budova bývalé továrny je dvoupatrová.\n

      1849 přestavěn na továrnu na mýdlo a svíčky

      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        s 1 složením
        Zaniklý
        • pekárna
        • jiné
        1878-1880 továrna na mýdlo a svíčky
        1880-1904 pekárna
        • náhon
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popiso 1 kole
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popiso 1 kole
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorInternet
        NázevRoztoky - čtyři staré mlýny
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.roztoky.cz/ctyri-mlyny
        Datum citace internetového zdroje10.11.2012
        AutorInternet
        NázevRoztoky - čtyři staré mlýny
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.roztoky.cz/ctyri-mlyny
        Datum citace internetového zdroje10.11.2012
        Autorkol.
        NázevTechnické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - III. díl P - S
        Rok vydání2003
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 286-287
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorPetr Jirásek
        NázevMlýny na Únětickém potoce
        Rok vydání2009
        Místo vydáníTuchoměřice
        Další upřesněnís. 68-70
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách III.
        Rok vydání2001
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 216-217
        AutorIrena Veverková
        NázevCo zůstalo z vodních mlýnů 2
        Rok vydání2014
        Místo vydáníSlaný
        Další upřesněnís. 29

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Ostatní

        Vytvořeno

        26.9.2012 20:47 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 1.9.2017 15:07
        doxa (Jan Škoda) 16.4.2025 21:56