Jsi mi tak milý jako mlynářovi zloděj.
(německé přirovnání)

mlýn ve Vranovém

mlýn ve Vranovém
137
3
Malá Skála
468 22
Jablonec nad Nisou
Vranové II
50° 38' 17.1'', 15° 11' 23.5''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Mlýn stojí na pravém břehu Jizery, na ostrově mezi Jizerou a mlýnským náhonem, při hlavní silnici z Turnova na Železný Brod. V areálu mlýna a na ostrově je autocamp.
V obci
Jizera
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1547 mlynář Říha

1581 po jeho smrti koupil mlýn od vdovy Markéty a sirotků Ondřeje, Kateřiny a Johany za 320 kop grošů Václav Pavlišta

1589 po jeho smrti vdova Lída směnila mlýn se svým příbuzným Janem za stavení čp. 2

Jan Mlynářův zv. Novotný přikoupil od Ondřeje Kuzmyše z čp. 1 kus stráně proti mlýnu, z ní povinen odevzdávat vrchnosti 1 slepici nebo peněžní náhradu

před 1608 Jiřík Wander 

1608 Erhard Evald, ze mlýna se odvádí 1 kopa 15 gr. na sv. Jiří a 1 kopa 15 gr. na sv. Havla

1611 po  smrti otce Jana Martin Mlynářův mlýn s pozemkem za 200 kop

1619 od Martina Mlynářova koupil Jan Appelt za 295 kop

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1620 od Jana Appelta koupil Jan Miller za 320 kop

1626 Jan Miller prodal mlýn vrchnosti plukovníku Mikuláši Desfoursovi

18. stol. od vrchnosti koupil Ferdinand Švarc

1760 jeho vdova prodala Josefu Kirchhofovi za 943 kopy a vymínila si ročně 15 žejdlíků másla a 1/4 ovoce

1.9.1772 se k vdově po Kirchhofovi přiženil Jan Dolanský a ujal mlýn za 943 kop, tedy za 1.100 zl. 10 kr.

1795 mlýn o 2 složeních s pilou koupil František Bouček za 5.550 zl., z čehož však dědicové po Josefu Kirchhofovi dostali jen 371 zl. 22  kr., zbytek padl na dluhy.

1811 po otci převzal František Bouček ml. za 5.000 zl. rýn., manž. roz. Pilátová z Vranového I. čp. 12. Kdyby zemřel bez dědiců, měl by po něm dědit bratr Josef Bouček.

1844 převzala dcera Kateřina Boučková s 5 jitry 260 čtver. sáhy pozemků

27.10.1846 se k ní přiženil František Prokop z Frýdštejna

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

Kateřina Prokopová-Boučková prodala z 1/2 zadlužený mlýn za 26.000 zl. obchodníku se sklářským zbožím z Rychnova u Jablonce nad Nisou Luckemu a pro sebe si koupila mlýn pod Vyskeří

po otcově smrti převzal syn Lucke ml., mlýn pronajímali

1874 nájemce Munzar, u mlýna 12 korců (3,5 ha) pozemků)

od Luckeho koupil Jan Kynčl, obchodník z Turnova, rozšířil o pekárnu a krám s pečivem

nájemce Šmíd

1894  se stal spoluzakladatelem Sokola v Malé Skále a jeho prvním starostou

1904 prodal mlýn Vilému Medingerovi.který koupil panství Malá Skála. Medinger přestavěl mlýnici a pilu, postavil turbíny a elektrárnu.

nájemce Eduard Feis, býv. šafář při velkostatku na Malé Skále

I. správce elektrárny Adolf Juna

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1930 majitelem mlýna, elektrárny a brusírny dřeva byl Dr.Vilém Medinger.

nájemce mlýna syn Eduarda Bohumil Feis s manž. Marií roz. Štrynclovou z Vranova

nájemci pily Štěpán Plátek z Vranové I. čp. 15 a Stanislav Pivrnec z Vranové II. čp. 2, obchodníci s dřívím a řezivem

do r. 1947 stárek Josef Sedlák

1969 při rozšiřování silnice Praha - Harrachov mlýn rozbořen, zůstalo jen nové obytné stavení čp. 137

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Medinger
  • Říha
  • Pavlišta
  • Mlynářův
  • Novotný
  • Wander
  • Evald
  • Appelt
  • Miller
  • Švarc
  • Kirchhof
  • Dolanský
  • Bouček
  • Prokop
  • Lucke
  • Munzar
  • Kynčl
  • Feis
  • Feix
  • Šmíd

Historie mlýna také obsahuje:

1547-1581 Říha

1581-1589 Václav Pavlišta

1589-1611 Jan Mlynářův zv. Novotný p

před 1608 Jiřík Wander 

1608 Erhard Evald

1611-1619 Martin Mlynářův 

1619-1620 Jan Appelt 

1620-1626 Jan Miller 

1626- vrchnost

-1760 Ferdinand Švarc

1760-1772 Josef Kirchhof

1772-1795 Jan Dolanský 

1795-1811 František Bouček 

1811-1844 František Bouček ml.

1844- Kateřina Boučková

1846- František Prokop 

Lucke

Lucke ml.

1874 Munzar (nájemce)

1894 Jan Kynčl

Šmíd (nájemce)

1904- Dr. Vilém Medinger

nájemci:

Eduard Feis

Bohumil Feis

1939 - Eduard Feix (RR)

1608 Urbář vartenberský:

Jakož jest + Jiřík Wander od Anny staré mistrovy matky své podle jistého spolu snešení mlejn pronajal a k J. M. Pana Karla z Vartenberka, aby mu se z Vrkoslavic 4 chalupníci a z Malého Kokonína 5 chalupníkův nošením svých hrstek obilí k mlejnu do téhož mlejna povolilo a tgi chalupníci tam sobě zdělávati mohli, že z toho také do roka platu do vůle J. M. 2 kopy a za svou matku obzvláště 30 grošů též ročně platit chce snažně žádal, kteréžto k tomu povoliti ráčil. A jsouc již  prostředkem smrti  z tohoto světa  povolán a Erhard Evald nynější hutník touž hutí se vší k ním příslušenstvím i s dotčeným meljnem koupil, takový plat vejš dotčený jest na něj převeden totiž každého dání úroku svatojiřského 1 kopu 15 grošů, úroku svatohavelského 1 kopu 15 grošů.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    06 2009
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn je přestavěn k rekreačním účelům, je součástí nedalekého campu.
      Jelikož mlýnice a přilehlé místnosti bývaly při velké vodě zaplavovány, bydleli mlynář, jeho rodina a chasa v roubené světnici nad mlýnicí. Při mlýně naproti stávalo skladiště se světnicí postavené napříč od náhonu k silnici (později zde nájemce Šmíd zřídil krám). Stavení se říkalo Bosna.
      "Vozy stávaly na dvoře. Dobytek hovězí a koně bývali ve chlévě a maštali nad silnicí. Pro různá náčiní a jiné věci, kam se vystupovalo po schodech, byla postavena kůlna a říkalo se jí špejchar. Vedle chléva bývala dřevěná budova, na níž byla věžička a v ní zvonek.
      1904 mlýnice přestavěna, zbouráno skladiště a stavení zvané Bosna a na jeho místě postaveno nové stavení s krámem a bytem pro nájemce mlýna čp. 11 (dnes čp. 137)
      Později postavena na ostrůvku u elektrárny budova na na dřevovinu zv. Papírna (1927 ještě stála, ale již se zde nepracovalo)
      koncem 60. let při rozšiřování silnice Praha - Harrachov mlýn zbořen, zůstalo jen nové obytné stavení čp. 137.
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • drobné sakrální památky
          Žádná položka není vyplněna
          1795: 2 složení
          Zaniklý
          • pekárna
          • brusírna
          Nezjištěn
          • výroba elektrické energie
          1795 pila jednuška s kolem na spodní vodu
          1904 zbořena a nahrazena katrem na elektrický pohon
          1904 zřízena elektrárna pro vlastní osvětlení a pohon i pro Malou Skálu
          1930 mlýn, elektrárna a brusírna dřeva
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • jalový žlab
          • odtokový kanál
          • most, propustek
          • turbínový domek
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis2 turbíny zřízeny 1904, výkon 90 kW
          V roce 1930 byly ve mlýně 2 Francisovy turbíny, hltnost 4,58 m3/s, spád 2m, výkon 183,20HP
          později zřízena ještě jedna turbína 90 kW
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis2 turbíny zřízeny 1904, výkon 90 kW
          V roce 1930 byly ve mlýně 2 Francisovy turbíny, hltnost 4,58 m3/s, spád 2m, výkon 183,20HP
          později zřízena ještě jedna turbína 90 kW
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          PopisPůvodně kola na spodní vodu, pila měla zvláštní kolo
          Typdynamo
          StavNezjištěn
          VýrobceBerg
          Popis2 dynama na stejnosměrný proud z roku 1904 od firmy Berg o napětí 220 v, výkon 2 x 55 kW
          Typdynamo
          StavNezjištěn
          VýrobceBerg
          Popis2 dynama na stejnosměrný proud z roku 1904 od firmy Berg o napětí 220 v, výkon 2 x 55 kW
          Typelektrický motor
          StavNezjištěn
          Popis1904 pro pohon katru
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1930
          Další upřesněníJičín, str.39
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1930
          Další upřesněníJičín, str.39
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách VII.
          Rok vydání2003
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 147-149

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          6.10.2012 22:48 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 18.4.2015 19:33
          Radomír Roup (Radomír Roup) 24.6.2018 10:53
          doxa (Jan Škoda) 16.6.2025 20:36
          kolssteyn 3.3.2015 16:03