Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V roce 1966 bylo vybavení mlýna demontováno a odvezeno do Kyjova.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Vrzal
- Veselý
- Kura
- Ruprecht
- Sedlák
- Zukal
- Fibinger
- Kvíčala
- Ondroušek
- Kunc
- Pokorný
- Vávra
- Jelínek
Historie mlýna také obsahuje:
Matěj Veselý (1750)
Karel Kura (1765 - 1799)
Karel Ruprecht (1799)
Martin Sedlák (1798 - 1810)
Dominik Zukal, bratr manželky Martina Sedláka (1801 - 1810)
Dominik Sedlák, syn Martina Sedláka (1819)
Franz Fibinger (1820)
Josef Fibinger (1822 - 1828)
Jan Kvíčala (1844 - 1846)
František Ondroušek (1851 - 1865)
Rudolf Ondroušek, syn Františka (1874 - 1895)
František Kunc (1895 - 1899)
Jan Pokorný (1899 - 1937)
Ignác Vrzal (1937 - 1942)
Josef Vávra (1943 - 1955)
Bohumír Jelínek (1955 - 1966)
[Křtinští mlynáři, Petr Švenda - 2025]
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
