Uživatel

Hledat

| Sign up

Kolodĕje, kde se zlé ženy anebo staré panny přemílají.
(české rčení)

Taušův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Taušův mlýn

Čp.

182

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Nečtiny

PSČ

331 62

Okres

Plzeň-sever

Katastrální území

Nečtiny

GPS

49° 58' 58.8'', 13° 10' 17.4''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Velký opravený mlýn stojí v údolí pod rybníkem. Slouží k obytným účelům.

Poloha vůči obci

Samota

Vodní tok

Starý potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Původní mlýn byl malý, po požáru byl postaven do spoučasné podoby.

konec 18. stol - majitel Šimon Zucker

1807 - svatba dcery Š. Zuckera, Barbory

1819 - Franz Zucker, syn Šimona Zuckera, manželka Josefa, dcera Josefa Forgheima z Hamerského mlýna - Hammerschmied.

1820 - Franz Zucker uváděn jako mlynář na Taušově mlýně - Tauschmühle

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Roman Schmidt

1872 - majitel Wenzel Schmidt, při povodni pobořeny jezy, na budovách nebyly shledány žádné závady. Jednalo s o mlýn a brusírnu skla, kterou provozovala Preitensteinská sklárna. Sklárna chtěla půjčit majiteli na obnovu jezů, ale ten nabídku nepřijal

2.8.1897 Wenzel Tobias, náhon cejchován

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

První republika (1919–1938)

1930 - Anton Mülling, u mlýna byla elekrárna a pila. Anton Mülling byl bratr mlynáře z Vitoušova mýna.

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

po 1945 - Anton Mülling byl odsunut

po 1945 - mlýn osídlil František Walter, z Nečtin, příslušník Svobodovy armády. Mlýn však nikdy nevlastnil.

Mlýn zakoupila do vlastnictví mlynářská rodina Bohumila Lišky za 160 000 Kčs (zdroj archiv Plasy, upřesnil Miroslav Kopecký), která přišla z Bulharska

r. 1948 - mlýn znárodněn - Západočeské mlýny

Události

Zánik mlynářské živnosti

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1964 - mlýn převzalo JZD Nečtiny, ve mlýně se šrotovalo do r. 1990

Události

Zánik mlynářské živnosti

Vývoj po roce 1989

1990 - v restituci získala mlýn zpět Bohumila Kopecká (dcera Lišků, doplnil Miroslav Kopecký), mlýn prodala.

V současnosti objekt slouží k trvalému bydlení.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Zucker
Schnidt
Mülling
Waller
Liška
Walter
Tobias
Tobiáš
Müllig

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

konec 18. stol - Šimon Zucker

1820 - Franz Zucker

1872 - Wenzel Schmidt

1897 Wenzel Tobias

1930 - Anton Mülling

1945 Frtanytišek Walter (Waller)

1945 - 1948 - Bohumil Liška

1948 - Západočeské mlýny

1964 - JZD Nečtiny

1990 - Liškovi

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

10 2015

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920
moderní 1920 – 1945

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Po požáru malé=ho mlýna byl postaven mlýn v současné podobě

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1897: 1 složení a špičák

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

U mlýna byla v provozu pila a elektrárna r. 1930.

Cesta vody ke mlýnu

náhon
akumulační nádržka

Popis cesty vody ke mlýnu

Na potoce bylo přehradní zařízení. Voda z potoka byla odváděna do nádržního rybníka
Nedaleko počátečního bodu mlýnské strouhy na parcele čk. 1355 na Starém potoce je přehradní zařízení, sestávající z přepadového jezu přes celou šíři potoka. Tento jez levobřežně vychází z křídla vytvořeného z kamenů a trámů a pravobřežně je zakotven do hraničního břehu. Jez je v korytě 31,4 m dlouhý a v toku proudu průměrně 3,55 m široký. Přítoková strouha od tohoto jezu ke mlýnu vede vc přirozeném terénu, má nestejně vysoké břehy a vtéká nad mlýnem do nádržního rybníka , ze kterého potom teče k pohonu přímo prostřednictvím 5,55 m dlouhých vantrok, širokých 1,5 m a vysokých 0,86 m.. Přítoková strouha má na začátku jezu stavidlo široké 0,84 m a 0,94 m vysoké.
2.8.1897 položen cejch