Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Připomínán na přelomu 16. a 17. stol.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Od poč. 18. stol. v držení rodu Párysů.
1840 Jan Paris
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1840 - Jan Paris
1930 - František Párys
Zobrazit více
Zatímco mlynáři na Benešovském potoce museli v nových podmínkách rozvíjejícího se města řešit problémy se splaškovou vodou z městské kanalizace, ti na Konopišťském potoce měli po roce 1899 úplně jiné problémy. Téhož roku nechal Lesní úřad na Konopišti přebudovat (výše po proudu stojící) bývalý mlýn pod hrází Konopišťského rybníka na elektrárnu, která sloužila k výrobě elektrického proudu pro zámek a jeho okolí.
Přestože se zřízením elektrárny neměly nijak změnit podmínky průtoku a stavu vody níže na potoce, opak byl zřejmě pravdou. Od počátku 20. století se datují opakované spory mezi mlynáři a panstvím ohledně nerovnoměrného průtoku vody na Konopišťském potoce, způsobeného zřejmě aktuální potřebou využití turbíny v elektrárně a tím i nárazovým upouštěním vody z Konopišťského rybníka.
Jedním z nejčastějších stěžovatelů byl i Jan Párys, jehož rod vlastnil po staletí mlýn U Plíhalů pod dvorem Pomněnice. Obě stavby vidíme společně na prvorepublikovém snímku, který by dnes již nebyl realizovatelný. Serpentina silnice z Benešova na Chlístov byla později napřímena v nové trase a výhled beztak zarostl stromovím.
Mlýn U Plíhalů se na přelomu 19. a 20. století stal díky řadě modernizací a rozšíření největším a nejmoderněji zařízeným mlýnem v Benešově a okolí. Po poslední modernizaci ve 30. letech 20. století v něm byla instalována dvojice Francisových turbin o společném maximálním výkonu 28,5 HP. Mlýnice byla tehdy definitivně zvětšena do podoby výrazné čtyřpodlažní stavby industriálního vzhledu, ve které se dochovala – na rozdíl od veškerého strojního i jiného zařízení – dodnes.
Michal Horáček, Benešov technický a industriální
Skrýt
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: