Kalinův, Záporecký mlýn

Kalinův mlýn se nazýval také "Na posledním penízi" ", protoze první nájemníci měli stále nedostatek peněz. Byl vystavěn Václavem Černým v druhé polovině 16. století. Mlýn byl současně krcmou. Podle zápisů zde došlo roku 1581 ke krvavé potyčce mezi sedlákem Jiřím Otou z Horomeřic a šlechticem Juliem Opitem z Malicína. (viz dole v příloze)

1581 nájemce Martin Kuba

Po smrti Václava Černého vdova Kateřina Černá, později provdaná za Diviše Niederländra, zvaného Rotenberger či Tanezl.

1584 manželé Niederländrovi prodávají dvůr, v prodejní smlouvě zmíněn "mlýn v Šárce na gruntech strahovských hamfestem postavený"  a uvedeno: "aby strouha, kterous se voda na mlýn vede, i vedení vody, bez překážky majitele dvora Michala Keka i jeho nástupců se užívati mohlo."

1600 do sporu o podíl z mlýna se s Niederländrovými dostala jejich dcera Voršila, provdaná Haldisová, přitom se ukázalo, že Niederländrovi nemají majetek písemně potvrzený od vrchnosti, proto probošt Pontán se svými úředníky Václavem Vopřetickým a Adamem Klášterským "zvedl se na mlýn, pravíc k němu lepší právo míti než kdo jiný".  Spor se vlekl až do 20. 7. 1605, kdy byl proboštem Pontánem sepsán hamfestní list.

1594-98 Jakub Fuchs, k mlýnu přikoupil od manželů Vejvodových čili Chmelových  3 strychy vinice proti mlýnu na straně Lysolajské

1610-1617 Martin Kalina

1618-1625 Václav Branický, měšťan Starého města pražského, již 1609 koupil poblíž mlýna od Adama Šelera 1 1/2 strychu vinice, 1612 najal od majitele hořejšího dvora v Dehnicích vrch u mlýna v míře 3 strychů, 2 kusy háje nad Zlatnicí aj. Vše zase 1621-22 rozprodal.

Za války 30 leté byl mlýn opušten a zůstaven proboštům jako pozemkovým pánům. Teprve roku 1691 mlynář Jakub Zelenka odkoupil rozbitý mlýn od probošta za 30 zlatých rýnských. Požádal probošta jana Ignáce Dlouhoveského "by jemu ten od dávných časů v spuštění stojící mlýn nebo řkouce samotné to místo s nějakou hromadou kamení prodati ráčil, že jej na svůj vlastní peníz vystavěti a povinný úrok z něho platiti chce." ... "probošt ráčil se k tomu nakloniti a jemu Jakubu Zelenkovi, Heleně manželce jeho, jeho dědicům a budoucím jejich, týž mlýn, co by k vyhazování a vyčištění těch struh zapotřebí bylo, za 30 zlatých rýnských prodal". Ze mlýna bude proboštovi odvádět na sv. Jiří úrok ve výši 1 kopy 30 gr., o sv. Havlu ve výši 1 kopy 10 gr.

1709 Matěj Volman prodal za 785 zl.rýn. Václavu Králíčkovi (+1721)

1721 až do zletilosti syna Václava ml. vede mlýn vdova

Od 17. století se mlýn nazýval Záporecký. Za sedmileté války byl majitelem mlýna Václav Králícek ml., po jeho smrti v roce 1761  zanechal mlýn "skrze vojenské běhy od nepřítele větším dílem zcela zpustlý a zruinírovaný s dvojím složením, stoupou a ostatním stavením." Zůstalo po něm 5 dětí, probošt Antonín Petr hrabě Příchovský proto rozhodl, aby mlýn byl  oceněn, k čemuž byli povoláni rychtář Martin Malý, konšel Jan Richter a Jiří Sýkora, mlynář z Dubového mlýna, kteří vše odhadli na 251 zl. rýn. Mlýna se ujal syn Martin Králíček s tím, že vyplatí podíly svým čtyřem sestrám. (Smlouva viz dole v příloze.) Mlýn obdržel čp. 47 a náležela k němu zahrada mezi panskou loukou a mlýnem 216 čtver. sáhů, zahrada pod mlýnem 100 čtv. sáhů, pole vedle proboštského pastviště 1465 čtv.sáhů, dále pak 2 strychy pole a 2 1/2 str. zahrad a pastvin. Martin Králíček ani jeho nástupci již žádný další pozemek nepřikoupili.

Dalším majitelem od roku 1800 byl nejmladší syn Martin Králíček ml., který v roce 1803 prodal mlýn za 3.200 zlatých Janu Tůmovi. Jeho syn Ignác Tůma převzal mlýn v roce 1809 a  měl dceru Kateřinu, která si vzala za manzela Jana Kalinu z mlýna Tachlovického.

Jan Kalina (*14.10.1817), syn Jana Kaliny mlynáře z prostředního mlýna v Tachlovicích si vzal za ženu Kateřinu Tůmovou (*11.10.1817), a to dne 17.9.1844 v Dolní Šárce Nr. 55. (viz římskokat. matriky pro D. Šárku, Podbabu a Lysolaje).

Dalším majitelem byl 1872-1906 jeho syn František a potom od roku 1906 do roku 1933 jeho vnuk Antonín. Mlýn se stále jmenuje Kalinův.

Mlýn opatřen novými straoji a přestavěn na elektrický pohon.

Mlýn byl přestaven v roce 1919, kdy bylo přistaveno I. patro. V roce 1930 byl ve mlýně mlynářem Václav Kosek. Mlýn mlel mouku az do r. 1933. Pak byl náhon na vodu zasypán. Od r. 1933 do r. 1945 byla v mlýne pouze pekárna.

1933-1939 Stanislav Kalina

1938 Růžena Denková

1939 mlýn uzavřen

1/2 stát a 1/2 Růžena Denková jako správkyně