Šafrův mlýn

Předpokládá se, že mlýn byl vystavěn před r. 1456  a patně, jako celá obec Hrušovany patřil žďárskému klášteru.  

První písemná zmínka o mlýnu je z r. 1590, kdy rychtář a obec hrušovanská prodává mlýn Řehořovi Volgemutovi, mlynáři z Komárova.

Po jeho smrti vlastní mlýn jeho manželka Anna. (Průvodce po zajímavostech obce Hrušovany u Brna).

V roce 1626 koupil od Magdaleny, vdovy po Kašparu Hajnicovi,  Havel Gacemgarten.

Po té, co si v průběhu třicetileté války mlýn do své správy převzala vrchnost, je na mlýně v r. 1701 uváděn Jan Táborský, s manž. Justinou, dc. Lorence Kelbla.                                           

Podle kupní smlouvy z 29. 3. 1711 kupuje mlýn od hraběte Singendorfa Fridrich Merkuda. V r. 1749 je na mlýně uváděn Fanta,  v r. 1821 Ferdinand Braun.

Kupní smlouvou ze dne 18. 1. 1860  kupuje mlýn za 7000 zl. český učitel z Dlouhé Lhoty Johan Jaburek pro svého syna Ferdinanda. Ten se vyučil mlynářem na mlýně u Porčů v Býkovicích a v r. 1880 po svém otci mlýn dědí. V r.  1883 Ferdinand kupuje mlýn v Tišnově a k  1.1. r. 1886 prodává mlýn v Hrušovanech svému mladšímu bratru Eduardu Jabůrkovi. Ten mlýn vlastní do 13. 3. 1909, kdy ho prodává Tomáši a Marii Keblovým, kterým od r. 1907 mlýn pronajímal. Sám v r. 1907 odchází na mlýn do Dolní Lhoty u Blanska, který tam v r. 1906 koupil.        

V r. 1926 dědictvím přechází mlýn do mlynářské rodiny Šafrů, kteří mlýn vlastní dosud.  

1929 koupil Karel Šafr

1926-1936 Karel Šafr, manž. roz. Kelblová ze mlýna v Židlochovicích

Za války je mlýn zavřen a zapečetěn. Po válce se už jen šrotuje a špicují se kroupy.  

syn Josef Šafr (1947-1950 vyučen mlynářem)

V r. 1951 je provoz zastaven.