Uživatel

Hledat

| Sign up

Podobá se mlynářskému oslu,
který nosí pytle, ale nefilozofuje.
(německé rčení)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Dudákovský mlýn; Tuthakenmühle

Dudákovský mlýn; Tuthakenmühle

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Okrouhlé Hradiště

PSČ

349 52

Okres

Tachov

Katastrální území

Okrouhlé Hradiště

GPS

49° 51' 39.2'', 13° 2' 2.3''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Zříceniny budov velkého mlýna stojí v hlubokém údolí Úterského potoka v zatáčce vedlejší silnice. K objektu mlýna patřila velká budova mlýna s mlýnicí a obytnou budovou, výše postavená menší budova pilnice, v rohu objektu byla postavena další hospodářská budova. Z budov se zachovaly pouze obvodové zdi.
Na velké budově je vidět nově doplňované zdivo. Na dvoře stojí maringotka. Objekt není přístupný.
U mlýna je rozcestník turistických cest.

Poloha vůči obci

Samota

Vodní tok

Úterský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Doložen již k r. 1566 v urbáři z panství Bezdružice, kdy jsou uváděna jména Tuthak Müller, Hlawacz Müller, Mraz Müller (Pramen : "Über Grenzen hinweg", str. 610, Geisenfeld, 1964), odtud Tuthakenmühle, Hlawatschenmühle a Maraßenmühle. Mlýn však v 18. století převzala mnohočetná rodina Röhlingů, která pak po několik století hospodařila na několika okolních mlýnech (Schöppermühle, Altmühle, Kleine Tschischkamühle, Kunstfarbernmühle, Marasenmühle, Schlanzenmühle).

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1566 - mlýn doložen v urbáři z panství Bezdružice, kdy je uváděno jméno Tuthak Müller, (Sylva Šauerová 2014, http://www.zanikleobce.cz/index.php?lang=d&obec=13663)

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1651 Soupis poddaných dle víry Peter Tuthack (40) s manž. Evou (30)

1654 Berní rula Petr Tuther, mlýn s 1 kolem, bez pozemků

1714 revizitace Berní ruly: Lorenz Tutackh

Mlýn v 18. století převzala mnohočetná rodina Röhlingů, která pak po několik století hospodařila na několika okolních mlýnech, (Sylva Šauerová 2014, http://www.zanikleobce.cz/index.php?lang=d&obec=13663)

1804 soupis činží bezdružického panství: Johann Röhlich, mlýn na středně stálé vodě, 2 moučná kola, 1 pila, 1 stoupa na olej, z mlýna platí roční činži 10 zl. 4 kr. a 36 kr. náhrady za vykrmeného kapouna, odvádí 1 věrtel a 2 žejdlíky pšenice, z pily a olejny dosud neplatil. Vrchnosti zdarma poskytuje několik sáhů falcovaných prken v hodnotě 2 zl. za sáh (?)

Johann Röhlich ml., + manž. Kateřina Schwara, dc. sedláka z Okrouhlého Hradiště

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1870 Franz Röhlich, zasazen cejch

poté vykoupili majitelé bezdružického panství hrabata Löwensteinové a zřídili zde pilu

1910 nájemce Johann Funk a pilař Marin Brandl

Události

Zánik mlynářské živnosti

První republika (1919–1938)

1921 nájemce Martin Brandl, pilař Ernst Zucker

V roce 1930 je ve mlýně uváděna pila a šindelka, majitelem byl Alois Löwenstein. Mlýn měl adresu Okrouhlé Hradiště 36.

údajně zde vládla až do války přátelská nálada k Čechům, čs. vojáci z opevnění sem chodili na pivo

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

poslední nájemce G.Schaefer, pilař W.Wondra

1946 odsunuti

20.7.1945 pilu převzaly Čs. státní lesy

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

V 50. letech minulého století mlýn stál, pila zanikla

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Tuthak
Röhling
Dudák
Tuthack
Röhlich

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1566 - Tuthak

1651 Peter Tuthack

1654 Petr Tuther

1714 Lorenz Tutackh

1804 Johann Röhlich

Johann Röhlich ml.

1870 Franz Röhlich, zasazen cejch

1900 hrabata Löwensteinové

1910 nájemce Johann Funk, pilař Martin Brandl

1921 nájemce Martin Brandl, pilař Ernst Zucker

1930 - Alois Löwenstein

-1946 nájemce G.Schaefer, pilař W.Wondra

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zřícenina

Stav nemovitosti k datu

02 2016

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Ve velké budově je mlýnice současně s obytnou budovou, nad velkou budovou je menší budova - pouze mlýnice

Stavební etapy

klasicismus do roku 1850
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Zdivo mlýna, k němuž přiléhá lednice s klenutým kanálem, dochováno do výše 1. patra
Nelze přesně určit, ze mlýna zbyly jen obvodové zdi.
Současný majitel začal doplňovat zdivo obytné budovy.

Historické stavební prvky – exteriér

okno

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
šindelka
olejna

Doplňkové a další provozy – popis

1804 pila a olejna
1839 pila severně od mlýna na odbočce náhonu
po roce 1900 objekty pily rozšířeny
V roce 1930 byla ve mlýně pila a šindelka.
20.7.1945 inventář pily:
1 kompletní katr 420 mm Heiner, Pirna
1 stroj na výrobu šindele
1 dynamo na světlo
1 brousící stroj
2 cirkulárky
roční pořez 1000-1200 m3
pila z objektu nejlépe zachována, budova z lomového kamene, uvnitř novější betonové fundamenty pro uchycení katru

Cesta vody ke mlýnu

náhon
jalový žlab
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

1839 náhon veden podzemním kanálem, který vycházel na povrch až za silnicí.
Nad mlýnem se od náhonu odděloval jalový odtok s přepadem. V terénu je patrné oddělení náhonu k menšímu objektu pily a náhon k většímu objektu je veden podél zdi menší budovy.
částečně zachována lednice s klenutým kanálem