Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlynáři od roku 1828:
Jan Berger - syn Josefa Bergera mlynáře z Velehrádku č.p.5
Jan Berger (II.) - jeho syn
Jan Berger (III.) - jeho syn
(doplnila Marcela Hladká)
mlynáři před rokem 1885:
Jan Berger - syn Josefa Bergera mlynáře z Velehrádku č.p.5
Jan Berger (II.) - jeho syn
Jan Berger (III.) - jeho syn
(doplnila Marcela Hladká)
1885-1905 V. a J. Knapovi
1905-1908 Materna
1908-1910 J. a M. Mackovi
1910-1915 František Albrecht
V roce 1930 byl majitelem mlýna Josef Červinka.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Červinka
- Bergr
- Knap
- Materna
- Macek
- Albrecht
Historie mlýna také obsahuje:
1828- Jan Bergr I.
Jan Bergr II.
-1885 Jan Bergr III.
1885-1905 V. a J. Knapovi
1905-1908 Materna
1908-1910 J. a M. Mackovi
1910-1915 František Albrecht
1915-1939 - Josef Červinka (RR)
Zobrazit více
o mlýna ve Vrchovině přicházeli častěji krajánci, kteří se hlásili o práci nebo nocleh. Jejich proslov byl: "Pane otče, poslušně prosím o práci!" Přes noc byl ponechán jenom ten, kdo dříve přes den pracoval, aby si zasloužil večeře. Kdo chtěl zůstati přes neděli, musil přijíti aspoň v pátek odpoledne, aby celou sobotu byl v práci. Večer krajánek vyprávěl čekajícím mlečům pohádky a rozmanité příhody; proto býval vítán i mlynářovými dětmi. Mnozí uměli prováděti i různé kejkle se židlemi, násypkami, řetězy. Pomáhali vysekávati palce do kol a dělali popřípadě i louče. Krajánek a sekyrník Jodas vyrobil model vodního mlýna, jejž dostala měšťanská škola novopacká.
Pořádný krajánek býval ve mlýně rád viděn a mnohý byl považován téměř za člena rodiny. Nepořádný musil se spokojit několika krejcary a jíti zase dále.
J. Berger, Lázně Bělohrad
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
