Loužnický mlýn, Mlejn

Nejspíše se jedná o nejstarší mlýn v Loužnici. Tehdy už roku 1565 na navarovském panství stál v Loužnici mlýn, mlynář platil 7 grošů českých. (PŠ)

1647 Jan Berousek

V berní rule roku 1654 je zmíněn Jan Kodejš (*1609) s manž. Kateřinou (*1595, 1651-53 oba přestoupili na katolickou víru) s mlýnem o jednom vodním kole, vlastnil 18 strychů půdy, 2 potahy a 3 krávy. Jeho rodu mlýn zůstal až do prodeje roku 1741.

1677 syn Matěj Kodejš

1719 syn Jan Kodejš (1680-1741) s manž. Alžbětou 

15.4.1741 koupil Jan Šrejma

21.1.1741 za 570 zl. rýn. koupil Jan Bouček (1715-1780)

1779 syn František Bouček, 1795 přikoupil grunty

20.7.1795 prodal mlýn svému bratrovi Petru Boučkovi (1784 uveden jako tovaryš mlynářský, manž. Anna) za 1.200 zl.rýn. 

1816 + Petr Bouček, mlýn oceněn na 1.500 zl.

6.12.1816 zdědil neplnoletý syn František Bouček (1796-1872), 1. manž. Terezie roz. Lišková (+1833), 2. manž. Marie, vdova po sedláku Františku Kodejšovi z Loužnice č. 30, roz. Jakouběová, dc. mlynáře z Loužnice (+1873). Věnoval se rovněž exportu skla.

 V letech 1741-1900 zde hospodařil rod Boučků o němž se často zmiňují knihy železnobrodského cechu mlynářů. Rod se však také věnoval obchodnictví, pohostinství a především "obchodu sklennému do cizích zemí", kde procestovali celou Evropu. (PŠ)

28.1.1868 zdědil syn z 2. manželství Josef Bouček (*1841), 1867 oo s Františkou, dc. Petra Rechziegla, mlynáře ve Třtí čp. 8 u Sychrova, 2. manž. Marie roz. Novotná ze Semil.

Boučkové prý byli nejvzdělanějšími obyvateli obce a lidé se na ně často obraceli kvůli sepsání úředních listin a žalob. Přesto za Josefa Boučka došlo k zadlužení mlýna, který byl roku 1900 v exekuční dražbě prodán, čímž po půldruhým století vyšel z držení rodu nadobro. Po té se zde několik majitelů rychle vystřídalo, ale nikdo z nich mletí neobnovil.

21.12.1900 v nucené dražbě koupil za 4.301 K hlavní věřitel Serafin Kalfus ze Železného Brodu, který dal k exekuci podnět pro pohledávku 600 K. Kalfus nebyl mlynářem a neměl zájem na obnově mletí.

1901 prodal mlýn Josefu Dubskému, ten ho prodal Marii Rymlové

6.5.1903 koupil za 6.300 zl. Jáchym Kostlán ze Záady

Jáchym Kostlán ze Zásady změnil mlýn na brusírnu, ale i on jí po dvou letech prodal, když se 2.8.1905 v hostinci u Jáchyma Linky dohodl o jejím odprodeji za 8.800 K. Jáchym Linka si pod mlýnem postavil brusírnu skla čp. 62 a dál podnikal ve sklářském průmyslu. Spolu s bratrem Miloslavem založil První podkrkonošskou továrnu na výrobky z umělé rohoviny - Galalith. Stará budova mlýna roku 1913 vyhořela a nebyla už obnovena. (PŠ)

1930 čp. 62 Jáchym Linka, brusírna skla

Továrnička pracovala až do 50. let 20. stol.

Dnes obytný dům.