Dolní mlýn v Hodkovicích; Stadtmühle

Pravděpodobně nejstarším zápisem vztahujícím se k mlýnu je smlouva v Purkrechtní knize Hodkovic z roku 1591. Jedná se o kupní smlouvu na „mlejn pod městečkem“, lze tedy předpokládat, že se tehdy jednalo o Dolní mlýn čp. 316. Mlýn koupil Kvirin Arnholt z Jenkvic, toho času úředník na Dubu a Frydštejně“ od vdovy po zemřelém mlynáři Jiřím Arlotovi. Po náhle zemřelém mlynáři musely být vypořádány také dluhy. Na vdovu a sirotky zbyl dle této smlouvy dobytek, přesně dvě krávy s telaty

V 80. letech 18. století provozoval mlýn Kryštof Zimmer s manželkou Johanou. V 90. letech je vystřídal Josef Fritz s Marií Annou, dcerou obchodníka Böhma z Lučan. V roce 1799 koupil mlýn Anton Eichler za 4700 zlatých. Jeho ženou byla Veronika, rozená Appeltová.

Počátkem 19. století je zde jako mlynářský mistr jmenován Ignaz Neumann, který se oženil s dcerou Antona Eichlera Marií Annou. O několik let později je vystřídal Václav Florián Brdlík a manželkou Doroteou.

Od 2. desetiletí 19. století hospodaří na mlýně rok Dollanských. Nejprve mlynářský mistr Franz Dollanský, syn Josefa Dollanského z Hodkkovic, s manželkou Margaretou, rozenou Stracke. Po nich převzal mlýn jejich syn Anton Dollanský s manželkou Johannou rozenou Duchkovou z Hodkovic. Ve mlýně se jim ve čtyřicátých letech narodilo 7 dětí.

Po smrti první manželky Johanny se Anton Dollanský znovu oženil. Jeho druhou ženou se stala  Cecilia Sensová z Hodkovic. S ní měl v 50. letech 19. století další 3 děti.

Ke konci 19. století za mlynáře Erbana Dollanského je mlýn popisován jako obilní mlýn se dvěma normálními složeními a jedním špicovacím.

V roce 1930 je jako mlynář uváděn Ant. Knobloch.

V roce 1936 převzali mlýn manželé Antonín a Božena Semerádovi od předchozího majitele Josefa Pešana. Do roku 1938 byla ve mlýně ještě pekárna.

V roce 1945 vlastnili mlýn manželé Semerádovi. V tomto roce byl pořízen podrobný popis strojního zařízení, který se dochoval v zápisu pro Mlynářské ústředí. V červenci 1945 dochází k výměně zařízení, dvě válcové stolice byly nahrazeny čtyřválcovou rýhovanou stolicí firmy Prokop 600x220x300 mm a dva hranolové vysévače nahradil jednoskříňový dvoudílný rovinný vysévač Machaň 2 x 12 sít. V roce 1946 byl nahrazen starý šrotovník smirkovým šrotovníkem Union o průměru 400 mm. Udávaná kapacita mlýna činila v roce 1945 35 q žita denně.

Dolní hodkovický mlýn byl nejdéle fungujícím mlýnem ve městě. Počátkem 90. let 20. století koupil budovu Jiří Hák, zařízení vyboural a prostory zadaptoval na drobnou provozovnu.