Uživatel

Hledat

Muž bez ženy, řezníkův pes, kuchařova kočka,
mlynářovy slepice a matka tanečnice jsou zvířata,
kterým nikdy nic nechybí.
(lombardské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Šerhantův, Mrzenovský mlýn

Šerhantův, Mrzenovský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Božetice

PSČ

399 01

Okres

Písek

Katastrální území

Božetice

GPS

49° 27' 3.1'', 14° 26' 48.8''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Uprostřed obce Božetice na Milevsku jsou v současnosti nádherně opravené budovy bývalého Šerhantova mlýna. První zmínka o mlýně pochází z první poloviny 15. století. Ve štítě budovy je rok poslední přestavby mlýna a iniciály posledního mlynáře. Noví majitelé zde vytvořili muzeum mlynářství, pekařství a zemědělství se zajímavými exponáty.

Poloha vůči obci

Uprostřed obce.

Vodní tok

Smutná

Číslo kulturní památky

Webové stránky

www.muzeumbozetice.cz

Přístupnost

veřejně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Mlýn se poprvé vzpomíná v urbáři z let 1571-1574, kdy mlynář Mrzena platil úroky z lánů a mlýna.

1576 Jiří Mrzena prodal mlýn za 438 gr. míšeňských Šimonu Kvěchovi

1577 Šimon Kvěch prodal mlýn za 400 zl. Václavu Krajíci zvanému Václav Mlynář

1580 ve mlýně doložena hospoda

1592 na svatodušní svítky Václav Mlynář "nemoha pro dluhy za pivo" mlýn prodal za 438 kop míš. Matouši Mlynáři ze Sepekova

1610-1619 vdova Anna Mlynářka

1592-1638 syn Jakub Mlynář (patrně nájemce)

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

18.3.1638 mlýn se šenkem Jeho Milosti Pána postoupen Michalovi, synu zemřelého Jakuba Ročně zv. Mrzena (Jakub Mlynář je pro mlýn potřebný, ale nemá čím platit)

1662 Michal Mrzena odešel a zůstal vrchnosti dlužen za pivo, mlýn připadl vrchnosti, ale zůstal neobsazený a zpustnul

1667 vrchnost mlýn znovu postavila

1670 obnovena hospoda

1671 vyčepováno 2,5 sudu panského piva

1676 mlynář a šenkýř Jan Krajíc

1715 mlynář Máchal

1719 Martin Kuchař

24.4.1790 mlýn emfyteuticky prodán Matěji Křížkovi za1200 zl., do panského důchodu odvádí o sv. Jiří a sv. Havlu 6 zl. 30 kr. a ročně 30 měřic, 1 věrtel a 3,5 měřičky předního žita a 9 měřic a 2,25 měřičky ječmene, obojí dobře vypucovaného

10 1790 Matěj Křížek prodal mlýn za 1400 zl. Václavu Prichnerovi

05 1793 za 1400 zl. koupil Václav Doubek pro syna Františka (pracoval zde již od roku 1785)

18.12.1805 od Fr. Doubka koupil za 7500 zl. mistr mlynářský Antonín Fanta

1810 za 9150 zl. koupili Karel a Anežka Doubkovi, ještě téhož roku prodali za 14.000 zl. Františku a Anastazii Kulišovým (dcera třeboňského mlynáře Wolfa)

1828 syn Jan Kuliš (+1857) s Kateřinou roz. Valešovou z Božetic (1806-1844), 27.1.1845 2. manž. Barbora Doubková z Kvěchovského mlýna

Hospodářský typ mlýna

Poddanský
Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

01 1853 nálemce hospody Jan Dvořák, 05 1855 František Pejša

1857 syn Antonín Kuliš (*1836), 1861 svatba se sestřenicí Marií, dc. Václava Kuliše (*1841)

4.9.1873 mlýn prodali za 10.600 zl. Tomáši a Marii Weinzettelovým z Budislavi u Soběslavi

1874 mlýn vyhořel

Dražba mlýna v r. 1881, majitel F. Weinzettel. (RR) Nechal mlýn zbourat a znovu vystavět, jelikož se přitom zadlužil a nebyl schopen splácet, připadl mlýn věřiteli, židu Roubíčkovi z Milevska

1881 od Roubíčka zakoupil pekař Václav Šerhant (1849-1925) z Veselíčka s manž. Josefou roz. Brčákovou (*1856) ze Stehlovic za 12 000 zl.

1902 převzal syn Ferdinand Šerhant s Annou roz. Burianovou (1877-1929) z Božetic čp. 16

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

První světová válka (1914–1918)

Ferdinand narukoval, mlýn vede otec

První republika (1919–1938)

1925 velká rekonstrukce mlýna, instalována turbína

ve mlýně stárek, čeledín a služka

1930 Ferdinand Šerhant

1931 syn Jindřich Šerhant (+1954) s manž. Kristýnou

1932 u mlýna zřízena moderní pekárna (pekař Václav Souček), pro rozvoz pořízen nákladní automobil Opel Blitz (šofér Antonín Vácha)

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

ve mlýně byla ukryta odbojová vysílačka

Mlýn mlel do roku 1945.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1.11.1950 zastaven provoz pekárny

1951 mlýn znárodněn n.p. Jihočeké mlýny a pekárny, zastaveno mletí

1954 po smrti Jindřicha Šerhanta převzala dcera Marie (*1937, pozd. provd. Jenšíková)

1956 převzalo JZD Božetice na šrotování a jako skladiště

Vývoj po roce 1989

1990 restituováno Kamile Dvořákové, dceři Marii Jenšíkové-Šerhantové

1998 koupil božetický podnikatel Zdeněk Stejskal, využíval ho jako skladiště stavebnin, které prodával

2010 sklad přestěhován, mlýn zůstal nevyužitý

09 2014 Zdeněk Stejskal zde vybudoval muzeum mlynářství, pekařství a zemědělství

jaro 2016 muzeum otevřeno

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Mrzena
Krajíc
Kuchař
Veselí
Doubek
Kronát
Kuliš
Weinzettel
Šerhant
Kvěch
Ročně
Máchal
Křížek
Prichner
Fanta
Mlynář

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

Před červencem 1576 Jiří Mrzena

Od července 1576 Šimon Kvěch

Od července 1577 Václav Krajíc

Od r.1592 Matouš mlynář ze Sepekova

Od 18.3.1638 - 1662 Michal Ročně (Mrzena)

Od r.1676 Jan Krajíc

1715 mlynář Máchal

1719 Martin Kuchař

24.4.1790 prodán vrchností do dědičného nájmu Matěji Křížkovi

koncem roku 1790 Václav Prichner

v květnu 1793 mlýn koupil Václav Doubek pro syna Františka

Od 18.12.1805 Antonín Fanta

Od června 1810 Karel a Anežka Doubkovi

Od téhož roku 1810 František a Anastázie Kulišovi

Od května 1828 Jan Kuliš syn

Od roku 1857 Antonín Kuliš

Od 4.9.1873 Tomáš a Marie Weinzettlovi

Od r.1881 Václav Šerhant

Od r.1902 Ferdinand Šerhant

Od r.1931 Jindřich Šerhant (pep)

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Částečný výpisy z matriky far Milevsko a Sepekov
26.2.1653 kmotrem při křtu Michal mlynář z Božetic
Jan Krajíc mlynář božetický a Kateřina
*25.3.1670 Anna Marie ( kmotry Anna Cmuntová vozdrákovska mlynářka a Václav Cmunt mlynář z Vratišova
1.11.1682 kmotrou Alžběta mlynářka z Božetic
9.7.1725 kmotrou při křtu Dorota Kuchařová mlynářka z Božetic (+13.7.1732, 50 let)
17.12.1725, 18.2.1731 kmotrem či svědkem při křtu Martin Kuchař mlynář božetický
19.9.1727 kmotrem při křtu Martin Veselí mlynář božetický
Martin Kuchař mlynář božetický a Dorota, poddaní
František Doubek ( *1756; +13.4.1826) mlynář a Anna, poddaní k Milevsku
*1783 Josefa +23.1.1785
*1.12.1785 Barbora
*21.6,1788 Jan +3.7.1788
*30.7.1789 Anna
*1793 ?? +20.10.1835
Václav Doubek (*1727; +26.1.1798) mlynář a Anna (1731; +10.11.1796)
Tomáš Doubek mlynář a Františka roz. Brušková
*6.6.1795 ??
*18.11.1797 Marie Anna
*19.8.1801 Václav +25.4.1804
Antonín ?? mlynář a Alžběta roz. Jílková
*5.2.1806 Antonín
Jan Kronát mlynář a Františka
*13.9.1807 Anna
31.12.1811 zemřel Jan Kuliš mlynář, 81 let
František Kuliš (*1772; +10.1.1849) mlynář a Anna roz. Wolfová (*1776; +16.2.1824) dcera mlynáře z Třeboně
*?? Jan
*?? Anna +15.8.1811
*13.5.1812 Anna oo20.5.1888 Antonín Kopitlanský
*22.3.1817 Marie +24.3.1817
Jan Kuliš (*1802; +5.10.1857) mlynář a Kateřina roz. Valešová (*1806; +29.5.1844 při porodu) z Božetic
*9.11.1834 František
*29.2.1836 Antonín
*20.4.1837 Anastazie
*3.4.1839 Kateřina +4.7.1846
*13.5.1840 Antonie
*12.11.1842 Františka
*28.5.1844 Anna +4.5.1845
a Barbora roz. Doubková (*10.11.1816; +??) dcera mlynáře Jana Doubka z Božetic čp.42
*3.11.1845 Anna
*19.11.1847 František
*/+1849 Josef
*30.6.1850 Barbora +10.5.1857
*11.6.1856 Hynek
Antonín Kuliš (*29.2.1836; +??) mlynář a oo25.11.1861 Marie roz. Kulišová (*27.1.1842; +??) Božetice čp.22
*11.6.1862 Antonie
*11.6.1864 Anastázie
*2.1.1866 Antonín +5.4.1916
*29.8.1867 Marie
Tomáš Weinzettl (*1826; +22.5.1882 utonul) mlynář, syn Františka Weinzettla mistra mlynářského z Mláky čp.12 a oo1855 Marie roz. Hazuková (*21.9.1833+; +??) dcera mlynáře z Hliňáku u Zvěrotic
*15.6.1856 František
*29.3.1858 Konstantin
*3.12.1859 Marie +16.3.1863
*1.11.1861 Karolína
*18.12.1863 Tomáš
*23.12.1865 Albína
*7.3.1868 Josef +14.4.1951 Praha
*21.5.1870 Václav
*28.5.1872 Marie oo12.1.1911 Václav Veselý +15.1.1953
Všichni výše uvedení narozeni na mlýně v Budislavi
*16.10.1874 Anna
*254.3.1877 Karel +30.9.1926
Václav Šerhant (*1849; +21.12.1925) mlynář a Josefa roz. Brčáková
*10.5.1884 Antonie oo25.1.1910 Václav Brůžek
Ferdinand Šerhant mlynář a oo4.2.1902 Anna roz. Buriánová (*3.5.1877; +17.10.1929)
*15.7.1902 Jindřich

Sčítání lidu pro čp.24 obce Božetice
Rok 1869
Antonín Kuliš *1835, mlynář/vlastník;
manželka Marie *1840;
dcera Antonie *1862;
dcera Anastázie *1863;
syn Antonín *1864;
dcera Marie *1866;
matka Barbora *1820
dcera Anna *1845;
syn František *1847;
syn Hynek *1856.
Majetek – 1 kůň, 2 kusy hovězího dobytka, 1 prase.
Rok 1880
František Veinzettl *15.6.1856 Budislav, svobodný, mlynářství/majetník;
otec Tomáš Weinzetl *1827 Budislav, výměnkář;
manželka Marie *1833 Soběslav;
syn Bohdan *15.3.1854;
syn Konstantin *26.3.1858;
dcera Karolína *1.11.1861;
syn Tomáš *18.12.1863;
dcera Albína *24.12.1865;
syn Josef *3.3.1867;
syn Václav *24.5.1870;
dcera Marie *29.1.1872;
dcera Anna *15.10.1874 Božetice;
syn Karel *25.3.1876 Božetice.
Majetek – 1 kůň.
Rok 1890
Václav Šerhant *26.9.1849 Veselíčko, živnost mlynářská/mlynář, polní hospodářství/majitel;
manželka Josefa *21.10.1856 Stehlovice;
syn Ferdinand *29.1.1879 Veselíčko;
dcera Anastázie *21.5.1881;
dcera Antonie *10.5.1884;
František Dolejší *25.3.1862, živnost mlynářská/stárel;
a dalších pět osob.
Majetek – 2 koně, 5 kusů hovězího dobytka, 4 prasata.
Rok 1900
Václav Šerhant *26.9.1849, polní hospodářství/rolník, mlynářství/mlynář, trvale od roku 1881;
manželka Josefa roz. Brčálová *22.10.1855;
syn Ferdinand *21.5.1879;
dcera Anastázie *21.5.1881;
dcera Antonie *10.5.1884;
a další jedna osoba.
Rok 1910 - vlastník domu Šerhant Ferdinand
Ferdinand Šerhant *29.5.1879, polní hospodářství/majitel pozemků, mlynářství/majitel mlyna;
manželka Anna *10.5.1877;
syn Jindřich *15.8.1902;
otec Václav *26.9.1849, výměnkář;
matka Josefa *21.10.1857;
František Petráň *14.10.1880, mlynářství/stárek;
a další dvě osoby.
Majetek – 2 koně, 7 kusů hovězího dobytka, 8 prasat.
Rok 1921 – majitel domu Šerhant Ferdinand
Ferdinand Šerhant *29.5.1879, mlynářství/mlynář;
manželka Anna *3.5.1879;
syn Jindřich *15.7.1902;
otec Václav *26.9.1849, výměnkář;
matka Josefa *22.10.1855;
a další čtyři osoby.

Skrýt

Pověst

Jaroslav Pixová: Za osudy klapajících perliček

"...Zachovala se i pověst o založení mlýna. Mezi lidmi se vyprávělo, že jakýsi kníže Božetěch lovil ve zdejších lesích zvěř a zabloudil. Po mnoha trampotách nalezl uhlíře, který v lese pálil uhlí. Ten ho vyvedl z lesa ven a za odměnu mu nechal Božetěch vystavět mlýn. Vesnice pak dostala po něm i jméno - Božetice."

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

vícepodlažní

Dispozice, slohové zařazení – popis

v přízemí kuchyň, velký a malý pokoj, v patře 2 velké a 1 malý pokoje
1928 u brány přistavěn malý domek pro zaměstnance , dole 1 společná místnost pro ženy, nahoře 1 místnost pro muže
sklep vytesán do skály
mlýn neměl vlastní studnu, pitná voda se musela dovážet

Historické stavební prvky – exteriér

plastická omítková výzdoba fasád a štítů
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Původní technologie byla zničená.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1925 instalováno umělecké složení, 3 válcové stolice
1956 nařízena demontáž a likvidace zařízení
JZD ponechalo 2 válc. stolice s výtahy a šneky a elektrický a dieselový motor na šrotování, rovinné vysévače demontovány
po 1990 zlikvidován zbytek zařízení

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

pekárna
výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

1932 zřízena moderní pekárna, 2 pece dodala pražská továrna na pekařské stroje, pece a armatury A. Slabého
1.11.1950 provoz zastaven

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
rybník
akumulační nádržka
odtokový kanál
turbínový domek

Popis cesty vody ke mlýnu

Stoka začíná 2 km nad mlýnem, vede pod mlýnem a dvorem, na povrch vytéká u místního koupaliště, odkud pokračuje cca 1 km na Chocholův mlýn, poté ústí opět do říčky Smutné, celková délka 4 km

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1925 nahrazeno turbínou

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1925 nahrazeno turbínou

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov

Popisinstalována 1925
1930: hltnost 0,36 m3/s, spád 3,7 m, výkon 13,5 HP

Pomocné motory a generátory

Typdynamo

StavDochovaný

VýrobceFrantišek Křižík, Praha

Popis

Typdynamo

StavDochovaný

VýrobceFrantišek Křižík, Praha

Popis

Typnaftový motor

StavDochovaný

VýrobceVáclav Suchý, Čtyřkoly

Popis

Typelektrický motor

StavNezjištěn

Popis

Historické technologické prvky

transmise, řemenice, převody

transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)

mlecí kámen

umělý kámen | Počet:

kamenné složení (šrotovací, mlecí)

válcová stolice

aspiratér

reforma

Prameny

Literatura / Internet

AutorDigiArchiv SOA v Třeboni

NázevSčítání lidu pro čp.24 obce Božetice

Rok vydání0

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/Scitani-lidu-SOkA-Pisek-1869-Soudni-okres-Milevsko-B-Bozetice

Datum citace internetového zdroje6.3.2016

AutorDigiArchiv SOA v Třeboni

NázevSčítání lidu pro čp.24 obce Božetice

Rok vydání0

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/Scitani-lidu-SOkA-Pisek-1869-Soudni-okres-Milevsko-B-Bozetice

Datum citace internetového zdroje6.3.2016

AutorDigiArchiv SOA v Třeboni

NázevMatriky fary Sepekov

Rok vydání0

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/Matriky-Rimskokatolicka-cirkev-S-S-Sepekov

Datum citace internetového zdroje6.3.2016

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněníSešit 12 (Tábor), s. 15

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorBohumil Chochole (ed. Vladimír Šindelář)

NázevVzpomínky starého mlynáře

Rok vydání2011

Místo vydáníMilevsko

Další upřesnění

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJaroslava Pixová

NázevZa osudy klapajících perliček

Rok vydání2017

Místo vydáníPutim

Další upřesněníStrana 226

Odkaz

Datum citace internetového zdroje7.4.2019

AutorDigiArchiv SOA v Třeboni

NázevMatriky fary Milevsko

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/Matriky-Rimskokatolicka-cirkev-M-Milevsko

Datum citace internetového zdroje2.3.2022

AutorJosef Bílek

NázevPrůvodce po technických památkách Jižních Čech - Písecko a Strakonicko

Rok vydání2020

Místo vydáníČeské Budějovice

Další upřesněnís. 16-17

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Pohled na zrekonstruované budovy mlýna od jihu., 20.2.2016, © pepino

Historické mapy

I. vojenské mapování, výřez, 1764 - 1768, © oldmaps.geolab.cz

II. vojenské mapování, výřez, 1836 - 1852, © oldmaps.geolab.cz

III. vojenské mapování, výřez, 1877 - 1880, © oldmaps.geolab.cz

Císařský povinný otisk, výřez, 1829, © archivnimapy.cuzk.cz

Identifikační skica, výřez, 1829, © archivnimapy.cuzk.cz

Obrazy

Pohled na mlýn, 2017, © Valentin Horba

Historické fotografie a pohlednice

Mlýn po přestavbě, 1930, © Marie Jenšíková - archiv

Fotka z poutače před mlýnem, 20.2.2016, © pepino

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Štít mlýna, 20.2.2016, © pepino, (Prvky na obrázku: epigrafické památky (nápisy, datování aj.), plastická omítková výzdoba fasád a štítů)

Výzdoba štítu, listopad 2016, © Šimek, (Prvky na obrázku: epigrafické památky (nápisy, datování aj.), plastická omítková výzdoba fasád a štítů)

Současné fotografie - interiér

Současné fotografie - vodní dílo

Současné fotografie - technologické vybavení

Ostatní

Autoři

Vytvořeno

6.3.2016 12:21 uživatelem pepino

Majitel nemovitosti

Není vyplněn

Spoluautoři

Uživatel	Poslední změna
Rudolf (Rudolf Šimek)	3.11.2017 18:23
Radomír Roup (Radomír Roup)	3.6.2018 20:35
doxa (Jan Škoda)	21.9.2022 11:10

Šerhantův, Mrzenovský mlýn

Identifikační údaje

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události

Hospodářský typ mlýna

Hospodářský typ mlýna

Události

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Technologické vybavení

Technologické vybavení

Dochovaný

Vodní motory

Pomocné motory a generátory

Prameny

Literatura / Internet

Prameny

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Obrazy

Historické fotografie a pohlednice

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - interiér

Současné fotografie - vodní dílo

Současné fotografie - technologické vybavení

Ostatní

Autoři

Vytvořeno

Majitel nemovitosti

Spoluautoři

Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

Horní, Klášterní, Cisterciácký mlýn; Obermühl, Joischmühle, Jochesmühle

Hejlův mlýn

Romantický hotel Mlýn Karlštejn, Klučický mlýn

Stanský, Znamenáčkův mlýn

Kadlcův, Pařízkův, Svatojánský mlýn