Uživatel

Hledat

| Sign up

Kroutí se jako ruční mlýnek.
(německé rčení)

mlýn Na obci

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn Na obci

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Loužnice

PSČ

468 22

Okres

Jablonec nad Nisou

Katastrální území

Loužnice

GPS

50° 41' 1.1'', 15° 15' 58.0''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Bývalý mlýn, později přestavěný na brusírnu skla.

Poloha vůči obci

Mlýn se nachází na polosamotě v roztroušeném intravilánu obce.

Vodní tok

Kopaňský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Podle gruntovní knihy byl 5.6.1734 majitelem mlýna Jan Jakoubě. (PŠ) Na mlýně váznou každoročně úroky pro Václava Adamičku, držitele Lidova statku

1770 Antonín Richter (+1773), manž. Kateřina, mlýn oceněn na 500 zl. rýn

1782-84 vdova Kateřina

1.9.1807 Josef Bouček prodal mlýn svému zeti Václavu Dlabolovi. Václav Dlabola byl údajně ve mlýně přepaden maskovanými lupiči, kteří ho přivázali za nohy k stropnímu trámu a pálili loučemi, aby jim prozradil, kde má ukryty peníze. Zachránil jej však čeledín, který nečekaně vešel do světnice. Pachatelé uprchli a nikdy nebyli dopadeni ani odhaleni.

17.5.1813 prodal mlýn Augustinu Markovi ze Zásady

1818 Augustinův otec Jan Marek

24.9.1821 koupil za 2.600 zl. František Havel (1790-4.3.1845), syn Jiřího Havla, chalupníka v Loužnici čp. 20, který vydělal peníze podomním obchodem se sklem a galanterií, 22.2.1819 oo s Karolinou (+1869), dc. sedláka Josefa Kodejše z Loužnice čp. 30

1843 František Havel

1845 syn František Havel ml., manž. Barbora dc. sedláka Josefa Patky z tzv. Šrejmova staku čp. 13

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

8.4.1865 František Havel převedl mlýn za 2.905 zl. rak.m. na manželku Barboru

značně zadlužený mlýn dán 1871 do exekuční dražby, za 4.401 zl. zakoupil syn František Havel nejml. (1845-20.4.1889), 1871 oo s Františkou, dc. Josefa Klingera, maj. brusírny skla v Huti (tehdy něm. Labau)

František Havel v letech 1885-1888 k mlýnu přistavěl brusírnu. (PŠ)

1889 mlýn převzala vdova Františka (+1931), mlýnské kolo porouchané z příčiny zborcení lednice

První republika (1919–1938)

Někdy za první republiky se ve mlýně přestalo mlít a provozována byla pouze brusírna skla.

22.6.1930 po matce převzal syn Josef Havel, Františka Havlová dožila u dcery Barbory provd, Pavlátové v Loužnici čp. 69, kde 1931 zemřela.

1930 Josef Havel, brusírna skla

27.7.1933 brusírnu převzala jeho dcera Božena

29.9.1933 do té doby roubený mlýn do základů vyhořel. Hned však následujícího roku byla budova znovu vystavěna a modernizována turbínou. (PŠ)

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Brusírna zde fungovala do konce 40. let a dodnes je ve vlastnictví potomků Boženy Havlové. (PŠ)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Jakoubě
Richter
Dlabola
Havel
Bouček
Marek

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1734 Jan Jakoubě.

1770 Antonín Richter

1782-84 vdova Kateřina

-1807 Josef Bouček

1807-1813 Václav Dlabola

1813-1818 Augustin Marek

1818-1821 Jan Marek

1821-1845 František Havel

1845-1865 František Havel ml.

1865 Barbora Havlová

1871-1889 František Havel nejml.

1889-1930 Františka Havlová

1930-1933 Josef Havel

1933- Božena Havlová

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.

Loužnický mlýn čp. 3, vlastnili i moji přímí předkové Jakoubě a Dlabola, narodila se v něm i moje 3x prababička Anna Karolína Tichá, rozená Dlabolová 2. 10. 1809, jejíž podobiznu máme, mlýn vyhořel kompletně už v této době a zbyl z něj jen velmi starý křížek, který se nám taky dochoval (Zdeněk Pokorný)

Pověst

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

moderní 1920 – 1945

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

brusírna

Doplňkové a další provozy – popis

1885-1888 zřízena brusírna skla
1930 pouze brusírna skla

Cesta vody ke mlýnu

náhon
akumulační nádržka
turbínová kašna

Popis cesty vody ke mlýnu

1874: Voda na mlýn přichází od Kopaňského mlýna a sluje Kopaňský potok. Přichází přes pozemky sousedů loužnických do nádržky a odtamtud na mlýnské kolo.
Vodní cejch zasazen roku 1878. Vodní právo náleží Františku Havlovi.
1889 se zbortila lednice

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis1874: prům. 6 m, šířka 0,6 m, radikální hloubka korečků 25 cm.
1889 kolo porouchané kvůli zborcení lednice
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,083 m3/s, spád 5,6 m, výkon 4,03 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Typturbína Francisova

StavNezjištěn

Popispovolena 16.1.1934
hltnost 100 l/s, rozdíl hladin v nádrži a odpadu 8,5 m, užitný spád 7 m. Vtokový prům. oběžného kola 275 mm, 10 rozváděcích lopatek, max. otevření rozv. lopatek 59 mm.