Kdo kupuje mouku, je na jedno oko slepý,
kdo chléb, je slepý na obě.
(německé přísloví)

Dolní mlýn v Hodkovicích; Stadtmühle

Dolní mlýn v Hodkovicích; Stadtmühle
316
172
Pražská
Hodkovice nad Mohelkou
463 42
Liberec
Hodkovice nad Mohelkou
50° 39' 46.1'', 15° 5' 38.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Poslední, nejníže položený mlýn na katastru města Hodkovice nad Mohelkou se nachází na jižním okraji města v ulici Pražská.
jižní okraj města
Mohelka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Pravděpodobně nejstarším zápisem vztahujícím se k mlýnu je smlouva v Purkrechtní knize Hodkovic z roku 1591. Jedná se o kupní smlouvu na „mlejn pod městečkem“, lze tedy předpokládat, že se tehdy jednalo o Dolní mlýn čp. 316. Mlýn koupil Kvirin Arnholt z Jenkvic, toho času úředník na Dubu a Frydštejně“ od vdovy po zemřelém mlynáři Jiřím Arlotovi. Po náhle zemřelém mlynáři musely být vypořádány také dluhy. Na vdovu a sirotky zbyl dle této smlouvy dobytek, přesně dvě krávy s telaty

V 80. letech 18. století provozoval mlýn Kryštof Zimmer s manželkou Johanou. V 90. letech je vystřídal Josef Fritz s Marií Annou, dcerou obchodníka Böhma z Lučan. V roce 1799 koupil mlýn Anton Eichler za 4700 zlatých. Jeho ženou byla Veronika, rozená Appeltová.

Počátkem 19. století je zde jako mlynářský mistr jmenován Ignaz Neumann, který se oženil s dcerou Antona Eichlera Marií Annou. O několik let později je vystřídal Václav Florián Brdlík a manželkou Doroteou.

Od 2. desetiletí 19. století hospodaří na mlýně rok Dollanských. Nejprve mlynářský mistr Franz Dollanský, syn Josefa Dollanského z Hodkkovic, s manželkou Margaretou, rozenou Stracke. Po nich převzal mlýn jejich syn Anton Dollanský s manželkou Johannou rozenou Duchkovou z Hodkovic. Ve mlýně se jim ve čtyřicátých letech narodilo 7 dětí.

Po smrti první manželky Johanny se Anton Dollanský znovu oženil. Jeho druhou ženou se stala  Cecilia Sensová z Hodkovic. S ní měl v 50. letech 19. století další 3 děti.

Ke konci 19. století za mlynáře Erbana Dollanského je mlýn popisován jako obilní mlýn se dvěma normálními složeními a jedním špicovacím.

V roce 1930 je jako mlynář uváděn Ant. Knobloch.

V roce 1936 převzali mlýn manželé Antonín a Božena Semerádovi od předchozího majitele Josefa Pešana. Do roku 1938 byla ve mlýně ještě pekárna.

V roce 1945 vlastnili mlýn manželé Semerádovi. V tomto roce byl pořízen podrobný popis strojního zařízení, který se dochoval v zápisu pro Mlynářské ústředí. V červenci 1945 dochází k výměně zařízení, dvě válcové stolice byly nahrazeny čtyřválcovou rýhovanou stolicí firmy Prokop 600x220x300 mm a dva hranolové vysévače nahradil jednoskříňový dvoudílný rovinný vysévač Machaň 2 x 12 sít. V roce 1946 byl nahrazen starý šrotovník smirkovým šrotovníkem Union o průměru 400 mm. Udávaná kapacita mlýna činila v roce 1945 35 q žita denně.

Dolní hodkovický mlýn byl nejdéle fungujícím mlýnem ve městě. Počátkem 90. let 20. století koupil budovu Jiří Hák, zařízení vyboural a prostory zadaptoval na drobnou provozovnu.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Arlot
  • Arnholt
  • Zimmer
  • Fritz
  • Eichler
  • Neumann
  • Brdlík
  • Dollanský
  • Knobloch
  • Semerád

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      městský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Zděná jednopatrová budova.
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • okno
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        1900: 2 obyčejná složení a 1 špicovací
        Dle zápisu z roku 1945 měl mlýn tehdy toto vybavení:
        V čistírně je uváděno prachové žejbro 470 mm, koukolník Heid 1850x600 mm, průchodová loupačka Kohout 820x600 mm a kličkový hranolový vysévač 1500x700 mm. Pro mletí pšenice se používala válcová stolice Seck o dvou rýhovaných válcích 550x300 mm, pro mletí žita válcová stolice Fellgner s dvěma rýhovanými válci 600x300 mm. Po žitné stolici následoval hranolový výsevač 3600x800 mm, po pšeničné stolici hranolový vysévač 2500x800 mm. Pro míchání mouky sloužila míchačka Fellgner 2000 mm se zásobníkem na 40q mouky. Ke šrotování obilí se používal šrotovník s umělým smirkem o průměru kamenů 900 mm.
        V červenci 1945 byly obě válcové stolice nahrazeny čtyřválcovou rýhoivanou stolicí Prokoip 600x220x300 mm a oba hranolové vysévače nahrqdil jednoskříňový dvoudílný rovinný vysévač Machaň na 2x12 sít. 1946 byl nahrazen starý šrotovník smirkový šrotovníkem Union o průměru 400 mm.
        Zaniklý
        • pekárna
        V době, kdy mlýn vlastnili manželé Semerádovi, byla na mlýně ještě pekárna. Přestala fungovat v roce 1938.
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • odtokový kanál
        Mlýn čp. 316 v Pražské ulici je čtvrtým, posledním mlýnem v pořadí na společném náhonu všech 4 hodkovických mlýnů.
        Jeho náhon byl odtokovým kanálem mlýna čp. 261 nad ním. Nejprve tekl v linii dnešní Riegrovy cesty, poté zahýbal vpravo a podtékal Pražskou ulici. Za ní prudce zahýbal vlevo k mlýnu čp. 316. Před mlýnem přecházel ve žlab široký 1,93 m a dlouhý 5,37 m, z něhož vody padala na kolo s průměrem 3,9 m. Na konci žlabu bylo stavidlo široké 1,1 m a vysoké 0,47 m. Vlevo vedl vodu 0,59 m široký žlab na druhé vodní kolo o průměru 3,9 m. Odtokový kanál z mlýna čp. 316 ústil pod městem zpět do Mohelky, kde končil společný umělý náhon všech hodkovických mlýnů.
        Společný mlýnský náhon se na několika místech napojoval na hlavní tok. Tyto spojky mohly sloužit jako výpustě při jeho čištění. Před dolním mlýnem je popisováno jedno takové napojení až do roku 1841. Přitékala jím z Mohelky další voda, aby posílila přítok. K tomu účelu na Mohelce také vybudovali jez. Podle staré vodní knihy se však toto dílo právě v roce 1841 přestalo používat.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1900: 2 kola o prům. 3,9 m
        V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,12 (0,15) m3/s, spád 4,2 (1,2) m, výkon 4,37 HP.
        1945: 1 kolo na vrchní vodu, prům. 380 cm, šíře mezi vezi věnci 170 cm. Při spádu 420 cm a průtoku 260 l/s dává výkon 12 HP.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1900: 2 kola o prům. 3,9 m
        V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,12 (0,15) m3/s, spád 4,2 (1,2) m, výkon 4,37 HP.
        1945: 1 kolo na vrchní vodu, prům. 380 cm, šíře mezi vezi věnci 170 cm. Při spádu 420 cm a průtoku 260 l/s dává výkon 12 HP.
        Typelektrický motor
        StavNezjištěn
        VýrobceSiemens a spol.
        Popis1945 výkon 7,5 kW
        Typelektrický motor
        StavNezjištěn
        VýrobceSiemens a spol.
        Popis1945 výkon 7,5 kW
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníLiberec, str. 32
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníLiberec, str. 32
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorInternet
        NázevVodní mlýny v Hodkovicích a okolí
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.hodkovicenm.cz/cs/mesto/historie-mesta/vodni-mlyny-v-hodkovicich-a-okoli.html
        Datum citace internetového zdroje23.9.2016
        AutorZdeněk Jodas
        NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
        Rok vydání2015
        Místo vydáníLiberec
        Další upřesněnístr. 36-37
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        23.9.2016 13:28 uživatelem cestovatelka

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 23.9.2016 21:06
        doxa (Jan Škoda) 5.8.2025 16:09