Od roku 1665 byl mlýn po dobu 200 let v majetku rodiny Brejchovy.
31.12.1665 Jan Brejcha (+4.12.1675), mlynář na gruntu s mlejnem pustým a druhým mlejncem na 2 kola vyzdviženým pod Kopaninou, má vše splaceno.
1675 starší syn Vavřinec Brejcha (1652-1695), mlýn o 1 složení se zahradou, 12 str. polí a kusem lesní stráně "zarostlé pro dříví" (mladší syn Jiřík Brejcha převzal Dolejší mlýn)
1684 mlýn zrekonstrupval, na což si vypůjčil 243 kopy 25 grošů a 5 denárů od vrchnosti, zavázal se, že bude ročně splácet 43 kopy 25 gr. a 5 den. Do roku 1686 však nesplatil nic "toliko valacha do důchodu za 30 zl. zanechal a vrchnosti 10 zl."
1695 převzala vdova Lidmila (+1713) se 7 dětmi
1713 převzal nejst. syn Vojtěch Brejcha (+1779)
1779 vdova Kateřina, znovu provdána za Jakuba Trousila
vymínila si 3 krávy výminku a mlýn předala synu Vojtěchovi Brejchovi ml., s 1. manž. Magdalenou Kubrovou měl 9 dětí, s 2. manž. Magdalenou Jandovou (+1823) dalších 9 dětí
1823 převzal syn Jan Brejcha, až do jeho zletilosti mlýn vedl poručník Jan Babička
1840 syn Václav Brejcha, mlýn oceněn na 3300 zl., nevěsta Anna, dc. Františka Bambase přinesla věnem 1100 zl. (800 zl. vyplaceno na Všech svatých 1840 hotově) a 2 krávy a hříbě
Na Císařských povinných otiscích a Indikační skice je uveden jako Brejchův mlým Breicha M.
1840 Václav Brejcha
pachtýři:
Jan a Marie Marešovi z Lochkova
