Má to poslední na mlýně.
(německé rčení)

Haratina

Haratina
47
Bratříkov
468 21
Jablonec nad Nisou
Bratříkov
50° 39' 57.4'', 15° 15' 49.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn z poloviny 19. století, později změněný na brusírnu skla. Dodnes se zde vyrábějí skleněné korále pro bižuterní výrobu.
Polosamota.
Žernovník
veřejně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

30.12.1842 Josef Jäger, mlynář z Haratic na navarovském panství zakoupil za 1000 zl. konv. m. lesní porostliny od dolní strany selských usedlostí 1, 2, 3/6 a 46/1 v Bratříkově

listopad 1843 vrchnostenský úřad v Navarově vydal Josefu Jägerovi povolení ke stavbě mlýna o 2 složeních s pilou s povinností ročně odvádět 2 měřice směsného obilí nejbližšímu mlynáři Františku Kubáčkovi v Bratříkově čp. 27 jako úrok za ušlé mletí.

Mlýn byl postaven roku 1843 haratickým mlynářem Josefem Jägerem (1816-1887), manž. Anna dc. Jana Drahoňovského z Volavce.

1864 prokopán nový náhon

Bezy po postavení mlýna objevili prospektoři v údolí potoka Žehrovníka ložiska kvalitní pokrývačské břidlice. Mlunář Josef Jäger uzavřel smlouvu o pronájemním právu k těžbě na svých pozemcích s Janem Syrowatkou z Vysokého nad Jizerou. Z každé kopy břidlice platil Syrowatka Jägerovi 18 krejcarů.

Na základě kupní smlouvy uzavřené s Josefem Jägerem v Železném Brodě 23.7.1859 se stali společníky mlýna a pozemků a těžebních práv na břidlici Vojtěch Lanna, františek Klein, Vojtěch Klein a Jan Liebig za 5.880 zl. rak.č. se zachováním práv knihovních věřitelů. Odhadní listina stanovila cenu mlýna s pozemky na 6.892 zl. 88 jr. Noví majitelé hodlali v údolí potoka Žehrovníka otevřít kamenolomy a 1858-64 skupovali od okolních sedláků pozemky na katastrech Radčic, Bratříkova, Loužnice a Jirkova a připojovali je k mlýnu. 1860 jim prodal těžební práva i Jan Syrowatka.  1864  vystavěli 0,5 km nad mlýnem novou budovu provozu lomů, tzv. Červený dům a mlýn začali pronajímat. Později díl Vojtěcha Lanny odkoupila firma J.Liebig a spol. v Liberci.

Mlynář Josef Jäger v druhé polovině 19. století pronajímal svoje pozemky k těžbě břidlice a později pronajímal i mlýn. Již kolem roku 1900 se v mlýně začaly brousit korále. S těmi začali až bratři Pavlatové, kteří zde současně mleli až do roku 1919. (PŠ)

1898 si jednu místnost na mlýně pronajal Josefa Pavlata z Loužnice čp. 49 pro broušení korálů. Po 2 letech ale odešel.

1907 si Josef Pavlata se společníkem Josefem Boučkem z Loužnice, vyučeným pekařem, pronajali celý mlýn se závazkem a kaucí na 3 roky. Kromě broušení skla zde začali rovněž mlít obilí a později o péci chleba.

1908 následkem stávky zaměstnanců brusírny se společníci rozešli, Josef Pavlata zde zůstal sám, uzavřel pekárnu a brousil jen kroužky Bangles. Mlýn vedl stárek Jáchym Hlůže až do roku 1911.

1911 Josef Pavlata si postavil vlastní dům v Loužnici, nájem mlýna postoupil svému staršímu bratrovi Ladislavu Pavlatovi (1864-1941), který do té doby brousil sklo ve mlýně ve Švihově na Želivce. Brusírnu provozoval 1912-1914.

 

1914 po vypuknutí války ukončen provoz brusírny, Ladislav Pavlata si ale udělal mlynářské zkoušky a až do roku 1919 zde mlel obilí.

Po první světové válce se zde mlít přestalo a do roku 1926 zde zůstalo Ladislavem Pavlatou provozováno pouze broušení koralí. 1926 se Ladislav Pavlata odstěhoval do Prahy.

Roku 1930 si zde brusírnu od firmy Liebig pronajal Vilém Schiler, tehdy byla brusírna ještě poháněna jedním vodním kolem. A někdy ve třicátých letech se objekt dostal do držení rodu Maturů z Železného Brodu. Matura (předtím zaměstnanec brusírny Hásek a Zahradník v Těpeřích) si nechal patentovat i několik zlepšení ve sklářské výrobě. Byl pozdějším švagrem hudebního skladatele Václava Dobiáše, který si na skále nad mlýnem postavil rekreační chatu, kam jezdil s celou rodinou.(PŠ)

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Roku 1991 Maturovi opět obnovili činnost a dodnes zde provozují výrobu a zpracování korálů. (PŠ)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

1930 Vilém Schiler, nájemce

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        jednopatrový
        • okno
            Žádná položka není vyplněna
            Dochovaný
            • pekárna
            Zaniklý
            • brusírna
            1930 brusírna skla
            • stavidlo
            • náhon
            1843: původní náhon šel přes parcely p.p.č. 1177 a 1179 k.ú. Bratříkov
            1864 po stavbě silnice z Haratiny na Loužnici náhon od potoka Žernovníku přes p.p.č. 1193, 1195 a 1196, kde navázal na starý náhon.
            1874 vodní právo firmy Liebig ke mlýnu čp. 47 od parcel p.p.č. 1212 a 1269 k.ú. Bratříkov až k p.p.č. 320 k.ú. Jirkov. Voda je vedena korytem ke 2 kolům na svrchní vodu. Cejch zasazen 1878.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1874: 2 kola na svrchní vodu
            1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,096 m3/s, spád 4,8 m, výkon 4 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1874: 2 kola na svrchní vodu
            1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,096 m3/s, spád 4,8 m, výkon 4 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 8, str. 46
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 8, str. 46
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách VII.
            Rok vydání2003
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnístr. 47-50
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            22.4.2015 20:56 uživatelem kolssteyn

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 23.4.2015 17:51
            doxa (Jan Škoda) 23.8.2024 12:55