Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Připomínán na konci 16. stol.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
založen 1737
1738 Václav a Anna Plíhalovi
1840 Filip Paris z Benešova
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 Legionářské družstvo Racek, mlýn a pila
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1738 Václav Plíhal
rod Párysů
1840 Filip Paris
1930 - Leg. družstvo "Racek"
Zobrazit více
Zatímco mlynáři na Benešovském potoce museli v nových podmínkách rozvíjejícího se města řešit problémy se splaškovou vodou z městské kanalizace, ti na Konopišťském potoce měli po roce 1899 úplně jiné problémy. Téhož roku nechal Lesní úřad na Konopišti přebudovat (výše po proudu stojící) bývalý mlýn pod hrází Konopišťského rybníka na elektrárnu, která sloužila k výrobě elektrického proudu pro zámek a jeho okolí.
Přestože se zřízením elektrárny neměly nijak změnit podmínky průtoku a stavu vody níže na potoce, opak byl zřejmě pravdou. Od počátku 20. století se datují opakované spory mezi mlynáři a panstvím ohledně nerovnoměrného průtoku vody na Konopišťském potoce, způsobeného zřejmě aktuální potřebou využití turbíny v elektrárně a tím i nárazovým upouštěním vody z Konopišťského rybníka.
Jedním z nejčastějších stěžovatelů byl i Jan Párys, jehož rod vlastnil po staletí mlýn U Plíhalů pod dvorem Pomněnice. Obě stavby vidíme společně na prvorepublikovém snímku, který by dnes již nebyl realizovatelný. Serpentina silnice z Benešova na Chlístov byla později napřímena v nové trase a výhled beztak zarostl stromovím.
Mlýn U Plíhalů se na přelomu 19. a 20. století stal díky řadě modernizací a rozšíření největším a nejmoderněji zařízeným mlýnem v Benešově a okolí. Po poslední modernizaci ve 30. letech 20. století v něm byla instalována dvojice Francisových turbin o společném maximálním výkonu 28,5 HP. Mlýnice byla tehdy definitivně zvětšena do podoby výrazné čtyřpodlažní stavby industriálního vzhledu, ve které se dochovala – na rozdíl od veškerého strojního i jiného zařízení – dodnes.
Michal Horáček, Benešov technický a industriální
Skrýt
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: