Pomalu melou mlýny.
(německé přísloví)

Mlýnek U Platejzky

Mlýnek U Platejzky
25/85
V Šáreckém údolí
Praha 6
160 00
Hlavní město Praha
Dejvice
50° 6' 42.1'', 14° 22' 24.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýnek je jeden z nejstarších mlýnů v Šáreckém údolí. Byl založen roku 1592 Vilémem z Rožmberka. Koncem 19. století byl přeměněn na výletní restauraci. V současné době slouží k obytným účelům.
V obci
Šárecký potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V roce l590 dal nejvyšší purkrabí prazský Vilém z Rozmberka (1535-1592) svolení, aby byl vybudován mlýn. Voda na mlýn byla hnána strouhou.

mlynář Petr Vidtman

1610 probošt Jiří Berthold propůjčil Petru Vidtmanovi k mlýnu vodu ze Šáreckého potoka (hamfestní list v příloze)

Za 30.leté války mlýn zpustl a nazýval se "Pustým mlýnem". Asi v r. 1720 byl mlýn opet uveden do provozu. Mlýn měl tehdy 2 kola.

1804-1805 Jakub Jesenovský

1805-1810 Václav Žák

1810-1816 Václav Kuchynka

1816-1821 Vojtěch Fähnrich z Filkovského mlýna ve Slaném

1821-1849 Josef Hendl, kol. l830 dal mlýn přestavět od základů

1849-1859  Jan Demartini

1859- vdova Bedřiška Karla Demartiniová

po nich děti Jan a Friedrich Demartini a Marie provd. Stýblová

31.5.1881 se v Lysé nad Labem žení Václav Jordán - mlynář v Šárce 85, syn Václava Jordána, domkáře v Byšicích č. 63, s Lidmilou, dcerou Václava  Blümla, měšťana z Lysé nad Labem č. 53

V 90. letech 19. století měli na Mlýnku bratři Wolrábové zařízenou dílnu na tepané bronzové předmety. Roku l897, kdy koupil mlýnek Karel Urban a zařídil zde hostinec s výbornou kuchyní, navštěvovaný stálými hosty z Prahy ve všední dny i v neděli.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1984 navržen na prohlášení za kulturní památku

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hendl
  • Jordán
  • Vidtman
  • Jesenovský
  • Žák
  • Kuchynka
  • Fähnrich
  • Demartini

Historie mlýna také obsahuje:

1590-1610 Petr Vidtman

1804-1805 Jakub Jesenovský

1805-1810 Václav Žák

1810-1816 Václav Kuchynka

1816-1821 Vojtěch Fähnrich 

1821-1849 Josef Hendl

1849-1859  Jan Demartini

1859- Bedřiška Karla Demartiniová

Jan a Friedrich Demartini a Marie provd. Stýblová

1891 Václav Jordán

90. léta 19. stol - bratři Wolrábové - dílna na tepané bronzové předměty

1897 - Karel Urban - restaurace


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    10 2011
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • klasicismus do roku 1850
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn stojí ve svahu pod silnicí. Ze silnice je mlýn přízemní, od potoka 1-2 patrový. Má sedlovou střechu.
      Kolem r. l830 majitel Josef Hendl dal mlýn přestavět od základů.
      Původně mlýn na Šáreckém potoce, později hostinec.
      Existence mlýna písemně doložena ke konci 16. století. Jádro dochované stavby lze datovat snad do konce 18. století se stavebními proměnami v průběhu 19. století, které souvisely s adaptací objektu pro provoz hostince. V r. 1897 mlýn zakoupil Karel Urban a zřídil v něm hostinec, k jehož častým návštěvníkům patřil i pražský primátor Karel Baxa (primátorem 1918 – 1937). Dle výpovědi vlastníka, pamětníka, došlo k definitivnímu uzavření hostince a skončení jeho provozu až v r. 1952. Od té doby dodnes slouží k obytným účelům.
      Bývalý mlýn je situován v Šáreckém údolí při Šáreckém potoku. Na Stabilním katastru z l. 1840 – 1842 je viditelná jeho podoba jako nečleněné stavby na obdélném půdoryse s přilehlým obdélným nezastavěným dvorem na východní straně. V tomto objektu musel být prostor mlýnice situován na západní straně, což dokládá existence mlýnského kola na výše zmíněném plánu právě při západním průčelí objektu. Mlýnice se rovněž logicky musela nacházet při vodním náhonu, který poháněl vodní kolo. Na stabilním katastru je doložen vodní náhon, který se severozápadně od objektu charakteristicky pravoúhle zalomil, sbíhal podél západního průčelí objektu, kde poháněl mlýnské kolo a jižně od objektu postupoval dále východním směrem Šáreckým údolím. Tento svrchní přísun vody byl později zrušen a zachován pouze spodní tok potoka, proudící jižním směrem od objektu, který je již v základu doložen zároveň s vrchním tokem náhonu na Stabilním katastru. (Ještě na mapě z r. 1910 existuje svrchní mlýnský náhon a je i následně barevně vyznačen, jak svrchu přichází k mlýnu, i na mapě z r. 1948, ovšem s nejasným vedením svého toku v úseku jižně pod mlýnem, kde vyznačeno koryto náhonu na obou mapách již není a je doložen jen jeho další úsek až kus východně od budovy. Za existence pouze těchto nepřímých a nejasných indicií není možné řádově určit, kdy vodní náhon prakticky zanikl a kdy případně jeho původní tok nahradila pouze v současnosti doložitelná pěšina.)
      Objekt není na své severní fasádě od silniční komunikace výrazněji členěn, ve střední části průčelí je pouze prolomen obdélný, pravoúhle zakončený vstup, řešený dvoukřídlými vstupními dveřmi, datovatelnými svým vznikem do období 19. století, a s obdélným nadsvětlíkem, vyplněným luxfery. Ve vyšší úrovni průčelí v úrovni nadsvětlíku jsou viditelná dvě obdélná pole, vyvedená nízkým reliéfem v omítce, která jsou na svých bočních stranách dvakrát půlkruhově vyžlabená. Původně bývaly tři vedle sebe a na nich dle výpovědi vlastníka situován nápis „RESTAURACE“ „NA MLÝNKU“ „SMÍCHOVSKÁ“. Na nedatované fotografii, publikované v knize Před branami Velké Prahy je navíc viditelný, v omítce vyvedený majuskulní nápis, rovněž na východní boční fasádě objektu, a sice: HOSTINEC/ NA/ MLÝNKU/. Po pravé straně průčelí je na fotografii viditelný ještě německý nápis „Gasthof“.
      Při východní fasádě je přízemní cihlová stavba, fungující jako sklady, která vrcholí plochou terasou. Ta je obehnána zídkou s hranolovými pilířky, situovanými v nárožích a v pravidelných rozestupech, mezi nimi je laťkový plot. Zdivo přístavby je cihlové, původně neomítané, v současnosti jsou pilířky ve hmotě zachovány, ale zřejmě nově vyzděny z vápenopískových cihel. Při jihovýchodním nároží je charakteristický mohutný opěrný pilíř jednou odstupněný, který dosahuje až do úrovně podkrovního podlaží. Ten tvoří logicky vysvětlitelný opěrný prvek vzhledem k situování objektu ve svažitějsím terénu nad vodním zdrojem a zároveň svědčí o nezpochybnitelném vyšším stáří jádra zkoumané budovy minimálně do období konce 18. století. Objekt je zastřešen polovalbovou střechou a má raženou pálenou taškovou krytinu. Střechu člení dvě hranolová komínová tělesa z cihlového zdiva. Na objektu se dochovala v menším rozsahu rovněž původní dřevěná čtyřdílná okna s původními klikami, jako např. v přízemním podlaží na východní fasádě objektu.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          • stavidlo
          • náhon
          • lednice
          1610: "Práh či splávek v potoce, u hlavy náhonu usazen býti musí býti v přítomnosti sousedních mlynářů, totiž Záporeckého a Podbabského, aby snad nebyl položen příliš vysoko. Ježto u splávku jest vozní cesta přes potok, Vidtman je povinen vystavěti na tom místě můstek a svým nákladem jej opatrovati. Kdykoli ukáže se potřeba, aby tak zvaná Suchá louka proboštova (v místech nynější Kaplanky) byla zavodněna, jak k tomu účelu probošt před dvěma lety dal zříditi žlábek z potoka, mlynář nesmí vodu na mlejn přijímati. Strouha mlýnská tak budiž upravena, aby voda v kamení a štěrku se netratila a mlynář v Podbabě nebyl o ní připravován."
          Popis
          Popis
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorInternet
          NázevPříroda - Šárka
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.praha6.cz/priroda.html?ch_tem=blind&hwuid=1352412648&crc=f5ec62c5e9b0619b26cba9640886ea57
          Datum citace internetového zdroje8.11.2012
          AutorInternet
          NázevPříroda - Šárka
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.praha6.cz/priroda.html?ch_tem=blind&hwuid=1352412648&crc=f5ec62c5e9b0619b26cba9640886ea57
          Datum citace internetového zdroje8.11.2012
          AutorInternet
          NázevDějiny Šárky, Podbaby, Dejvic
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníDějiny podle Hlaváčka
          Odkazhttp://www.sarecke-udoli.cz/news/dejiny-podle-hlavacka/
          Datum citace internetového zdroje8.11.2012
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách III.
          Rok vydání2001
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 136-138

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          1.10.2012 18:34 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 19.9.2018 08:33
          doxa (Jan Škoda) 27.12.2024 22:09