Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Původně náležel k hradu Zvěřinci, později jesenickým Růtům z Dírného, tito jej prodali Janu Žehartu z Nasavrk v Bolechovicích, čímž připadl k statku bolechovickému.
první písemná zmínka je z roku 1542 v Deskách zemských - Sovův mlýn nad Jesenicí
konec 16. stol. k opanstvím kosohorskému
1600 Anna Říčanská roz. ze Skuhrova prodala Štěpánu Jiřímu ze Šternberka, čímž mlýn přišel ku Smilkovu
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
1697 při rozdělení smilovského statku přišel k Prčici
V držení rodu Sovů byl až do roku 1880, kdy Matěj Sova, byv nezaviněně ochuzen, musel prodat mlýn v exekuci
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1750 - Matěj Sova
1850-1880 - Matěj Sova ml.
1925-1930 - Václav Herynk
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
POKLAD U SOVOVA MLÝNA
Mlynář Herynk slýchal od mnohých starých lidí, že je na palouce mezi jeho mlýnem a Dobrošovicemi zakopán poklad. Některý mlynář z rodu Sovův ukryl prý tu mnoho zlatých a stříbrných peněz. Na poklad prý přijde se tehdy, až se mlynáři z jedné krávy najednou narodí dva černí býčkové a s těmi bude na palouce orati.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: