Uživatel

Hledat

| Sign up

V druhém mlýně meleš.
(české rčení)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Hotovcův mlýn, mlýn U Špalů

Hotovcův mlýn, mlýn U Špalů

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Vletice

PSČ

262 56

Okres

Příbram

Katastrální území

Vletice

GPS

49° 36' 6.7'', 14° 18' 39.2''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Bývalý mlýn na Krásnohorsku.

Poloha vůči obci

Mlýn se nachází v jižní části obce.

Vodní tok

Brzina

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1839 František Janžura

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1879 Stanislav Hotovec

První republika (1919–1938)

1925-1930 Ferdinand Hotovec

1931 Ferdinand Hotovec

1934 Ludvík Hotovec (*1875) získal živnostensko-policejní a vodoprávní schválení

vzhledm k obavám ze zatopení Jaroslava Doubravy z Vletic čp. 14, jehož dům stál přímo pod rybníkem, mělo dojít ke zvýšení a zpevnění hráze.

1937 kontingent 370 q obilí

1938 semleto 443 q obilí a 25 q šrotů

max. kapacita 12 q obilí/24 hod., ideální kapacita 8 q/24 hpd., ročně cca 8 vagonů pšenice a 7 vagonů žita

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1939 - nájemce mlýna Ferdinand Hotovec (RR)

100 měr půdy

1940 kontingent 520 q obilí

listopad 1941 mlýn nuceně zastaven

1945 Ludvík Hotovec (70 let) vyřídil znovuotevření mlýna, jelikož on a 5 dalších osob nemá jinou obživu

Poslední mlynář se jmenoval Josef Kubík. Na mlýn se přiženil, vzal si dceru mlynáře Hotovce Otýlii. (Sirotková)

25.4. resp. 17.11.1947 převzal zeť Josef Kubík (*31.3.1914 ve Vleticích), manž. Marie Hotovcová

1947 námezdní kontingent 320 q pšenice a žita

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Hotovec
Kubík
Janžura

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1839 František Janžura

1879 Stanislav Hotovec

1925-1939 Ferdinand Hotovec

1890-1947 Ludvík Hotovec

1947- Josef Kubík

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

02 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Zděná patrová budova, v severní části mlýnice 9,3 x 6,5 m, jižní část obytná, v přízemí světnice a komora, v patře ložnice a další 2 místnosti. Do podkolí se vchází dveřmi z domovní předsíně, do mlýnice dveřmi od náhonu.
1934: podkolí 8,7 x 6 m, mlýnice a podkroví 9 x 6,4 m.

Historické stavební prvky – exteriér

dveře
okno
drobné sakrální památky
vrata, brána

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov

Popisvětšina strojů

VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov

Popisvětšina strojů

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1850: 2 česká složení s kameny o prům. 0,75 m
1 válec, český a francouzský kámen
1934:
v podkolí paleční kolo a český kámen
mlýnice:
1 válcová stolice
loupačka
pískovcový kámen Gabriel Žižka prům. 0,84 m
krupičný vysévač
podkroví:
reforma
moučný vysévač UNION
koukolník
koncem 30. let přibyl 1 hranolový vysévač

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

stoupa

Doplňkové a další provozy – popis

1850 stoupy

Cesta vody ke mlýnu

náhon
odtokový kanál

Popis cesty vody ke mlýnu

Náhon začínal u 500 m vzdáleného kamenného jezu, vedl podél původní cesty na Petrovice, jižně nade mlýnem akumulační nádržka, z ní kamenným žlabem na dřevěné vantroky šířky 1,5 m a hloubky 0,6 m. Ve žlabech 3 kamenná stavítka, regulující vodu na kola, umístěná v lenici na severní štítové straně budovy. V druhé třetině náhonu jalový splav se dvěma stavidly.
8.8.1879 zasazeno normální znamení, železná kramle SH 1879 3,2 m od rohu budovy a 1,2 m ode dveří do mlýna. Další znamení na zájezku 7 m od propusti vody do náhonu na pozemku Františka Bláhy, mlynáře z Vletic čp. 6 - žulový sloup s dřevěným křížem a destičkou.