Jaký otec, taký syn,
jaká voda, taký mlýn,
jaké dřevo, taký klín.
(české přísloví)

Lipnický, Lexnerův, Šprinclův mlýn

Lipnický, Lexnerův, Šprinclův mlýn
20
Lipnice
378 83
Jindřichův Hradec
Lipnice u Markvarce
49° 6' 15.2'', 15° 18' 41.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn s pilou stával na Bolíkovském potoce pod mlýnským rybníkem.
Jihozápadní okraj obce
Bolíkovský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Jako autor knihy Lipnický listinář jsem vyhledal řadu středověkých a raně novověkých listin ve vztahu k obci. Připojuji citaci nejstaršího zápisu o mlýnu přímo v Lipnici: IX. 1379, 7. 1.: Heřman z Valtínova prodává Benešovi z Olšan výnosy ze dvora v Lipnici Hermanus de Waldynow Benessio de Olschan et heredibus suis in villa Lipnicz duas sexagenas grossorum vigintiquatuor grossos census annui alterumdimidium denarium, molendino incluso, media parte fluminis, eo Jure et dominio, prout ipse tenuit, nihil sibi reseruans, vendidit hereditarie possidendum. Heřman z Valtínova Benešovi z Olšan a jeho dědicům v obci Lipnice dvě kopy grošů a 24 grošů ročního platu a půldruha denáru, včetně mlýna a střední části potoka, svým právem a panstvím, jak je držel, nic si nevymíniv, prodal do dědičného vlastnictví. V Lipickém listináři najdete i další listiny, mj. i o mlýnu ve Vnorovicích atd. (Kiří Pejša)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Pod vsí Lipnice na dačickém panství, u mlýnského rybníka napájeného Bolíkovským potokem, stával mlýn s pilou. Podle lánového rejstříku držel rustikální mlýn s jedním složením v roce 1656 mlynář Jiří Lexner, po něm od roku 1668 Pavel Lexner, jehož syna vystřídal do roku 1738 Martin Lexner. Od své vrchnosti zakoupil Lipnický mlýn v roce 1743 Pavel Lexner. V roce 1775 má mlýn Pavla Lexnera dvě složení na svrchní vodu, pilu a stoupu na kroupy. K mlýnu náleží dvacet osm měřic a jedna osmina orné půdy, jedna měřice a jedna osmina pastvin, louky s produkcí čtyři a půl vozu sena a otav, kaprový rybník s násadou tří žoků. Vrchnosti se platí roční daň osmnáct zlatých třicet tří krejcarů, nájemné z půdy čtrnáct krejcarů, z propachtované panské louky čtyřicet pět krejcarů a šestnáct zlatých čtyřicet krejcarů robotních peněz. 

    Mlynářský rod Lexnerů měl již v 18. století velmi úzké příbuzenské vztahy s mlynářským rodem Šprinclů. V roce 1731 se Jan, syn Martina Lexnera mlynáře v Lipnici oženil s Alžbětou Šprinclovou, vdovou po mlynáři Josefovi Špulákovi z Jeníkova. V roce 1766 se Josef, syn Jana Lexnera mlynáře z panského mlýna v Markvarci oženil s Marianou, dcerou mlynáře Josefa Šprincla ze Šprinclova mlýna a v roce 1774 se její sestra Tereza provdala za Josefova bratra, Antonína Lexnera.

     Rod Šprinclů je na Lipnickém mlýnu trvale od roku 1780, kdy rustikální mlýn s dvěma mlecími složeními, olejnou a pilou od Pavla Lexnera koupil za 406 zlatých mlynář Jan Šprincl ze Šprinclova mlýna v Markvarci u Českého Rudolce a krátce poté se oženil s jeho dcerou Kateřinou. Jan žil na Lipnickém mlýnu až do své smrti v roce 1808. V roce 1805 se jeho syn Jan oženil s Janou, dcerou Antonína Sprinzla z Tomáškova mlýna v Hostkovicích. Krátce poté dle svatební smlouvy z 2. listopadu 1805 nechal na ně otec přepsat mlýn.

     Manželé po čtyřech letech mlýn prodali a odešli na Drdákův mlýn do Řídelova a později na mlýn do Kostelní Myslové č. 33. Lipnický mlýn od nich zakoupil koncem roku 1809 Janův bratranec Karel, syn mlynářského mistra Ignáce Šprincla ze Šprinclova mlýna, který sem přišel z Horního mlýna ve Volfířově. Vlastníkem byl i v době zpracování indikační skici stabilního katastru obce Lipnice v roce 1830. V roce 1848 převzal mlýn jeho syn Karel.

 1830 Karel Šprincl

          Dle sčítání obyvatel v roce 1869 je mlynářem a majitelem Karel Šprincl, spolu s ním zde žije jeho třetí manželka Kateřina, rozená Fousková z Brtnice, synové Josef, Karel, Jan, dcery Marie, Anna a děvečka Františka Kalluderová z Počátek. Na hospodářství mají valacha s kobylou, dva voly, tři krávy, dvě telata a jeden včelí úl. Po smrti manželky Kateřiny se v roce 1872 Karel Šprincl oženil po čtvrté s Marií Šprinclovou, dcerou kameníka Jana Šprincla z Volfířova. Ještě v roce 1880 jsou jeho pomocníky na mlýně synové Josef a Karel. V roce 1890 zde provozuje Jan Lacina šindelářství.

     V roce 1900 je vlastníkem mlýna s pilou Josef Bláha původem z Telče, který zde hospodaří s manželkou Františkou, mlynářským pomocníkem je jeho syn Josef. Mlýn, nazývaný podle jeho majitelů v 19. století Šprinclův, byl později odkoupen dačickým velkostatkem, zrušen a byly zde zřízeny sádky. Dnes na místě bývalého mlýna v Lipnici u Českého Rudolce sádky provozuje Rybářství a.s. Telč.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Lexner
  • Bláha
  • Šprincl

Historie mlýna také obsahuje:

1830 Karel Šprincl


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • stavidlo
            • náhon
            • rybník
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorSotona Vladislav
            NázevŠprinclův mlýn. Historie jednoho mlynářského rodu.
            Rok vydání2013
            Místo vydáníČeské Budějovice
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorSotona Vladislav
            NázevŠprinclův mlýn. Historie jednoho mlynářského rodu.
            Rok vydání2013
            Místo vydáníČeské Budějovice
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorTiray Jan
            NázevVlastivěda moravská. Místopis Moravy, díl IV. Jihlavský kraj. Dačický okres.
            Rok vydání1925
            Místo vydáníBrno
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorPejša Jiří
            NázevLipnický listinář
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Místo uloženíMZA Brno
            Název fonduVelkostatek Dačice
            Název archiválieSoupis poddanských realit na panství z let 1748-1775
            Evidenční jednotkaF 148
            Inventární číslo, signaturaInv. č. 2
            Místo uloženíMZA Brno
            Název fonduVelkostatek Dačice
            Název archiválieSoupis poddanských realit na panství z let 1748-1775
            Evidenční jednotkaF 148
            Inventární číslo, signaturaInv. č. 2
            Místo uloženíMZA Brno
            Název fonduPozemkové knihy
            Název archiváliePozemková kniha zakoupených usedlostí Heřmaneč, Lipnice 1780-1884
            Evidenční jednotkaFond C 17
            Inventární číslo, signaturakniha č. 9659

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Vytvořeno

            14.6.2015 14:42 uživatelem Soptík (Vladislav Sotona)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 3.5.2020 21:10
            doxa (Jan Škoda) 25.7.2023 23:19