1681 Urbář zelenohorský: mlejnec Hyndrákovský, odhadnut na 60 kop grošů, převzal po zesnulém Jakubu Ježkovi jeho syn Jan zv. Hyndrák, musel vyplatit 16 dědiců a vyplatit 5 kop, odkázaných k záduší v Myslívě
1684 Jan zermřel, 1685 se jeho syn Matěj oženil s Dorotou, k mlýnu náleží 10 strychů polí, musí odvádět k vrčeňskému kostelu pšenici na pečení hostií, vrchnosti platí ročně 3 zl. 29 kr., odvcádí 3 strychy a 3 věrtele žita, koudel, 4 slepice (nebo 28 kr.), kopu vajec vajec (nebo 20 kr.) a čtvrtku máku (nebo 14 krejcarů). O žních povinen 1 týden pěší robotou.
1.12.1734 po náhlé smrti Matěje a Doroty přebírá syn Jan, mlýn odhadnut na 60 zl., 20 let vyplácí sourozence
1741 Tereziánský katastr: mlýn ve velmi špatném stavu
21.2.1775 Jan Hyndrák odchází na výměnek, předává mlýn synu Vojtěchovi (s manželkou Kateřinou), nově vystavěný mlýn oceneně na 70 zl., půjčku na stavbu mlýna poskytlo záduší u sv. Markéty v Klášteře
Vojtěch záhy zemřel, vdova Kateřina se provdala za Jana Karáska, který od 7.4.1785 spravoval mlýn až do zletilosti dědiců
1795 přebírá Vojtěchův syn Petr Hyndrák s manželkou Annou, nově postavený mlýn oceněn na 380 zl., avšak silně zadlužen (celkem přes 430 zl.). Povinnost po 3/4 roku 3 dny v týdnu tesařské roboty.
1800 v dražbě koupil Vincenc Vokáč, lesmistr z Bělčic, k mlýnu náleží 150 strychů polí
1814 Petr Hindrák
