Krumlovský, Podzámecký mlýn

Některé stavební etapy jsou setřeny poslední novodobou přestavbou. 1608 - 1611 - velká přestavba mlýna.
Po roce 1989 rozsáhlá přestavba objektu.
Mlýn vzniklý již ve 14. stol., další stavební etapa zřejmě v 1. pol. 16. století. Zásadně přestavěn v pozdní renesanci v letech 1608-1611. Generální oprava objektu roku 1780. Asi v 1. pol. 19. století získala střecha dnešní tvar.
Mlýn vznikl již ve 14. stol., další stavební etapa zřejmě v 1. pol. 16. století. Zásadně byl přestavěn v pozdní renesanci v letech 1608-1611. Generální oprava objektu proběhla roku 1780. Asi v 1. pol. 19. století získala střecha dnešní tvar. Další stavební zásahy jsou doloženy v 70. a 80. letech 20. stol. Fasáda byla z větší části provedena po r. 2000. Vikýře na střeše dle dobové ikonografie z 1. pol. 20. stol. byly povoleny v roce 2004. Další stavební úpravy v interiéru probíhaly v letech 2009 - 2010. Nové úpravy týkající se terasy nad řekou probíhaly v roce 2018.
Fasáda je z větší části provedená po roce 2000, nedokončená díky povodním v roce 2002, patři k nejzajímavějším fasádám v Českém Krumlově. Z poměrně bohaté nálezové situace pozdně středověké výzdoby byla restaurátorským analytickým způsobem přiznána nejzajímavější část na ustouplém východním průčelí. Fasáda byla omítkově opravena, ale bez provedení finálního nátěru. Restaurované byly pozdně středověké detaily, koutová bosáž, vodní kolo, rožmberská růže nápisové destičky z roku 1548. Dvorní průčelí k řece je jednoduché, uplatňuje se odlišně od hlavního průčelí podle barokní nálezové situace světlé plochy s šedou nárožní bosáží. Její podstatnou část vyplňuje pavlač v úrovni patra. V archivní dokumentaci se uplatňuje na konci pavlače suchý záchod. Po spuštění restauračního provozu byly doplněny kryté terasy a přístavky, které odpovídají ve hmotě historické situaci z počátku 20. století.
Při opravách vnějších omítek odkryta nástěnná malba stylizovaného mlecího kamene a znaku Rožmberků s letopočtem 1546
čp. 85:
Jednopatrový dům s vysokou sedlovou střechou, která navazuje na patrový renesanční štít. Zřejmě středověký mlýn, přestavěný ještě v gotice, dále v renesanci roku 1558. Cenný je na objektu zejména renesanční hambalkový krov, vázaný na původní štít.
Původně dům s čp. 82 tvořil jednu budovu mlýna. Patrně již v gotice byl původní objekt rozdělen funkčně na dvě poloviny. V renesanci proběhla přestavba objektu, tehdy vznikl renesanční štít. K fyzickému oddělení dvou polovin došlo patrně v roce 1804. Na stabilním katastru z roku 1826 jsou zakresleny již obě části odděleně.
Objekt vznikl sloučením dvou domů čp. 84 a 85. To je patrné i z odlišného zastřešení obou částí. Mladší východní část je zastřešena valbovou střechou a přiléhá k renesančnímu štítu druhé starší části zastřešené vysokou střechou sedlovou. Průčelí je členěné lichými klasicistním arkádami šestitaboulková okna jsou opatřena dřevěnými okenicemi. Poněkud neorganické průčelí jednoho čp. složené ze dvou objektů. Jižní část původně součástí sladového mlýna s dochovaným renesančním štítem i krovem z let 1558. Po roce 1835 úprava s klasicistní přístavbou do současné podoby. Členění fasády jednoduché opatřené opatřené růžovo bílým nátěrem redukované tektoniky z 90. let 20. století, na základě sondážního průzkumu. Šedý sokl odpovídá situaci v 19. století. V úrovni soklu je zřejmá dodatečná úprava v tmavším odstínu. V úrovni patra se analyticky uplatňuje střílnový otvor ( Další dva střílnové otvory včetně rámování paspartami byly dohledány na sousedním objektu čp. 82). Dispozičně je objekt dvoutraktem, v přízemí i v patře s rovnými stropy. Objekt je patrový nepodsklepený. Okna i okenice jsou novodobé, patrně z meziválečného období. Přízemní okenní otvory mají provlékané mříže. Levá mříž se zdobným kruhovým terčem je snad renesančního původu. Střecha je dnes pokryta dvojitou bobrovkou, na jižní části střechy se ještě na počátku 20. stol uplatňovala prejzová střecha. Střešní krajinu nezobytněného půdního prostoru člení drobné pultové vikýře.
Levá část objektu jako gotický mlýn s dochovaným renesančním krovem a štítem, zachovaným v autentickém stavu především v prostoru půdu druhé mladší části mimořádně hodnotná památka. Kromě fragmentu gotického portálku nad vstupem, lze v gotickém zdivu předpokládat dochovaná gotická okna. Levá část objektu je hodnotná především svým klasicistním člením fasády doplněným dřevěnými okenicemi. Neméně důležité je i hledisko urbanistické, neboť objekt je díky svému situování na ostrožně výrazně pohledově exponován z většiny vyhlídkových míst zámeckého areálu a stejně tak tvoří důležitou podnož pohledů z města na dominantu zámku. Dům čp. 85 odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb., § 2, o státní památkové péči