Tůmův, Zadní, Zbořený mlýn

Mlýn byl založen okolo roku 1730 Filipem nebo Jiřím Trojanem, mlýnáři z Trojanova mlýna, protože Trojanův (přední) mlýn svou kapacitou nestačil. Založený mlýn se nazýval zadním mlýnem. Na rozdíl od Předního mlýna, který mlel převážně pro statek, mlel Zadní mlýn pro místní sedláky. 

Mlýn o 1 kole, mlela se zde údajně jemná krupičná mouka.

Roční nájemné 80 zlatých a 2% z obratu ve prospěch kláštera. Laudemium činilo 4% tržní hodnoty.

1755 na Předním mlýně Václav Trojan, na Zadním Filip Trojan. Jezuité zde hledají kacířské knihy.

1764 v pozemkové knize dva mlýny - Hořejší (čp. 16) a Dolejší (čp. 17)

1781 kraj postižen velkou průtrží mračen, která zničila úrodu a zaplavila pole a louky bahnem, oběma mlýnům uleveno na daních po 7 let 15 krejcarů z každého korce pole.

Jméno mlýn nese podle Josefa Tůmy, který ho koupil po smrti mlynáře Karla Trojana v roce 1830. Mlynář František Tůma založil nadaci 600 zl. ve prospěch nemajetných suchdolských dětí

Ma II. vojenském mapování je mlýn uveden jako Mittlere M.

1862 Josef Tůma ml.

František Tůma

1872 Tůmův zeť Jiří Holub prodal mlýn Kateřině Glauberové, která ho se stárkem Antonínem Cicvárkem držela až do roku 1878, kdy vyhořel.

1878 mlýn vyhořel, majitelka Kateřina Glauberová neměla peníze na opravu, prodala mlýn Jindřichu Taussigovi, který jej přestavěl na tři malé byty. Bydlil zde pekař Macek, který pekl nejdříve ve Spáleném a pak v Trojanově mlýně.

1938 bývalý mlýn koupila Alice Arieová, ale včas uprchla do Palestiny.

Po válce A. Arieová odprodala objekt obci, ta zde chtěla zřídit koupaliště, ale z bezpečnostních důvodů bylo třeba silně zchátralé budovy strhnout.

Po 2. světové válce byla chátrající budova stržena