Při prodeji Borotína r. 1552 jmenuje se mimo jiné také mlýn, na němž „sedí Šebor mlynář“ a r. 1557 připomíná se při dělení panství Borotínského „rybník nad Šeborem, od kterého se voda na zámek vede“.
R. 1609 byl tu Václav Jech, jenž t. r. prodal mlýn Havlu Frankovi za 285 kop, z čehož 90 kop položeno hotově, ostatek měl se spláceti ročně po 10 kopách. R. 1617 Frank v téže sumě prodal mlýn Janu Vychytilovi, přijav hotově 80 kop. Po brzké smrti tohoto prodán a puštěn byl mlýn r. 1619 Martinovi Chobotskému opětně ve stejné ceně. Závdavku ihned položil k ouřadu Jistebnickému, co tak n. Jan Vychytil s Řehořem otcem svým byl dlužen do truhlice sirotčí 100 kop míš. R. 1629 držel už mlýn Martin Šebor, splativ dotud Jechovi na mlýn 60 kop, r. 1636 pak týž Šebor doplatil Frankovi zbytek kupní ceny. Ke mlýnu patřilo (1654) 12 str. polí.
R. 1713 je na mlýně Pavel Šebor, maje k němu 18 str. 3 3/4, věrt. polí, luk na 1 vůz sena a 1/2 vozu otavy. R. 1734 mlýn s polmi, lukami a zahradami ošacován byl na 140 kop, z čehož náleželo do důchodu milostivé vrchnosti starého nápadu po jisté Evě 35 kop, za obilí 7 kop 42 gr. 1 d., starému nápadníkovi Janu Šeborovi a již po něm vdově Anně, synu Janovi v Borotíně a Matějovi na vojně, 10 kop, držiteli gruntu za dochování rodičů, vypravení pohřbů i na zvelebení téhož gruntu 27 kop 17 gr. 1 d., nápadníkům po Pavlu Šeborovi, totiž Janovi a již po něm manželce, dětem Václavovi, mlynáři pod zámkem, Janovi svobodnému, neženatým Jakubovi a Antonínovi po 1 kopě 40 gr., Kateřině a již po ní manželu Matěji Hlavovi s dvěma dětmi Rosalií a Kateřinou 1 k, 40 gr., Alžbětě a již po ní dětem Františkovi, Václavovi a Anně po 3 k. 20 gr., Františkovi na mlejně Nedrahovském u Chlumce 10 kop, Anně a již po ní manželu Jakubu Bulínovi s Janem synem po 5 k., za dochování Kateřiny, neduživé již držitelky gruntu 10 k. a držiteli díl s bratry a sestrami 10 k. Mlýn ujal Pavlův syn Matěj a po jeho smrti nejmladší syn Václav, který hned dle poslední vůle nápadníky zčásti vyplatil, v ceně 140 kop, vlastně 152 kop 50 gr. 4 den. (zápis r. 1780). Úroku do důchodu bylo 3 zl. 14 kr. 2 d., za robotu podíl z 300 zl. výkupu. Jako sourozenci Václavovi jmenují se Petr, Jan, Josef, Alžhěta, Anna a Mařena.
R. 1802, 20. července odstoupil Václav Šebor mlýnskou usedlost synu Václavovi v sumě 4000 zl., z čehož otci a dětem Václavovi (novému držiteli), Josefu a Marianě vdané za Jana Krchova do Počepic náleželo po 1000 zl. Dle protokolu z 29. prosince 1816 prodal Václav Šebor mlýn s 33 jitry 187 sáhy polí a 4 jitry 1526 sáhy luk, jakož i pole přikoupené od Václava Šebora v Sukdole pod 1310 sáhů a louky tamže pod 939 sáhů Františku Chomoutovi pro jeho syna Františka Chomouta. Ještě r. 1869 knihují se podíly po 1000 zl. pro Marii a Antonii Šeborovy. R. 1873 ujal mlýn Jan Sekýt s manž. Františkou a r. 1888 postoupili jej synu Václavovi, za něhož dne 13. května 1895 mlýn vyhořel. Byl potom znovu postaven a r. 1897 prodán Rudolfu Štědrému ze mlýna Vozrakova. Od toho r. 1899 koupil mlýn Adolf Zelenka. Pro duševní chorobu tohoto připadl mlýn manželce Františce a dětem Janu, Anně a Adolfovi, z nichž jej r. 1934 ujal Jan Zelenka. -22) č. 127 (staré 96): Myslivna Tato dominikální myslivna postavena byla r. 1766
