Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Koncem 16. stol. v dřevěném mlýně nájemce mlynář Jogr. Poté jej koupil od majitele bělohradského panství Bertholda Viléma z Valdštejna mlynář Václav Kotyk. Ale dříve, nrž se Jiogr stačil vystěhovat, mlýn vyhořel, takže Kotyk ořevzal poiuze spáleniště a musel mlýn vystavět znova, tentokrát z kamene.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1852 hrabě Alfred Aichelburk nechal vypustit rybník a zřídil tu jen nádržku. Mlýn prodal Josefu Kotykovi.
1873 mlýn vyhořel, Josef Kotyk ho nechal vystavět v současné podobě jako tzv. amerikán s válci a francouzskými kameny
Při povodni na Heřmance v roce 1896 byl původní mlýn ohrožen , stejně i můstek na hrází přes Heřmanku
1900 Jan Kotyk
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
"V den ukončení války se občané odebrali poděkovat ke Kotykovu mlýnu, neboť právě mlynář Kotyk měl lví podíl na tom, že Bělohraďáci během válečných let neumírali hlady."- historie města Lázní Bělohrad
První republika (1919–1938)
V roce 1930 byl majitelem mlýna Jan Kotyk
1932 syn Josef Kotyk, mlýn rekonstruoval
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
koncem 40 let ukončen provoz
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Mlýn byl zrekonstruován pro potřeby internátu SOU.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
-1500 Jogr
1500- Václav Kotyk
1842 - Kopecký Josef z Oujezda
1852-1900 Josef Kotyk
1900-1932 - Jan Kotyk
1932 Josef Kotyk
1939 - Václav Kotyk (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: