Ministerstvo kultury
V Praze dne 16. 11. 2022
Č.j. MK 66784/2022 OPP
Sp. zn. MK-S 1629/2022 OPP
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, prohlašuje soubor „silniční most č. ev. 139-000A (Nový most) s válcovým jezem a malou vodní elektrárnou“, k. ú. a obec Písek, okr. Písek, Jihočeský kraj, za kulturní památku. Silniční železobetonový most Nový most č. 139-000A (původní číslo 20-069) je evidovaný v ÚSKP ČR pod rejstř. č. 37932/3-5926, přičemž zápis do státního seznamu kulturních památek byl proveden po 1. 1. 1988, jedná se o tzv. pozdní zápis kulturní památky.
Předmětný soubor sestává z:
- pozemků pare. č. st. 2412 a pare. č. st. 7165, jejichž součástí je železobetonový silniční most č. ev. 139-000A (Nový most), podepřený čtyřmi kamennými mostními pilíři v řece Otavě a ukončený na obou březích nábřežními kamennými stěnami, přičemž na středových kamenných pilířích na návodní straně mostu jsou v úrovni vozovky dvě prosklené kabiny na ovládání jezu; na návodní straně v profilu mostu v jeho levém poli je propust, v jeho druhém, třetím a čtvrtém poli jsou umístěny pohyblivé válcové jezy a v jeho pravém poli je náhon s česly, provozně navazující na malou vodní elektrárnu
— pozemku pare. č. st. 223, jehož součástí je malá vodní elektrárna a úsek železobetonového zábradlí, který plynule navazuje na zábradlí mostu na jeho severní straněvše v kat. území Písek, obec Písek, okres Písek, kraj Jihočeský.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jsou účastníky: Povodí Vltavy, státní podnik, se sídlem Holečkova 3178/8, Smíchov, 150 00 Praha 5, IČ: 70889953; Město Písek, se sídlem Velké náměstí 114/3, Vnitřní Město, 397 01 Písek, IČ: 00249998; Jihočeský kraj, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice 7, 370 01 České Budějovice, IČ: 70890650; a společnost E.ON Energie, a.s., se sídlem F. A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice 7, 370 01 České Budějovice, IČ: 26078201.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 27. 12. 2021 podnět Národního památkového ústavu, ú. o. p. v Českých Budějovicích (č. j. NPU-331/106086/2021 ze dne 21. 12. 2021), k prohlášení souboru „silniční most č. ev. 139-000A (Nový most) s válcovým jezem a malou vodní elektrárnou“, k. ú. a obec Písek, okr. Písek, Jihočeský kraj, za kulturní památku.
Silniční železobetonový most Nový most č. 139-OOOa (původní číslo 20-069) je evidovaný v ÚSKP ČR pod rejstř. č. 37932/3-5926, přičemž zápis do státního seznamu kulturních památek byl proveden po 1.1. 1988 a jedná se tedy o tzv. pozdní zápis kulturní památky.
Ministerstvo podnět vyhodnotilo a zahájilo ve věci správní řízení. Ve výše zmíněném podnětu Národního památkového ústavu, ú. o. p. v Českých Budějovicích, ze dne 21. 12. 2021, je k záměru prohlášení předmětného souboru za kulturní památku sděleno následující:
„Popis:
1. silniční most s válcovým jezem - st. parc. č. 2412
Vlastní most je podporován čtyřmi kamennými pilíři, břehy jsou rovněž zpevněny kamennými stěnami. Pilíře mají z návodní strany zúžený trojúhelný profil. Nad středovými pilíři mostu z návodní strany jsou umístěny dvě kubusovité prosklené kabiny ovládání jezu. Kabiny jsou umístěny v úrovni vozovky a jsou vklenuté do zábradlí mostu. Pilíře z odtokové strany jsou zaobleny. Most má novou dvouproudou asfaltovou vozovku (před rekonstrukcí byla dlážděná) a dlážděné chodníky po obou stranách. Most má po obou stranách betonové zábradlí se zaobleným širokým madlem a plocha zábradlí je členěna pravidelnými obdélnými otvory, které jsou vyplněny kovovou prutovou výplní. Vlastní konstrukce mostu je železobetonová.
Pod mostem se na jeho návodní (jižní) straně nachází válcový jez tvořený třemi jezovými poli, hrazená válcovými uzávěry s dolním štítem. V levém poli jezu je propust a v pravém poli náhon s česly a malá vodní elektrárna. Po většinu léta prochází většina vody přes elektrárnu, zatímco přes jez a klapku propusti jdou pouze průsaky. Válcový jez je vybudován v profilu silničního mostu. Těleso válce tvoří ocelová nýtovaná konstrukce z válcovaných profilů a plechů. Válec je ovládán jednostranně z pravé strany Gallovými řetězy. Pohon zvedacího mechanismu je ruční i elektrický.
2. malá vodní elektrárna - st. parc. č. 223
Součástí provozu mostu s válcovým jezem je na pravé straně malá vodní elektrárna včetně náhonu a česel. Stavba elektrárny je obdélnou stavbou tvořenou dvěma na sebe dosedajícími kubusy, přičemž horní je rozměrově větší s předstupující římsou a rovnou střechou a dosedá na spodní kubus menšího rozměru. Elektrárna má jednoduchý architektonický koncept s rozvrhem pravidelně rozmístěných úzkých vertikálních oken, vytvářející drobný tabulkový okenní rastr. Vertikální okna jsou doplněna menšími horizontálními okny a vjezdy s plechovými vraty.
Datace:
Silniční most byl postaven v rámci regulace řeky v letech 1938 - 1941 podle projektu předního představitele českého funkcionalismu architekta Adolfa Benše (1894 - 1982). (viz: Vladimír Šlapeta, Adolf Benš (1894-1982) architektonické dílo; str. 110-111 - Most a elektrárna, Písek, 1936- 1948)
V letech 1939 - 1943 byl vybudován válcový jez, který byl uveden do trvalého provozu v roce 1946. Strojní zařízení vyprojektovala a dodala Českomoravská Kolben-Daněk akc. spol. Hradící konstrukce byly vyrobeny v roce 1940.
Malá vodní elektrárna byla zřízena na místě zbouraného Cafourkova mlýna v letech 1948 - 1951. Jejím autorem byl rovněž architekt Adolf Benš. (Cafourkův mlýn byl zbourán v roce 1939 v rámci regulace řeky Otavy).
Stav:
Celkový stavebně technický stav mostu je dobrý. V letech 2010 - 2011 prošel most opravou, kdy byly opraveny drobnější trhliny v trámech a příčnících nosné konstrukce a částečná koroze výztuže, způsobená zatékáním přes porušenou izolaci. Poslední větší oprava válcového jezu spojená s novou povrchovou ochranou hradících konstrukcí jezových uzávěrů a vorové propusti byla provedena v roce 1982. Válcové těleso je ve spodní části zasaženo důlkovou korozí, je patrný korozní úbytek tloušťky materiálu pláště.
Zhodnocení:
Písecký most Nový s válcovým jezem a s malou elektrárnou představuje cenný doklad vývoje městské mostní architektury a je hodnotným a autenticky dochovaným příkladem dopravně technické a vodohospodářské stavby z první poloviny 20. století. Most s jezem je dokladem cenné konstrukční technologie a architektonické kvality. Válcový jez nýtované konstrukce je jedním z posledních dochovaných jezů v české republice. Most je významným urbanistickým prvkem v blízkosti historického jádra města Písek.
Komise pro ústřední seznam kulturních památek Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích posoudila památkovou hodnotu silničního mostu Nového s jezem a malou vodní elektrárnou v Písku z hlediska architektonického, kulturně-historického a uměleckořemeslného a doporučila silniční most Nový s jezem a elektrárnou v Písku včetně pozemku st. parc. č. 2412 a 223 k prohlášení za nemovitou kulturní památku. “
Dne 10. 3. 2022 obdrželo Ministerstvo kultury od Národního památkového ústavu, ú. o. p. v Českých Budějovicích, doplnění původního návrhu. V dopise odborná organizace sděluje, že návrh by bylo vhodné rozšířit na pozemek st. p. č. 7165 v k. ú. Písek, na kterém se nachází strojní zařízení k ovládání klapkové propusti. Současně v dopise oznamuje, že strojní vybavení a zařízení malé vodní elektrárny již není původní, a proto není navrženo k památkové ochraně.
K. podnětu se dopisem ze dne 18. 3. 2022 vyjádřilo Metodické centrum průmyslového dědictví a prohlášení dotčeného souboru za kulturní památku doporučilo. Ve svém vyjádření uvádí následující:
„Popis jednotlivých prvků souboru a jejich hodnocení jsou součástí návrhu zpracovaného územním odborným pracovištěm NPÚ v Českých Budějovicích, jenž byl předán spolu s žádostí.
K hodnotám formulovaným v návrhu na prohlášení za kulturní památku (hodnoty urbanistické, architektonické, konstrukční aj.) připojuje MCPD následující hodnoty:
- hodnota funkčního celku: Soubor mostu, jezu a malé vodní elektrárny je kompletně dochovaným funkčním celkem, což zvyšuje památkové hodnoty jeho jednotlivých částí.
- hodnota typologická: Pohyblivé jezy, jejichž součástí jsou také jezy válcové, byly budovány s rozvojem průmyslu v průběhu 19. století a tedy s možností využití oceli pro jejich konstrukce. První válcový jez byl zbudován až na počátku 20. století (1901). Ačkoli zřejmě schází celkový přehled o četnosti jeho zastoupení, jde o typ uplatňovaný spíše výjimečně.
V památkovém fondu ČR je v tuto chvíli několik desítek jezů, buď samostatně, nebo jako součást souborů. Válcový jez byl zastoupen pouze zde posuzovaným jezem v Písku a Jiráskovým jezem v Českých Budějovicích, jež ztratily ochranu v důsledku pozdního zápisu.
- hodnota technická: Na technické hodnotě se podílí jednak vlastní válcový jez včetně ovládacích mechanismů, jednak vybavení malé vodní elektrárny. Je vybavena Kaplanovou turbínou o výkonu 494 HP při spádu 1,88 m a hltnosti 24 m3/s, kterou dodaly Šmeralovy závody, n. p., Brno, a která byla do provozu uvedena v roce 1951.
- hodnota autenticity: Zachována je autenticita funkce (jednotlivé části funkčního celku stále slouží účelu, pro který byly vybudovány), autenticita formy i hmoty.
Provedená modernizace malé vodní elektrárny, spočívající ve výměně rozvodny a velínu (osazení řídící a kontrolní elektroniky), je akceptovatelná a je uplatňována pro udržení funkce i na památkově chráněných vodních elektrárnách jako kompromis mezi zájmy soudobého provozu a památkové péče. Zachována je původní sestava generátoru s budičem a vodní turbína, zřejmě včetně původní regulace turbíny. U těchto původních prvků jsou z hlediska udržení funkce nutným a akceptovatelným zásahem (i do budoucna) nezbytné opravy, spočívající např. ve výměně vinutí, ložisek, případně výměna (modernizace) olejové regulace turbíny (při zachování původního regulátoru na místě) apod. Vzhledem k neutěšenému stavu válců (bubnů) válcového jezu bude nezbytná obnova zkorodovaných prvků, respektive výměna dožilých částí, což se promítne do autenticity hmoty, nicméně autenticita formy (a funkce) zůstane nepoznamenána.
Z výše uvedených důvodů doporučujeme prohlášení celého souboru za kulturní památku. “
Městský úřad Písek, odbor výstavby a územního plánování, jako příslušný správní orgán památkové péče, ve svém dopise č. j. MUP1/2022/44232/2 ze dne 29. 8. 2022 prohlášení předmětného souboru staveb za kulturní památku též doporučil:
„Z našeho pohledu je v případě vlastního mostu s jezem stávající krok logickou nápravou právně vadného stavu z minulosti, kdy tak po celou předchozí dobu bylo k objektu přistupováno jako ke kulturní památce. Stran památkových hodnot lze tak bezpochyby souhlasit s názory obsaženými v závěrech NPÚ, včetně poukazu na unikátnost dochovaných technologií, jak jsou i součástí předloženého návrhu a v dané otázce proto nemáme k prohlášení za KP námitek.
Druhou věcí je otázka MVE, jež má s jezem sice logickou souvislost (bubny zdvihají hladinu pro její náhon), nicméně pokud by sama prohlášena nebyla, nedomníváme se, že by se mělo jednat o zásadní problém pro zbylou část - most s jezem, neboť ani v minulosti se na ní památková ochrana, z nějakých nám neznámých důvodů, neměla vztahovat. Přímou architektonickou souvislost s mostem lze dnes nalézt především ve formě charakteristického zábradlí (totožného se zábradlím na mostě) oddělující po obou stranách budovy elektrárny vodní tok (náhon a řeku) od prostoru nábřeží. V každém případě lze souhlasit s myšlenkou, že na strojní (technologické vybavení) v interiéru, ale i v i exteriéru, by se památková ochrana každopádně vztahovat neměla. Co se pak týče vlastní budovy. Při prohlídce interiéru je z architektonického hlediska zajímavý zejména střízlivě pojatý vysoký halový technický prostor v jižní části. V objektu lze samozřejmě dodnes nalézt i původní prvky a detaily - některé dveře a podlahy. Celkově je možno provozovateli vyslovit pochvalu, že dosavadní údržbové práce, ač objekt nepožíval žádné památkové ochrany, dosud prováděl s maximální citlivostí i k dochovaným původním prvkům. Je však otázkou, zda objekt opravdu splňuje ty hodnoty, pro které by měl být chráněn jako kulturní památka, zejména pak za skutečnosti, že se jedná o „živý" specifický výrobní prostor - elektrárnu. Pokud by tedy vlastní výrobní zařízení (technologie) chráněny býti neměly (o čemž jsme přesvědčeni), zda-li tedy samotná stavba vykazuje natolik dostatečné hodnoty a kvality proto, aby byla za kulturní památku rohlášena.
Samostatnou otázkou je pak skutečnost dnešního umístění panelů FVE na střeše objektu, které sice nemají být prohlášeny za KP, ale jejich existence na budově, která by se měla KP stát, je z našeho pohledu minimálně diskutabilní a ve výsledku i svým způsobem kontraproduktivní (i ve vztahu k naší názorové pozici v rámci schvalovacího procesu umisťování FV panelů na objektech v památkovém zájmu) a mohl by být nežádoucí a těžko běžnou veřejnosti pochopitelnou skutečností. Totéž platí i o potřebě specifické technologie k údržbě náhonu - čištění česel, která pochopitelně vizuálně památce na hodnotě nepřidává, je ale nutnou součástí fungování a tedy věcí, která musí být kompromisem (resp. ústupkem) z požadavků památkové péče ve vztahu k pohledovému uplatnění elektrárny a jejího prostředí. Z uvedených důvodu proto v případě MVE nejsme schopní dojít k jednoznačnému závěru, zda-li tedy by měla být jako součást souboru prohlášena, či nikoliv, nebo zda-li památkovou ochranu případně vztáhnout jen na samotné železobetonové zábradlí s mostem architektonicky přímo korespondujícím (a dosud rovněž nechráněným) - viz připojené foto. “
Krajský úřad Jihočeského kraje, oddělení památkové péče, ve svém vyjádření č.j. KUJCK 113082/2022 ze dne 24. 8. 2022 prohlášení mostu s jezem a elektrárnou taktéž doporučil:
„Nový most je městský silniční. Překlenuje řeku Otavu v centru města Písek cca 300 metrů po proudu od starého kamenného mostu. Spojuje Dvořákovu ulici na Pražském Předměstí na levém břehu řeky s Kollárovou ulicí na Budějovickém Předměstí na pravém břehu řeky. Při SV straně mostu se nachází malá vodní elektrárna.
Silniční železobetonový most byl vybudován v letech 1938-1941 v souvislosti s regulací řeky Otavy. V letech 1939-1943 byl zbudován válcový jez, v roce 1946 s uvedením do trvalého provozu. Strojní zařízení vyprojektovala a dodala Českomoravská Kolben-Daněk akc. společnost.
Vodní elektrárna byla postavena dle projektu předního představitele českého funkcionalismu architekta Adolfa Beneše v letech 1948-1951 na místě zbouraného v r. 1939 Cafourkova mlýna.
Vlastní most je se čtyřmi kamennými pilíři z návodní strany zúženého profilu, se břehy zpevněnými kamennými stěnami. Z návodní strany jsou v úrovni vozovky nad středovými pilíři umístěny při vetknutí do zábradlí dvě prosklené kabiny pro ovládání jezu.
Most má z obou stran betonové zábradlí se zaobleným madlem, kdy zábradlí je rozčleněno pravidelnými obdélnými otvory s kovovou prutovou výplní.
Na mostě se nachází dvouproudá vozovka a po obou stranách dlážděné chodníky. dobrém stavebně technickém stavu.
Pod mostem na jeho jižní straně se nachází válcový jez se třemi jezovými poli. Těleso válce je z ocelové nýtované konstrukce z válcovaných profilů a plechů. Válec se ovládán jednostranně z pravé strany Gallovými řetězy. Zvedací mechanismus je na ruční i elektrický pohon. V levém poli jezu je propust a v pravém poli náhon s česly a dále obdélná stupňovitá stavba malé vodní elektrárny (MVE) s plochou střechou, na fasádách s pravidelně rozmístěnými úzkými okny a vjezdovými otvory s vraty.
V letech 2010-2011 prošel most rekonstrukcí, kdy byly opraveny drobnější trhliny v trámech a příčnících nosné konstrukce a částečná koroze výztuže, způsobená zatékáním přes porušenou izolaci. Most má novou dvouproudou asfaltovou vozovku (před rekonstrukcí byla dlážděná).
Poslední větší oprava válcového jezu byla provedena v roce 1982. Válcové těleso je ve spodní části zasaženo korozí.
Součástí provozu mostu s válcovým jezem je na pravé straně elektrárna včetně náhonu a česel.
Písecký most Nový s válcovým jezem na pare. č. st. 2412 a pare. č. st. 7165, s malou elektrárnou na pare. č. st. 223 prezentuje vývoj městské mostní architektury. Most s jezem je dokladem cenné konstrukční technologie a architektonické kvality v blízkosti historického jádra města Písek. Válcový jez nýtované konstrukce je jedním z posledních dochovaných jezů v České republice.
Předmětné dílo bylo evidováno v Ústředním seznamu kulturních památek, ale vzhledem k tomu, že do rejstříku Státního seznamu nemovitých kulturních památek byl soubor zapsán po 1.1. 1988, jednalo se o tzv. pozdní zápis.
Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor kultury a památkové péče, konstatuje, že památkové hodnoty předmětného souboru se nezměnily. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, byli o zahájení řízení písemně vyrozuměni účastníci a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona ě. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jim bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Dotčení účastníci řízení převzali dopis s vyrozuměním dne 5. 10. 2022.
Společnost E.ON Energie, a.s. se křížení vyjádřila dopisem ze dne 7. 10. 2022, v němž sdělila následující:
„ Z našeho pohledu bychom se rádi vyjádřili zejména k diskutované technologii MVE, která od její původní instalace v roce 1951 prošla několikrát kompletní rekonstrukcí a přeměnou za jiné modernější prvky. Původní jsou snad jen některé dílčí prvky, které i tak doznaly značných úprav jak technických, tak vizuálních. Veškeré ovládání bylo nahrazeno moderním řídícím systémem, stejně tak jako veškerá elektroinstalace a další ovládací prvky turbíny. Strojní části turbíny byly nahrazeny novými v rozmezí 80-tých a 90-tých let minulého století a s prvky s historickou hodnotou nemají dnes nic společného. Existence spousty novodobých technologických prvků na vtokové straně elektrárny a na střeše elektrárny, které jsou však nezbytné pro dnešní bezpečný a funkční provoz elektrárny taktéž nepřidává na dojmu, že se u MVE jako takové jedná o technickou památku.
Dále se ztotožňujeme s vyjádřením MěÚ Písek odbor výstavby a územního plánování, že ani samotná budova MVE dnes již nevykazuje dostatečné hodnoty a kvality pro její zařazení do souboru objektů, které by měly být zařazeny mezi kulturní památky. “
K obdrženému vyjádření společnosti E.ON Energie, a.s. ze dne 7. 10. 2022 Ministerstvo kultury dodává:
Ministerstvo kultury neprohlašuje kulturní památku žádné vnitřní technologické zařízení malé vodní elektrárny právě z důvodu, že většina tohoto vybavení již není původní, některé části byly vyměněny za modernější prvky a některé součásti prošly v předchozích letech novodobými úpravami. Ministerstvo kultury v tomto bodě odkazuje také na vyjádření Národního památkového ústavu, ú. o. p. v Českých Budějovicích, č. j. NPU-331/14215/2022 ze dne 8. 3. 2022, ve kterém je uvedeno, že původní strojní vybavení bylo zvětší části nahrazeno novým zařízením. Skutečnost, že je objekt elektrárny stále v provozu a slouží svému původnímu účelu, není důvodem pro neprohlášení za kulturní památku. Naopak provozuschopnost a trvalé využívání je z pohledu památkové péče pro stavbu nadmíru žádoucí. V této souvislosti nutno podotknout, že vlastník prováděl dosavadní údržbu objektu (i když budova nebyla památkově chráněná) velmi citlivě a nej hodnotnější prvky stavby zůstaly zachovány. K připomínce solárních panelů umístěných na střeše malé vodní elektrárny podotýkáme, že jsou instalovány na ploché části střechy, nikoliv na valbových stříškách, a pohledově se nikterak neuplatňují. Samotné vnitřní strojní zařízení se za kulturní památku neprohlašuje, a tak provoz elektrárny nebude žádným způsobem omezován.
K probíhajícímu řízení se vyjádřil také státní podnik Povodí Vltavy. V dopisu ze dne 29. 10. 2022 konstatuje:
„ Po rekonstrukci v 80. letech byly provedeny na válcovém jezu tyto opravy a doplnění:
1) Rekonstrukce kabin ovládání jezu proběhla v letech 2010 - 2011 při rekonstrukci silničního mostu.
2) V roce 2013 byly provedeny kapsy v pilířích jezu pro možnost osazení provizorního hrazení pro případ opravy pohyblivých válcových jezů.
3) V letech 2016 - 2018 proběhla postupně v jednotlivých polích celková rekonstrukce pohyblivých válcových jezů včetně hrazení propusti v levém poli.
Válcový jez byl proveden v letech 1939 - 1943 a pohyblivé válce hradící konstrukce jsou i přes celkovou rekonstrukci (viz výše) na hranici své životnosti.
Tato hradící konstrukce — pohyblivé válce jsou z hlediska převedení povodňových průtoků zranitelné z důvodů možnosti ucpání plaveninami (např. kmeny stromů) a v zimním období převedení ledových ker.
Při rekonstrukcích starších jezů podobného typu (např. stavidlových) jsou tyto konstrukce nahrazovány pohyblivými ocelovými klapkami, které umožňují provozuschopnější bezpečnou manipulaci při převedení povodňových průtoků a ledový ker a snadněji se udržuje hladina v nadjezí.
Z tohoto důvodu nesouhlasíme se zahrnutím hradící konstrukce pohyblivých válců včetně jejich pohonu do souboru kulturní památky.
Povodí Vltavy, státní podnik v současné době připravuje celkovou rekonstrukci pohyblivých válcových jezů a spolupracuje ve fázi přípravy s příslušným památkovým orgánem MěÚ Písek a pracovištěm NPÚ České Budějovice. “
K obdrženému vyjádření státního podniku Povodí Vltavy ze dne 29. 10. 2022 Ministerstvo kultury dodává:
Ministerstvo kultury nepopírá, že ocelové nýtované válcové součásti hradící konstrukce jsou v neutěšené stavu a jsou výrazně zasaženy dálkovou korozí. Naopak se Ministerstvo kultury shoduje s názorem, že potenciální obnova válcového jezu je nezbytná a některé dožilé součásti zařízení bude nutné vyměnit. Plánovanou obnovu válcových jezů bude dozajista možné provést po odborné konzultaci s Národním památkovým ústavem, ú. o. p. v Českých Budějovicích, a na základě závazného stanoviska správního orgánu na úseku památkové péče, kterým je v tomto případě Městský úřad Písek, odbor výstavby a územního plánování. Dosavadní spolupráce vlastníka s orgány památkové péče již ve fázi přípravy nepochybně usnadní průběh celé plánované obnovy.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů (jednotlivě i ve vzájemných souvislostech) dospělo Ministerstvo kultury k následujícímu závěru:
Nový most s válcovým jezem a malou vodní elektrárnou v Písku, vystavěné postupně v letech 1938-1951, představují výjimečné, autenticky dochované a celistvé funkční technické dílo, jehož památkové hodnoty byly shledány již minulosti. Tuto skutečnost potvrzuje i fakt, že most byl zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek již v roce 1988.
Avšak dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 5 As 157/2019 - 27 ze dne 13. 11. 2020, památka zapsaná dle zákona číslo 22/1958 Sb., o kulturních památkách, do státního seznamu kulturních památek po 31. 12. 1987, není kulturní památkou dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Nicméně na most s válcovým jezem bylo donedávna pohlíženo jako na kulturní památku a jako s kulturní památkou s ním bylo v minulosti i zacházeno (v letech 010-2011 proběhla celková rekonstrukce mostu, v letech 2013 a 2016-2018 proběhly drobnější dílčí úpravy pilířů i válcového jezu).
Silniční most (zvaný Nový most) překlenuje řeku Otavu nedaleko historického jádra města Písek, na dohled od starého kamenného mostu. Nový most je výjimečný svým unikátně dochovaným válcovým jezem a v těsné blízkosti vystavenou malou vodní elektrárnou. Celé dílo tvoří jeden funkční celek a bylo postupně vystavěno vletech 1938-1951 podle návrhu věhlasného funkcionalistického architekta Adolfa Benše, autora budovy Elektrických podniků v Praze, silničního mostu v Lokti, odbavovací haly starého letiště Ruzyně a řady dalších staveb.
Samotný silniční železobetonový most byl postaven vletech 1938-1941, v letech 1939-1943 byl vybudován jez. Most se čtyřmi kamennými mostními pilíři usazenými v řece Otavě je ukončený nábřežními kamennými stěnami. V levém krajním poli je situována propust, uprostřed jsou tři pole s válcovým jezem, v pravém krajním poli pak česla a náhon malé vodní elektrárny. Na úrovni vozovky je most zvýrazněn prosklenými kabinami na ovládání jezu na středových kamenných pilířích a architektonicky pojednaným zábradlím lemujícím obě strany mostu, které na severní straně plynule navazuje až k budově malé vodní elektrárny. Konstrukční provedení jezu v podobě pohyblivých válců je řešením na území České republiky spíše ojedinělým a již jen výjimečně dochovaným. V Ústředním seznamu kulturních památek ČR je z válcových jezů zastoupen pouze ten písecký, který svým konstrukčním provedením se zachovanými pohyblivými válci včetně ovládacích mechanismů představuje dnes již technický unikát.
K mostu s válcovým jezem funkčně náleží malá vodní elektrárna, postavená v letech 1948-1951 na místě zbouraného Cafourkova mlýna. Střízlivě pojednaná, avšak elegantně působící stavba malé vodní elektrárny je architektonicky jednoduše členěna. Horizontálně je stavba oddělena na tři úrovně. Hmotově nejobjemnější střední obdélný kubus stavby dosedá na spodní půdorysně a hmotově menší část stavby, přičemž na vrcholu středního kubusu vyrůstají dvě objemově drobnější stavby ukončené nízkými valbovými střechami. Vertikálně fasádu elektrárny pak nej výrazněji rozčleňují pravidelně rytmizovaná vysoká okna s drobným tabulkovým rastrem.
Most s válcovým jezem, prosklenými kabinami, zábradlím propojujícím most s budovou malé vodní elektrárny, vytvářejí dnes již nezaměnitelnou pohledovou siluetu části města na pozadí toku řeky Otavy, nedaleko starobylého kamenného mostu. Soubor staveb mostu se vyznačuje i nespornými hodnotami urbanistickými, v návaznosti na nedaleké historické jádro města (chráněné jako Památková zóna) významně spoluutváří půdorysnou strukturu zástavby směřující severně od centra, přičemž komunikačně propojuje Budějovické Předměstí s Předměstím Pražským.
Silniční most s válcovým jezem, podepřený čtyřmi kamennými mostními pilíři v řece Otavě, se dvěma prosklenými kabinami na ovládání jezu, společně se stavbou malé vodní elektrárny, která je s mostem propojena architektonicky pojednaným zábradlím, představují v souhrnu kompaktní vodohospodářské dílo navržené jedním architektem - Adolfem Benšem.
Autenticky zachovaný a doposud kompletně funkční celek reprezentuje jednoznačně významnou technickou, architektonickou, historickou i důležitou urbanistickou památku.
Zmíněné hodnoty byly shledány a konkrétně popsány také Národním památkovým ústavem, ú. o. p. v Českých Budějovicích, Krajským úřadem Jihočeského kraje, Městským úřadem v Písku, jejichž stanoviska si ministerstvo vyžádalo na základě zákonné povinnosti (dle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči). Současně prohlášení souboru za kulturní památku jednoznačně doporučilo Metodické centrum průmyslového dědictví.
Stavebně technický stav mostu je dobrý, v nedávné době prošel celkovou rekonstrukcí i dílčími úpravami. V horším stavu jsou válcové hradící konstrukce, jež jsou zasažené korozí a brzké budoucnosti bude nutná jejich obnova. Z pohledu památkové péče se však jedná o potřebu obnovy vybraných poškozených částí v souladu s památkovými hodnotami (prováděné na základě odborných vyjádření ze závazného stanoviska - viz § 14 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči). Budova malé vodní elektrárny prochází pravidelnou údržbou a je v dobrém stavu.
Na závěr Ministerstvo kultury upozorňuje, že památková ochrana není pojata jako jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrad, vázaných na zachování a údržbu kulturní památky. Zákon o státní památkové péči nabízí řadu kompenzací, vázaných na zachování a údržbu kulturní památky (možnost bezplatných odborných konzultací, čerpání dotací na plánovanou obnovu). Výše a způsob náhrad jsou dány povahou věci, zejména záleží na výši nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady.
Pro své jmenované hodnoty technické, architektonické, historické i urbanistické, a jako projev tvůrčích schopností a práce člověka, soubor „silniční most č. ev. 139-OOOA (Nový most) s válcovým jezem a malou vodní elektrárnou“, k. ú. a obec Písek, okr. Písek, Jihočeský kraj, splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, věznění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová, vedoucí oddělení ochrany kulturních památek v odboru památkové péče Ministerstva kultury
