Zlomkovský, Maltézský, Wendingerovský mlýn

Mlýn byl ve své historii přestavěn na letohrádek, prádelnu, divadélko.
1469 znovu postaven ve stylu pozdní gotiky
1506, 1550 přestavován
1680 stavebně závadný
1723: v přízemí: 2 kolny pro 3 vozy, 3 stáje celkem pro 20 koní, lokajna a panská kuchyně.
v 1. patře: sál, pokoj s krbem, 5 dalších pokojů vedle řady dalších prostor
1765-66 přistavěno boční křídlo ve stylu pozdního baroka
před 1782 velmi pozdně barokní fasáda s charakteristickými reminiscencemi na raný barok
1834 přestavěn
K volně stojící jednopatrové obdélné budově bývalého mlýna, postavené souběžně s tokem Čertovky, připojeno pouze jednotraktové mladší křídlo z let 1765-66, tak že spolu tvoří půdorys ve tvaru písmene L.
Všechny prostory patra jsou plochostropé, bez zvláštních detailů, výjimečně s fabionem.
xxx
Původně středověký mlýn, obnovený po husitských válkách v l. 1469-91, byl asi ve 30.- 80. letech 17. stol. přestavěn na obytný dům.

Boční křídlo pochází z barokní přestavby z l. 1765-66, dnešní klasicistní vzhled obdržel bývalý mlýn r. 1834 dle návrhu K. Pollaka.

Na parcele již od r.1400 stál mlýn, který byl 1469 vypálen a znovu obnoven. Název Zlomkovský mlýn se poprvé objevuje v r. 1532. Není jasné, kdy přesně došlo k přestavbě býv. mlýna na obytný dům, v r.1723 je již popisován jako šlechtické sídlo. K zásadní přestavbě došlo až v l. 1765-66, kdy v domě hrabě Nostic nově zřídit prádelnu (včetně mandlů), přenesenou sem z čp. 470/III. Úpravy spočívaly především ve vybourání dělících příček a jejich nahrazení pasy. Popis z r.1782 zmiňuje zařízení skutečně velké prádelny s 10 měděnými kotly, jedním kotlem železným, 43 žlaby na praní prádla. Dále je zmíněna mandlovna s deseti mandly. V r. 1810 se dům dostal opět do majetku Nostitzů a byl připojen ke komplexu užitkových budov paláce. Až v r. 1834 požádal Ervín Nostitz město o povolení k přestavbě a zároveň i zrušení prádelny. Plány přestavby vypracoval K. Pollak a jeho návrh byl také skutečně realizován. V r. 1924 přešel objekt do majetku státu, resp. ministerstvu školství. K volně stojící obdélné jednopatrové (mlýnské) budově ve vých. části parcely, postavené souběžně s tokem Čertovky, přiléhá pouze jednotraktové mladší již. křídlo a vytváří tak celkovou dispozici v podobě písmene L. Fasáda starší budovy je velmi prostá, architektonizovaná jen profilovanou římsou. Nad vstupem se uplatňuje vystouplá trojúhelná plocha klasicistního původu (K. Pollak). Okna postrádají šambrány. Sedlovou střechu křídla v sev. části zakončuje jednoduchý trojúhelný štít bez architektonického členění. Také na této sev. fasádě je pouze bohatě profilovaná korunní římsa klasicistního původu, okna nemají šambrány, v parteru byly nově upraveny při vestavbě trafostanice. Rovněž na fasádě obracející se k řece se architektonické článkoví omezuje na podstřešní římsu a armování v pravém nároží; u oken i zde chybí šambrány. Mladší již. křídlo člení naproti tomu po jednotlivých okenních osách lisenové rámce s oble vystouplými kouty, okna v přízemí doprovázejí okna s upravenými lištovými šambránami, které obíhají celý obvod a nahoře jsou vytaženy do uch a opatřeny kapkami. Překlad navíc zdůrazňuje středový klenák. Vyšší okna 1. p. mají obdobné šambrány, které jsou integrovány s jednoduchými čabrakami, jejichž typ vykrojení se pravidelně střídá. Celá fasáda spadá do období velmi pozdního baroka (před 1782), s charakteristickými reminiscencemi na raný barok. S ohledem na blízkost vodoteče chybí sklepy. Přízemí vymezují starší obvodové konstrukce, patrně ještě pozdně středověké, vnitřní členění pochází z přestavby na obytný objekt, k němuž došlo v průběhu 17. stol. V dispozici lze však rozeznat i řadu dalších, zvláště klasicistních zásahů. V hl. křídle v již. části si valené klenby části uchovaly výrazné hřebínky na hranách, které spíše hovoří pro přestavbu před r. 1639. Naproti tomu v sev. polovině jsou výsečové klenby provázené jen lehkými hřebínky, které by mohly být raně barokního původu (po r. 1680). V severových. nárožní místnosti se zachovaly žlaby někdejší koňské stáje. Schodiště do patra pochází až z klasicistní přestavby K. Pollaka, stejně jako segmentová klenba při vstupu.
V přízemí křížové hřebínkové klenby. Jižní křídlo plochostropé. Fasáda z poslední čtvrti 18.stol., okna s uchy a kapkami, zdůrazněný hlavní klenák. Renezanční budova při Čertovce vznikla patrně koncem 16.stol.Fasáda zřízena v souvislosti se stavbou jízdárny. Tehdy připojeno patrně i úzké jižní křídlo. Nedávná úprava zničila členění fasády východního křídla. Dům je nedílnou součástí staré zástavby na Čertovce a komplexu jízdárny.

Dům s vysokou historickou hodnotou je nedílnou součástí původní renesanční zástavby v okolí Čertovky. Dům si i po přestavbách do dnešní doby zachoval malebnost malostranských domů. Při pohldech z Kampy se výraznou mírou podílí na panoramatu Malé Strany a Hradčan.