Historie
Obecná historie:
Mlýn na náhoně ve Cvrčově byl údajně vystavěn roku 1538, na počátku 20. století se stal majetkem místní Hospodářské záložny. Stávající mlýn na denní semelek 10 tun, poháněný Francisovou turbínou 85 HP, vyprojektovala a postavila roku 1925 pardubická firma Josefa Prokopa synové jako moderně řešenou budovu s typickou mansardovou střechou. Stavebníkem bylo Mlýnské hospodářské a nákupní družstvo pro Tovačov a okolí, jak možno dodnes číst na autenticky dochované fasádě. Před rokem 1933 zde byla zřízena také pekárna s elektrickým zařízením. Dnes mlýn slouží jako míchárna krmiv, v provozu je také vodní elektrárna.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn je prvně zmiňován v roce 1318.
20.1.1538 Jan z Pernštejna na Helfštýně uděluje mlynáři Janovi místo na stavbu cvrčovského mlýna, dává mu stavební dříví ke stavbě a opravě mlýna z panských lesů lobodických, pastvu pro 12 vepřů, a 2 louky - vše za roční plat 7 kop grošů a ustanovuje, aby robotu vykonával stejně jako mlynář lobodický.
25. 5. 1558 Vratislav z Pernštejna a na Tovačově dovoluje Matěji mlynáři cvrčovskému zřízení dalšího mlýnského kola, strhnutí vody na 14 dnů při opravě mlýna a osvobozuje ho od robot za roční plat 2 kopy gr.
Zdroj: http://vademecum.archives.cz (RR)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Ze mlýna pocházel Johann Wrba, manželka Apollonia Oralová (1832), svatbu měli 10. února 1863 a téhož roku se jim narodila Amálie Vrbová (1863-1936), hanácká spisovatelka píšící pod jménem Jiří Sumín
První světová válka (1914–1918)
1930 Hospodářské družstvo
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1863 Johann Wrba (Vrba)
1930 Hospodářské družstvo
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
