Roku 1689, pachtýř mlynář Jan Haratický platil pololetně 22 zlatých a 30 krejcarů nájemného. Vroce 1758 mlynář Jan Samohrd žádá obec, aby mu byla opět svěřena vodárna k opatrování, jinak že by nemohl mlýn držeti, k čemuž páni radní odpověděli, chce li on ,, klenot města" dobře ošetřovati, vodu správně na vodárnu hnáti, že se mu řízení vodárny opět svěří. Nebývalo totiž někdy dost vody pro vodárnu a mlýn současně a mlynáři si vypomáhali na úkor vodárny.
Vroce 1760 prodala obec mlýn takzvaný podvodárský Františku Javůrkovi, ten se však špatně porovnal. proto již v roce 1762 obec prodala mlýn Janu Samohrdovi; ne nadlouho; po roce 1770 Janu Saalovi;Roku 1770 platil ročně mlynář Jan Saal 130 zlatých a za službu při vodárně městské a za bukové a habrové dřevo, kterým v zimě vodárnu vytápěl dostal 15 zlatých a 30 krejcarů. 1791 koupili mlýn od vdovy Kateřiny Saalové a sirotků manželé František a Viktorie Šefelinovi, v roc1794 Václav a Rosálie Riegrovi, 1798 Matěj Půhonný, 1799 Josef a Kateřina Machačkovi; roku 1816 dědil mlýn Václav Machačka. Roku 1846 koupil mlýn,zahradu pole a luka Adolf Laurich z Jablonce, přistavěl k mlýnu vysoký komín a na pohon koupil parní stroj (první v Jičíně). Mlýn vyhořel toho roku a přešel na Jana Schmidta, pak na Jana Neuberta.